Světové deníky si připomínají první výročí madridského atentátu. Španělský El País je hrdý na to, jak se Španělé s ničivými výbuchy vyrovnali. Zahynulo při něm 191 lidí, ale společnost nepropadla hysterii a fungovala dál. Přijatá opatření neomezovala lidská práva, jak tomu bylo v jiných zemích. Navíc nevyvolala v lidech xenofobii a rasismus, pochvaluje si El País.

9:10 11. března 2005 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

To potvrzuje i švýcarský Tribune de Genéve. Pár dní po útoku to vypadalo v New Yorku i v Madridu stejně. Po pádu dvojčat v roce 2001 vyšli Američané do ulic a protestovali. Přesně to udělali také Španělé s jedním jediným rozdílem. Teroristický útok v nich nevyvolal rasistické nálady, tvrdí švýcarský list.

Včera skončená konference v Madridu měla připomenout smutné výročí a zároveň sjednotit Evropu v boji proti terorismu. Podle německého Die Tageszeitung totiž nebezpečí teroristických útoků stále existuje. Nechceme malovat čerta na zeď, ale nábožensky motivované hromadné vraždy se mohou objevit i letos, upozorňují noviny. Evropská Unie se je pomocí nových zákonů snaží eliminovat. Když se ale podíváte na výsledky její práce, propadnete depresi. Jedna věc je tak jistá, Madrid rozhodně nebyl v Evropě poslední, uzavírá německý deník.

Libanon se ocitl na mrtvém bodě, píše tamní list Daily Star. Místo řešení politické krize, sledují Libanonci jen manipulaci a politický boj. Jednotlivé politické frakce nespějí ke kompromisu, spíš se snaží dosáhnout svých cílů, jak to jen jde.

Prosyrský prezident Emil Lahúd totiž jmenováním vlády pověřil staronového premiéra Karámího. S tím ale opozice nechce spolupracovat. Lahúd využívá oblíbené techniky zdržování. Chce se tak vyhnout odpovědnosti za libanonskou krizi. Opozice zase odmítá komunikovat s ostatními stranami. Stanovila si podmínky a místo aby se dohodla na splnění aspoň některých z nich, odmítá jakýkoliv pokrok. Přitom je jasné, že budoucnost musíme stavět na kompromisech o jednotlivých bodech. Konečně, nic jiného nám ani nezbývá, píše Daily Star.

Francouzský Le Nouvel Observateur komentuje včerejší generální stávku ve Francii. Přes milion lidí přišlo protestovat proti prodloužení pětatřiceti hodinového pracovního týdne a snižování mzdových nákladů. Co kdyby ale pro změnu platy vzrostly, ptá se deník. Desetiletí nám tvrdili, že snížit platy je potřeba kvůli vysoké nezaměstnanosti. Ta ale za tu dobu dosáhla rekordních deseti procent. Největší banky a podniky v zemi přitom zvýšily obrat a jejich vedení se odměňují obrovskými sumami, stěžuje si deník. Jeho kolega, deník Liberation, souhlasí. Prezident Chirac před třemi lety sliboval sociální solidaritu a soudržnost. Teď by pro to měl něco udělat, navrhuje francouzský list.

Britský list Evening Standard si bere na mušku ředitele londýnské podzemky, Američana Boba Kileyho, který má dostat prémie ve výši 365.000 liber, k tomu výplatu a rodinný dům v luxusní čtvrti anglické metropole. Jak podotýká spolupracovník Radiožurnálu Milan Kocourek, londýnské metro je vůbec nejstarší, ale patří také k nejdražším na světě.

I ptáci mají svou osobnost, tvrdí holandští vědci. Jak píše deník International Herald Tribune, tým vědců zkoumal několik jedinců jednoho ptačího druhu. Zjistil, že někteří z nich jsou plašší, jiní zase silní a odvážní. Jejich povaha je dána geneticky. To sice neznamená, že mezi druhem homo sapiens a pěnkavou není žádný rozdíl, naše druhy jsou si ale zase o něco blíž. To ovšem neradi slyšíme. Propadáme tak do tragické izolace, když si myslíme, že stojíme výš, než ostatní živočišné druhy, upozorňuje International Herald Tribune.

Martin Hromádka, Eliška Pastuszková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít