Světové deníky o summitu v Akabě
Světové deníky komentují summit v jordánské Akabě, kde se setkali nejvyšší izraelští a palestinští představitelé s americkým prezidentem Bushem, aby projednali mírový plán nazvaný "cestovní mapa".
Americký deník The New York Times se domnívá, že největším problémem nastolení míru mezi oběma národy je jejich sebestředné vnímání. Izraelci mluví o potřebě bezpečnosti, aniž by si uvědomili, že atentáty jsou částečně odpovědí na osídlování Západního Břehu. A Palestinci se zase bojí, že když se vzdají teroristických atentátů, své cíle neprosadí, poznamenává americký deník.
Včerejší schůzka však byla dobrým znamením. Palestinský premiér vyjádřil lítost nad utrpením obyvatel Izraele a izraelský premiér zase hovořil o palestinském státě. Je ale důležité, aby mírový proces nezhatili radikálové. Pro Mahmúda Abbase to znamená odzbrojit Hamas a islámský Džihád a Ariel Šaron se musí pokusit přemístit židovské osadníky, aby nevyvolávali další vlnu atentátů, soudí americký list The New York Times.
Také izraelský list Haarec zdůrazňuje, že Izrael a Palestina jsou teprve na začátku dlouhé mírové cesty. Včera byl učiněn důležitý krok, který sledoval celý svět. Izraelští a palestinští představitelé veřejně vyhlásili spolupráci na ukončení krvavého konfliktu mezi oběma státy, uvádí izraelský list. Až dosud se tomuto veřejnému kroku vyhýbali.
Dnes musí oba národy zapomenout na hořké zkušenosti s očekáváním, které vzniklo z podobných ceremonií a které se později vždycky ukázalo jenom jako teatrální gesto s prázdným obsahem. Personální změny v palestinské vládě samy o sobě nezaručují, že tento mírový plán bude úspěšnější než dohoda z Oslo. Bez skutečné revoluce v postoji obou národů nebude setkání v Akabě ničím jiným, než dalším gestem pro veřejnost, domnívá se izraelský list Haarec.
Ve stínu událostí na Blízkém Východě, v Iráku a také v Izraeli a Palestině, zůstává dění v zemi, ve které válka proti terorismu začala - v Afghánistánu. Západ by však neměl na tento stát zapomenout a měl by dokončit jeho obnovu, píší dnešní Timesy.
Uběhly téměř dva roky od zahájení války proti terorismu, ale Afgánistán zůstává zemí, kde vládne chaos a nepořádek. Elektřina a voda jsou stejně vzácné jako zaměstnání pro dva milióny uprchlíků, kteří se nyní vracejí do svých domovů. Talibanské guerily se stále skrývají v zemi, opium se nepřestává pěstovat - a někde dokonce i tam, kde dříve vůbec nerostlo, konstatuje britský deník. Když v lednu 2002 skončily operace v Afghánistánu, konala se v Tokiu konference, na které se západní státy zavázaly pomoci při rekonstrukci Afhánistánu. Tento slib připomněl afghánský prezident Hamíd Karzáí při své nedávné návštěvě Británie. Zdá se, že obnova Afgánistánu skončí někde na půli cesty - uvízla v odkladech a politikaření západních států. Svět by se měl vyhnout starým chybám a dokončit to, co v Afghánistánu před dvěma roky začal, zdůrazňuje britský list The Times.
Téměř všechny polské deníky dnes využívají posledního dne kampaně před víkendovým referendem o vstupu do Evropské unie. Na prvních stránkách umisťují komentáře přesvědčující voliče k hlasování PRO Unii. Do této kampaně se zapojil nejen seriozní, ale i bulvární tisk. "Náš list podporuje vstup Polska do Evropské unie." Píše se v záhlaví komentáře bulvárního deníku Superexpres. "Pamatujte, že kdo nehlasuje v referendu, zříká se už teď práva kritizovat to, co přijde." Upozorňuje deník a vyzývá své čtenáře k účasti v hlasování. Komentátor levicové Trybuny se zamýšlí nad tím, proč stále zní tolik hlasů proti, když skoro všichni Poláci vědí, jak to v Unii vypadá a mohou tamní životní podmínky srovnat se situací v Polsku. "Strach mne obchází, když slyším zaklínadla o záchraně hynoucí matky-vlasti." Píše komentátor. "Bojím se, že ONI Tam v Evropě nad námi mávnou rukou. Jistě Oni to neudělají. Jen my to sobě můžeme udělat. Máme svobodnou volbu." Píše se v Trybuně. "Staletí byla geopolitická pozice prokletím Polska. Znamenala samotu mezi cizími a nepřátelskými mocnostmi. Vstup do EU potvrdí konec tohoto osamocení." Píše v Gazetě Wyborcze její šéfredaktor Adam Michnik v komentáři nazvaném - Na viděnou v Unii.
