Světové deníky o situaci v Gruzii a ceně výchovy dítěte
Gruzie je v posledním kole růžové revoluce, za co považovat akce iráckých ozbrojenců a deník Guardian píše o tom, že dítě stojí 164 tisíc liber. Tolik stručně z obsahu dnešních zahraničních novin.
O situaci v Gruzii referuje britský list The Independent. Na řadě je totiž poslední kolo takzvané růžové revoluce. Během ní se k moci dostal mladý politik Michail Saakašvili. Ten se teď chce vypořádat s posledními zbytky komunistmu v Adžárii. Zvláště s jejím vůdcem Aslanem Abašidzem. Ten vede Adžárii jako nějaké osobní léno, píše Independent.
Proto také krvavě potlačil demonstraci studentů v hlavním městě Batumi. Jenže tím přetekla trpělivost Michaila Saakašviliho. Začalo to jako spontánní demonstrace, teď už ale nemůžeme couvnout, řekl.
Situace v Adžárii kopíruje loňskou situaci v Tbilisi. Tehdy byl v Gruzii svržen prezident Eduard Ševarnadze. Když ale na jeho místo nastoupil Saakašvili, Aslan Abašidze ho odmítl uznat. Jenže naděje, že to v Adžárii dopadne tak mírně jako v Tbilisi, je malá. Abašidze bude o svůj post tvrdě bojovat. A stojí za ním Rusko. Saakašvili se ale zase může spolehnout na Američany. Mají totiž v oblasti milionový kontrakt, o který nechtějí přijít, doplňuje dnešní Independent.
Jsou akce ozbrojenců v Iráku proti spojeneckým vojákům izolované? Anebo jde o realizaci celoiráckého plánu boje proti okupaci? Tuto otázku řeší dnešní vydání libanonského deníku Al-Mustak-Bal.
Měl to být triumf pro Spojené státy a Evropu. Místo toho je to jen rozčarování, tvrdí o rozšíření Evropské Unie americký deník Washington Post.
Evropané totiž zapomněli na roli svých zámořských přátel. Hned po druhé světové válce se zničená Evropa dohodla se Spojenými státy, že se starý kontinent sjednotí, aby se jednou pro vždy zbavil ničivých válek. Američané postavili po válce Evropu na nohy a po léta jí chránili před Sovětským svazem. Nakonec se zapříčinili o jeho pád. Ale během velkých oslav a vzájemného gratulování 1. května se na ně jaksi zapomnělo.
To válka v Iráku způsobila ochlazení vztahů mezi oběma mocnostmi. Je to hlubší problém. Oba kontinenty totiž mají úplně jiné vojenské představy. Američané používají hrubou sílu, Evropané upřednostňují vyjednávání a kompromis. Proto také prezident Bush považoval útok z jedenáctého září za vyhlášení války. A Evropané teď mají Bushe za fundamentalistu.
Evropa se taky nemůže vyrovnat s ekonomickou silou Američanů. Svoji ekonomiku totiž povzbudit nedokáže. Prostě a jednoduše, Evropa je moc slabá na to, aby vedla, ale moc hrdá, aby nás následovala, píše deník. Možná, že se USA a Evropa jednou odcizí. Možná. Zatím ale stále ještě vedeme my, dodává list Washington Post.
Kolik stojí dítě? 164 tisíc liber, přesně ví deník Guardian. Tolik podle nedávného výzkumu v Británii rodiče za dítě zaplatí během jeho dospívání. Jídlo, oblečení, hračky, chůvy, CD-přehrávače a videa, univerzity a svatby - to všechno se do oné závratné sumy počítá. A to jenom po dobu studia. Rodiče totiž svým dětem finančně přispívají i poté, co se vdají či ožení.
Je to celý společenský fenomén. Rodiny s dětmi si nikdy nemohly dovolit takovou životní úroveň jako ty bezdětné. Většina mužů je ochotna pracovat do úmoru, aby zabezpečila své děti. A staří lidé rádi vzpomínají na obětavost svých rodičů. Jak ale dodává deník Guardian, výzkum stejně nic neříká. Cena za výchovu dítěte je nevyčíslitelná. Kromě peněz totiž stojí taky bolest, úzkost a jasný pocit pomíjivosti světa.
