Světové listy o Blízkém východě
Vídeňský deník Kurier se obává nového vzplanutí násilí na Blízkém východě a ve svém komentáři píše: Po období neobvyklého klidu se opět vrátila děsivá blízkovýchodní "normalita". Útok hnutí Hamás se bezesporu dočká bezprostřední odplaty ze strany izraelské armády. Jásir Arafat se od atentátu distancoval a dá zcela určitě podezřelé zatknout. Ariel Šaron to však chápe jako potvrzení svého tvrdého postoje vůči Palestincům. Tentokrát má ovšem izraelský premiér v rukou mimořádně ostrou munici proti Arafatovi
Pokud se mu podaří dokázat, že Írán chtěl zásobit Palestince raketami, je to nejen diskreditace správy palestinských autonomních území, ale zároveň i podpora izraelských obav z ničivé války mocné nepřátelské aliance. Kdyby nebylo Arafata, musel by si ho Izrael prostě vymyslet, aby mohl svou politiku tvrdé ruky a neústupnosti ospravedlnit, píše vídeňský Kurier.
Švýcarské noviny Basler Zeitung k tématu pozamenaly, že palestinský atentát proti izraelské vojenské hlídce nebyl ani zdaleka "blesk z čistého nebe". Přestože se palestinské skupiny držely Arafatova příkazu o klidu zbraní ze 16. prosince loňského roku, izraelská armáda domnělé pachatele násilí nadále pronásledovala. Při těchto jednotlivých akcích přišlo podle izraelské organizace na ochranu lidských práv o život nejméně 20 Palestinců.
Tato skutečnost je pravědpodobně překvapivá, protože o těchto mrtvých se světová média vůbec nezmínila. Palestinské hnutí Hamás to zřejmě považovalo za podnět k útoku, neboť se od doby dočasného zastavení násilí dostalo pod silný tlak svého radikálního exilového vedení, připomíná švýcarský list Basler Zeitung.
Pařížský deník Les Echos komentuje mírové úsilí britského premiéra Tonyho Blaira v boji proti terorismu a mj. uvádí: Od teroristických úderů proti USA 11. září převzal Tony Blair úlohu hlavního válečníka a takzvaně "krade šou" svému ministru zahraničí Jacku Straw-ovi (džeku stró-ovi), kdy se vnucuje otázka, co tento muž vlastně ještě dělá. Tony Blair však zřejmě svůj vliv poněkud přeceňuje. Blairova krátká návštěva v Afghánistánu nepřekročila rámec symboličnosti. Francouzi nebo Němci by se však měli chránit Brity poučovat. Putování Tonyho Blaira po Asii má sice hodnotnou, leč poněkud nahořklou příchuť: vyplňuje absenci evropské zahraniční politiky, uvádí pařížský Les Echos.
Římská La Repubblica označuje současnou politickou situaci v Itálii za "bezbřehou likvidaci demokracie" - a mj. píše: Stále hlasitější názory, podle nichž by měl předák Národní aliance a někdejší neofašista a dnešní post-fašista Gianfranco Fini (džanfranko fini) převzít ministerstvo zahraničí, vyvolává mimořádný údiv. V Berlusconiho Itálii zřejmě neexistují hranice pro likvidaci demokracie a prestiže země. Neboť Finiho jmenování můžeme obracet, jak chceme, ale faktem zůstává, že 54 let po přijetí republikánské ústavy jsou v Itálii dědicové fašismu ve vládě, konstatuje La Repubblica.
Turínská La Stampa vytváří paralelu mezi potenciálním špičkovým kandidátem CDU/CSU Stoiberem na úřad spolkového kancléře a italským premiérem Berlusconim: Výhrady proti "rudé vládě" v hlavním městě Berlíně poskytují německým unionistickým stranám nečekanou příležitost k aktualizaci antikomunismu...Zdá se mezitím jisté, že bavorský premiér a šéf CSU Edmund Stoiber bude ve volbách kandidovat a berlínský případ patřičně odsoudí. Sice ustupuje jakýsi zredukovaný "europeismus", zato stále širší antikomunismus: Berlusconi bude mít zřejmě brzy nového spojence, soudí La Stampa.
Haagský De Volkskrant poznamenává k nadcházející volbě postkomunisty Gregora Gysi-ho do funkce místostarosty Berlína. "Rudý šarmér" učinil postkomunisty z PDS politicky přijatelné. Považuje za speciální úkol zlepšit jako senátor pro otázky hospodářství ekonomický imidž své Strany demokratického socialismu, která je staromódně socialistická a levicovější než on. Teď tedy bude muset ex-komunista, který chce podřídit banky "demokratické kontrole", přilákat americké investory do hlavního města Německa. Svým zvolením do funkce berlínského místostarosty dosahuje Gysi jednoho dlouho avizovaného cíle: Exkomunisté jsou navzdory všem protestům ve sjednoceném Německu politicky přijatelní. Zbývá vyčkat, zda Georg Gysi, tento nepostižitelný brilantní opoziční politik bude mít ve vládní funkci stejný úspěch, uzavírá haagský De Volkskrant.
Londýnský Financial Times napsal, že Švédsko bude příštím významným testem eura. Ekonomické důvody pro připojení Švédska k měnové unii by byly podle citovaného listu předvědčivější, kdyby se zároveň připojily i Dánsko a Británie. Zdá se ovšem, že Švédsko jen zahájí další kolo. Švédské referendum, které by se mělo konat v příštím roce, by mělo zásadní vliv na diskusi i v obou jmenovaných zemích Unie, soudí Financial Times.
Nezávislý pařížský Le Monde označuje americkou vojenskou základnu Guantanamo na Kubě za sporné místo pro soud s teroristy z Al-Kaida a Talibanu. I kdyby se Usámu bin Ládina a mullu Úmara nepodařilo najít, lze si jen blahopřát k tomu, že budou vyneseny rozsudky nad muži, kteří při své touze ničit a při pohrdání lidmi nemají ve světě obdoby.
Proces by však měl být spravedlivý. Proto by byla varianta mezinárodního tribunálu nebo amerického civilního soudu moudřejší - procesy by tak měly větší legitimitu. Soud na izolované vojenské základně to při nutném veřejném charakteru přelíčení a také kvůli médiím nebude mít právě snadné, domnívá se pařížský Le Monde.
