Světové deníky stále sledují situaci na Blízkém východě

Zvláště pak je zajímá aspekt obnovy válkou zničeného Libanonu a také budoucnost mezinárodní mírové mise v této zemi. V Americe se hodně píše o tom, jak se státy na břehu Mexického zálivu vzpamatovávají z následků hurikánu Katrina, který je zasáhl před rokem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Francouzský list Le Monde kritizuje Evropskou unii za to, že pro vyřešení krize v Libanonu neudělala na diplomatickém poli maximum. Deník píše: "Co Unie nezvládla na poli diplomacie, může dohnat v ekonomické sféře. Situace v Libanonu je katastrofická, země se podle OSN vrátila v čase o 15 let zpět. Poválečné škody se odhadují na 15 miliard dolarů. Finanční pomoc přislíbily arabské státy, dokonce i Írán nabídl libanonské vládě pomoc. Zítra by se měla ze švédské iniciativy sejít dárcovská konference. Evropská unie by neměla s pomocí Bejrútu váhat, nabádá francouzský Le Monde.

Tématu Libanon se hodně věnují noviny v Itálii. Mají k tomu dobrý důvod. Italský kontingent mírových síl OSN vyplul do této blízkovýchodní země. Titulní strany italských deníků proto zaplnily články o odjezdu vojáků. Komentují také projevy kterými se s nimi, na palubě letadlové lodi Garibaldi, rozloučili premiér Prodi a ministr obrany Parisi. Italské noviny si dnes ráno prolistovala naše spolupracovnice v Římě Vědunka Lunardi a zjistila, že všechny deníky píší o pochybnostech, které misi provázejí.

Přehrát

00:00 / 00:00

V. Lunardi: TISK

Z italských deníků četla naše římská spolupracovnice Vědunka Lunardi. Za dalšími články z dnešních novin se podíváme za oceán. Před rokem, zasáhl pobřeží Spojených států v Mexickém zálivu ničivý hurikán Katrina. Jeho úder si vyžádal na 1500 lidských obětí. Město New Orleans, se z jeho řádění dodnes nevzpamatovalo. Tolik stručná rekapitulace. Co rok po Katrině píší o obnově zničených oblastí americké noviny ?

Deníky v této souvislosti připomínají především nedostatečnou pomoc americké vlády. List New York Times klade sobě i čtenářům otázku: "George Bush volá po tom, aby se obyvatelé New Orleansu vrátili do svých domovů. Jenže dá se nazývat domovem místo bez základních životních potřeb, jako je voda, elektřina nebo kanalizace ?" Deník kritizuje, že ne všude jdou opravy poničených čtvrtí stejným tempem. "Zatímco luxusní části města se už blýskají novotou a lákají zpátky turisty, domovy lidí žijící mimo tyto "šťastné" okrsky chátrají." Tvrdí deník, který zároveň vnímá velmi skepticky Bushova slova o zlepšení situace a o dalších penězích na obnovu poničených oblastí. "Pomoc vlády bohužel přichází velmi nárazově a hlavně velmi pozdě," konstatují newyorské Timesy.

Podobný názor sdílí také další americký list Washington Post. Ten srovnává výdaje, které utrácí americká vláda na válku v Iráku s penězi, které poskytla na obnovu po ničivém hurikánu. "320 miliard dolarů už americká vláda investovala do budování nového Iráku, zatímco výdaje na obnovu New Orleansku se ve srovnání s tím rovnají prakticky nule," domnívá se Washington Post. Před rokem prohlásil George Bush před celým národem, že "práce, která na zničeném pobřeží začíná, bude jednou z největších rekonstrukcí, které svět kdy viděl". "Píše se rok 2006, Bushova administrativa rozdělila zhruba 110 miliard, velká část z toho ani nešla do New Orleans, ale na jiné protipovodňové vládní programy. A v New Orleansu teď žije zhruba tolik lidí, jako v roce 1880," smutně konstatuje Washington Post.

A ještě krátký pohled do deníku Miami Herald, který jak název napovídá vychází na Floridě. Podle něj zkušenost s Katrinou dohání většinu obyvatel tichomořského pobřeží k "bouřkové paranoii". "V televizi běží záběry z loňského roku. Na nich obrovská smršť hurikánu Katrina. Pak je předpověď počasí a v ní záběry z družice. Na nich vidíme u Kuby oko bouře Ernesto, která se sice může změnit v hurikán, ale zatím nevykazuje žádné zesílení.

A na Floridě začíná šílenství," píše deník. "Lidé začínají nakupovat jídlo a benzín do zásoby, děti nejdou do školy, politici svolávají bezpečnostní zasedání a omílají rutinně své výstrahy. Strach z hurikánu je pochopitelný, zvlášť po loňském úderu Katriny, ale není tohle už tak trochu paranoia ?" ptá se list Miami Herald.

Mohli bychom uzavřít konstatováním, že opatrnosti nikdy nezbývá. Tolik ranní čtení ze zahraničního tisku. S dalším přehledem toho, čemu se dnes věnují světová media přijde PN do studia před půl dvanáctou.

Pavel Novák, Zuzana Boleslavová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme