Světové listy o české politice
Pozornost na Českou republiku po důrazném prezidentově "ne" složení nové vládě Mirka Topolánka a odmítnutí jmenovat Karla Schwarzenbega ministrem zahraničí soustředí například deník Financial Times.
Ten píše: Krok prezidenta Václava Klause krátkodobě prohloubí politickou krizi a přitlačí premiéra pravicové ODS ke kompromisu se sociálními demokraty. Ten by měl zajistit stabilní poslaneckou podporu vládě, aby nezávisela v parlamentu na jednotlivcích. "Vyžadováním seznamu poslanců a odmítnutím navrhovaného ministra prezident Klaus opět rozšířil své tradiční pravomoci," dodává Financial Times.
Český prezident Václav Klaus zabrzdil novou vládu Mirka Topolánka. Píše ve svém dnešním vydání slovenský deník SME. Prezidentovi totiž vadí, že vláda nemá sněmovní podporu a že by v ní jako šéf diplomacie seděl Karel Schwarzenberg. Právě jeho si totiž zelení přejí mít v čele zahraničního rezortu.
Václav Klaus svým prohlášením v podstatě zpochybnil loayalitu Karla Schwarzenberga vůči České republice. Kníže Schwarzenberg žil totiž za komunismu v Rakousku, kde má velký majetek. Českému prezidentovi ale zřejmě daleko více překáží skutečnost, že právě Karel Schwarzenberg vedl na začátku devadesátých let kancelář Klausova rivala, bývalého českého prezidenta Václava Havla. Domnívá se list.
Zahraniční noviny komentují skon turkmenského autoritářského prezidenta Nijazova - zvaného Turkmenbaši. Zemi vládl přes dvacet let a vybudoval si kolem sebe nebývalý kult osobnosti. Smrt Turkmenbašiho je dnes hlavním tématem všech seriózních ruských deníků. Pročítal je také moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška:
Na smrt turkmenského prezidenta samozřejmě reagovaly i západní sdělovací prostředky. V říši Turkmenbašiho nastalo období nejistoty a obav z bojů o moc, píše ve svém dnešním vydání rakouský deník Der Standard. Smrt, která se pro odpůrce diktátorů často stává jejich poslední nadějí na spravedlnost, před několika hodinami dostihla i "věčného prezidenta" Turkmenistánu, píše ve svém dnešním vydání německý deník Die Zeit. Turkmenbaši, který měl mnoho přízvisek, jako například "Otec všech Turkmenů", své zemi ležící u Kaspického moře ušetřil po pádu Sovětského svazu mnohé vnitřní boje. Po celých jedenadvacet let totiž zcela neochvějně vládl železnou rukou nejprve jako předseda Komunistické strany a od roku 1991 jako turkmenský prezident.
Díky bohatství Turkmenistánu plynoucímu ze zásob zemního plynu se mu podařilo vybudovat brutální, ale zároveň naprosto absurdní despotickou říši, která jako by pocházela z nějakého béčkového hollywoodského filmu. Jenže teď, po jeho smrti, je budoucnost této země, která se v posledních letech uzavřela i před Ruskem, stejně záhadná a tajemná, jako konstelace sil božského ex-prezidenta. Domnívá se list.
Vývojem po Nijazovově smrti se zabývá tisk sousedního Kazachstánu. "Po bizarním vládci zůstává zchudlá země, bohatá ovšem na plyn a nerostné suroviny a význačná strategickou polohou poblíž Afghánistánu. Píše kazašský deník Gazeta a předpovídá boj klanů o prezidentské křeslo a o podíl na moci. Lze očekávat zvýšenou migraci do zahraničí a naopak návrat opozičních činitelů do vlasti. Pokud jde o plyn, je Turkmenistán vázán dohodou s Ruskem. "Reálným pánem zásob plynu je ruský Gazprom a tento fakt bude trvat pětadvacet let v souladu s podespanou dohodou," poznamenává deník.
Z politicko-ekonomického hlediska komentuje další vyhlídky Turkmenistánu britský Financial Times. Politicky může podle listu vývoj směřovat k jisté pluralitě, ale každá vláda bude mít co dělat, aby napravila alespoň zčásti bídu vrostlou do struktury společnosti. Problémem je, že v zemi neexistují prakticky žádné instituce ani lidé, kteří by přechod byli s to uskutečnit. Mezinárodní společenství by proto mělo naléhat na průhlednou demokratickou transformaci země. Iniciativy se může ujmout například nedávno jmenovaný zvláštní představitel Evropské unie pro středoasijskou oblast a zahájit dialog s přechodnou turkménskou administrativou. V sázce je nyní mnoho včetně obrovských zásob plynu, a tak lze předpokládat, že také Moskva a Peking si budou chtít pojistit trvání smluv a svého vlivu, dodává Financial Times.
Dalším tématem komentářů zahraničních deníků jsou šestistranné rozhovory o jaderném programu Severní Koreje. Jejich úvodní část dnes končí v Pekingu. Obnovené setkání obou Korejí, Ruska, Spojených států, Číny a Japonska zatím vyznívá naprázdno. Rozdílnou optikou ovšem hledí na dosavadní výsledky čínský a americký tisk. Podle deníku The New York Times narazila jednání na významnou překážku.
Tou je podle americké delegace spojování dvou věcí, a to odvolání finančních sankcí proti Severní Koreji výměnou za možné rozhovory o atomovém programu Pchjongjangu. Čínský deník Daily´s People však hovoří o tom, že rozhovory vstoupily do "pragmatické fáze" a obě strany prokázaly pružnost. "KLDR už netrvá na odvolání finančních sankcí jako předběžné podmínce dalšího pokračování rozhovorů. USA také ustoupily o krok a souhlasí s diskusí o odbourání finančních sankcí ," tvrdí čínský deník.
