Světové listy o Blízkém východě

Co je pro jeden stát demokratické právo, může pro druhý znamenat právo silnějšího. Stejně tak je tomu i s Izraelem a Palestinou. Izrael se ohání národními zájmy a přitom provozuje obyčejnou zlodějinu a násilí, odsuzuje deník. Je tedy s podivem, že v současnosti jediné dvě okupující mocnosti v Asii, tedy Izrael a Spojené státy, otočily a touží po smíru s Palestinci.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Palestinské hnutí se tak náhle ocitlo před rozhodnutím, zda přijmout polovičatou Cestovní mapu. Ta je na chlup stejná jako několik let stará dohoda z Osla, kterou Palestinci odmítli a navíc jim nezaručuje úplnou suverenitu. Pokud se opravdu rozhodli ji přijmout, udělali správně, myslí si Hindu. Podpora amerického prezidenta je vrtkavá a právě teď hraje do karet Palestincům. Izraelská vláda doufá, že příští prezidentské volby v USA všechno změní a proto jednání s Palestinci nenápadně zdržuje. Palestinci teď mají ojedinělou možnost, jak uniknout věčnému kolotoči násilí, upozorňuje indický Hindu.

Nepokoje na Blízkém východě způsobují i další problémy. Deník New York Times informuje, že se v Evropě šíří vlna antisemitismu. Proto se americký prezident Bush rozhodl převzít záštitu nad konferencí o vymýcení antisemitismu, která se koná ve Vídni. Delegátem Spojených států je Rudolf Giuliani, bývalý starosta New Yorku, který se v deníku vyjadřuje k očekávaným závěrům konference.

Antisemitismus tu byl vždy, ale teď musíme říct jednou pro vždy NE, tvrdí Giuliani. Řešením je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která konferenci spolupořádá. Ta musí zajistit jednotnou evidenci antisemitských útoků a zajistit jejich důsledné potírání. Například ve Francii dojde denně až ke dvanácti rasově motivovaným útokům na Židy. Jde jednoznačně o důsledek situace na Blízkém východě. Musíme všem ukázat, že takovou nenávist nebudeme trpět, dodává Rudolf Giuliani pro New York Times.

Až bude Silvio Berlusconi přebírat předsednictví Unie od Řecka, muže z toho být docela pěkná show, píše švédský Aftonbladet.

Televizní kanály, noviny a časopisy, by ji určitě dokázaly vytvořit. Škoda jen, že na oslavách převzetí nebude přítomna italská opozice či soudci, o kterých se Berlusconi vyjádřil jako o rakovinném nádoru, který je třeba vyříznout. Zato bývalí Mussoliniho příznivci nebo rasoví separatisté se v hledáčku kamer objeví zcela určitě. V zemi, jako je Itálie by se o budoucnost Evropy rozhodovat nemělo, myslí si Aftonbladet.

V Africe se stále bojuje. Podrobnosti sděluje mimojiné deník International Herald Tribune.

V Libérii se minulý týden konečně hnuly stojaté vody. Místní povstalci vtrhli do hlavního města Monrovie, aby svrhli vládu prezidenta Charlese Taylora. Ten je mezinárodní komunitou už dlouho označován za válečného zločince - druhého Slobodana Miloševiče. V nedávných letech využil nepokojů k systematickému vyvražďování Liberijců. Obecně známé je také to, že unáší ženy a děti a využívá je k sexuálnímu otroctví. Jenže bez mezinárodní pomoci se Taylora nepodaří sesadit.

Možným spojencem je tedy sousední Ghana a hlavně USA. Liberie byla totiž jedním z hlavních vývozců otroků pro Američany. Ti teď cítí morální povinnost Libérii pomoci. I přes tak silnou podporu na tom povstalci zatím nejsou nejlépe. V hlavním městě, panuje katastrofální humanitární situace a hrozí šíření epidemií. Co bude s Liberií dál je opravdu jen ve hvězdách, dodává pesimisticky International Herald Tribune.

V kambodžské metropoli PhnomPenhu jedná 23 ministrů zahraničí, kteří se zabývají hlavně severokorejskou nukleární krizí. Pchjongjang nakonec svého zástupce do Kambodže odmítl vyslat - média totalitního režimu ale opět varují zejména Spojené státy, že jejich politika vede k ničivé válce. Z oficiálního severokorejského deníku cituje náš východoasijský zpravodaj Robert Mikoláš.

Zmatek a nedostatek financí způsobuje, že umělecká díla v Rusku jsou ve stálém ohrožení, píše ruská Pravda.

Z muzeí a výstavních síní se ztrácejí ty nejlepší kousky. Často jim nepomůže ani to, že jsou zapsány na seznamu UNESCO. Včera se do zpět do Ruska vrátilo sto devět výtvarných děl pocházejících ze sedmnáctého až devatenáctého století. Před nedávnem byla nelegálně vyvezena do Itálie překupníky s uměním. Na rozsáhlé pátrací akci se podíleli Poláci, Rakušané i Češi. Dalších devět set ruských ikon ale stále někde po světe koluje. Dohledat se jich nebude vůbec jednoduché, upozorňuje ruská Pravda.

Milan Kopp, Jiří Hošek, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme