Světové deníky o úderech proti Talibanu
Podle britských médií rostou ve Spojeném království pochyby o efektivnosti anglo-amerických leteckých útoků proti afghánskému Talibanu. Na počátku této odvety byl premiér Tony Blair stavěn na stejnou úroveň s Winstonem Churchillem. Teď - o tři týdny později - učinil Blair trpkou zkušenost, že je se svým zaujetím sám. Množí se otázky po smyslu, cíli a strategii vojenských akcí spolu s podvědomým strachem obyvatelstva a obavami o vlastní osud v tomto nevypočitatelném konfliktu.
Londýnský "Guardian" píše o klesajícím porozumění mezi USA a Británií a o určitém odcizení mezi oběma těsnými spojenci, které se mísí s beztak existujícím britským pacifismem. "The Mirror" zdůrazňuje, že "Britové mají strach, velký strach, že se stane něco strašného. "Daily Telegraph" píše, že politikové mají povinnost lidem vysvětlit, proč je Británie v této válce. Nejvyšším principem vedení války je mít před očima cíl. Ovšem neméně důležitá je podle listu i vzájemná komunikace.
Tentýž list - tedy "Daily Telegraph" - současně upozorňuje na oslabenou pozici Evropské unie ve válce s terorismem.
Washington už skoro zapomněl, že Evropská unie vůbec existuje. Británie není jediná evropská mocnost, která se bez okolků domlouvá se Spojenými státy. Francouzský prezident Jacques Chirac zašel tak daleko, že začíná odbourávat tabu v oblasti výměny tajných informací a vojenské spolupráce se Spojenými státy. A německý kancléř Gerhard Schröder se vrátil z Washingtonu, aby vysvětlil spolkovému sněmu, že doba, kdy se Německo schovávalo za Brusel, neodvolatelně skončila. Nedávný mini-summit této trojky v Gentu - k zlosti Bruselu a Itálie - navíc podtrhl, co všechno se v poslední době změnilo, uzavírá "Daily Telegraph".
Ruská "Nězavisimaja Gazeta" vítá přípravy Spojených států na možnou pozemní operaci v Afghánistánu. Zřizování vojenských základen v relativně bezpečných oblastech Afghánistánu je nejlepším rozhodnutím, jaké mohl Pentagon před zahájením pozemní ofenzívy učinit. Bombardování bojovými letouny bylo příliš drahé - válka s Talibanem stála USA už 13 miliard dolarů.
Amerika však také ví, že zřizování vojenských základen s sebou dlouhodobě ponese mezinárodní problémy: Rusko, Čína, Indie a Írán mají v Afghánistánu vlastní zájmy. A navíc se musí Spojené státy připravit na mnohaletou válku, připomíná moskevská "Nězavisimaja Gazeta".
List francouzských komunistů "L´Humanité" označuje válku USA v Afghánistánu za omyl. Leteckými údery bylo zničeno 80 % infrastruktur Červeného kříže - údajně omylem, jak tvrdí americká vláda. Není však omyl základním prvkem americké strategie? Zpočátku měly být zničeny výcvikové tábory teroristů a měl být dopaden Usáma bin Ládin.
Teď pozorujeme jakousi "strategii strachu", kdy se má obyvatelstvo pod vlivem bombardování od Talibanu odvrátit. Američané nejsou schopni v boji s terorismem vykázat žádný úspěch. Vojensky je tato válka omyl a politicky se může změnit v katastrofu. Mezinárodní protiteroristická koalice už visí jen na hedvábné niti, píše pařížská "L´Humanité".
Haagský "Algemeen Dagblad" se domnívá, že ministři zahraničí zemí Evropské unie předvádějí při své práci stále méně. Scházejí se každý měsíc, ale výsledek jejich porad v podstatě nestojí za řeč. Koordinují celý svět do velké koalice proti terorismu, ale jednota vlastních řad jim uniká. Při technických jednáních o rozšíření Unie nehrají šéfové diplomacií žádnou roli.
Projevují myšlenkovou chudobu, mají-li popohnat vnitřní reformy, které mají pro rozšíření EU zásadní význam a na kterých ztroskotal loňský summit v Nice. Jak řekl svého času bývalý spolkový kancléř Helmut Kohl: ministři zahraničí členských států Unie stále ještě neplní úkoly, pro něž byli do svých funkcí povoláni, konstatuje "Algemeen Dagblad".
K diskusi kolem kandidatury Wolfganga Schäubleho na funkci spolkového kancléře poznamenal levicově-liberální britský "The Independent":
Křesťanský demokrat Schäuble naznačil, že by byl případně ochoten v příštích volbách kandidovat. Tato varianta zazněla zcela nečekaně ze strany zemských frakcí sesterské CSU ve spolkovém sněmu. Prohlášení je tím překvapivější, že šéf CSU - bavorský premiér Edmund Stoiber je dalším uchazečem o úřad kancléře.
Kancléř Schröder se však nadále těší značné oblibě - proto se křesťansko-demokratická unie (CDU) obává, že napřesrok na podzim utrpí katastrofální porážku. Edmund Stoiber by si pravděpodobně vedl ve volbách líp než předsedkyně CDU Angela Merkelová, kterou její nepřátelé označují za slabošskou. Ovšem umírněné křídlo strany považuje Stoibera za příliš pravicového a příliš katolického, než aby mohl vést zemi s převážně protestantským obyvatelstvem, píše závěrem britský "The Inependent".
