Světové deníky rozebírají zprávu o změně klimatu na Zemi
Světové deníky ve svých komentářích rozebírají zprávu o změně klimatu na Zemi. V Tatrách ubude strážců chráněných oblastí. Mezi Polskem a Slovenskem se schyluje k sýrové válce.
Zprávě o změně klimatu se věnuje dnes mimo jiné norský list Aftenposten, který dává prostor domácím expertům. Ti se na přípravě zprávy OSN podíleli a podle nich musí také Oslo převzít odpovědnost za současný stav věcí.
Podle listu by dokonce mělo Norsko hrát přední roli ve snižování emisí. Jsme bohatou zemí, navíc vyvážíme ropu a zemní plyn, které jsou spalovány a tím mění světové klima, zdůvodňuje deník své tvrzení.
Severoamerický deník The Christian Science Monitor zase apeluje na americkou vládu a její přístup ke Kjótskému protokolu. Evropa, Kanada i Japonsko už nastoupily cestu k realizaci tohoto dokumentu. Teď se ukáže, jak vážně to se snižováním emisí myslí Spojené státy.
Čtvrtého července by měl být ve Sněmovně předložen zákon o změnách klimatu. Američtí zákonodárci by se neměli ohlížet na své případné znovuzvolení a zavést zákon, se kterým budou Američané sice neochotně souhlasit, ale který pomůže zachránit rovnováhu naší planety, dodává Christian Science Monitor.
Kanadský deník National Post dává prostor odlišnému názoru, podle kterého není oteplování planety způsobeno skleníkovými plyny. Opírá se přitom o studie vědce Shariva. Podle něj neexistuje žádný přímý důkaz, že oteplování způsobují emise oxidu uhličitého.
Problém je mnohem složitější než "detektivka", ve které je hlavním viníkem CO2, píše deník a připojuje závěry citovaného experta: Vliv člověka na změny klimatu není prokázaný a navíc existuje velká pravděpodobnost, že planeta se v daleké budoucnosti bude ochlazovat a nikoli oteplovat, píše se v kanadském listu National Post.
Další pohled je na Slovensko: Správy národních parků dostaly od vedení Státní ochrany přírody počty, o které musí snížit stavy zaměstnanců. Informuje o tom dnes internetové vydání listu Pravda. Podle něj v první řadě mají být propuštěni strážci parku. Například ve Vysokých Tatrách jde o pět ze 17, a to přitom původně měl mít TANAP 23 strážců chránících velehory před poškozováním a ohrožováním chráněných území.
Mluvčí slovenského ministerstva životného prostředí Peter Višváder, kterého cituje Pravda, ale tvrdí, že nová organizační struktura jen vyrovná počty zaměstnanců v regionech. A tak se naopak první ochránci objeví v CHKO Východné Karpaty a Vihorlat.
Slovenský deník SME se ve své víkendové příloze věnuje tradičnímu slovenskému produktu, o kterém se v poslední době hodně mluví - korbáčikům. Poláci si totiž chtějí výrobu této tradiční sýrové pochoutky zaregistrovat v Bruselu, což by jim zaručilo exkluzivitu a ochranu na evropských trzích.
Zatím obě strany, polská i slovenská, sbírají munici a shromažďují nejstarší důkazy o výrobě. Poté jedna strana podá žádost o registraci a druhá vzápětí vznese protest, popisuje deník a vyvrací současně jeden mýtus: Podle něho mají slovenské korbáčiky jednu věc společnou s kubánskými doutníky - pikantní způsob výroby. Říká se, že obé prý ženy válejí na stehnech. Ovšem v obou dvou případech to ve skutečnosti není pravda," konstatuje slovenský list SME.
