Světové listy o íránském jaderném programu

Vyjednavači Evropské unie a Spojených Států se v Londýně dohodli, že vyzvou Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, aby uspořádala mimořádné zasedání věnované íránskému jadernému programu. Konec íránské krize se zdá být v nedohlednu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Podívejme se, jak ji hodnotí saudskoarabský deník Arab News. Ať to vezmeme z kterékoliv strany, píše list, Spojené Státy a jejich spojenci musí čelit hořké pravdě. Írán není Irák. Saddám Husajn byl bezcitný a krutý, ale ne sebedestruktivní ve smyslu, v jakém Ahmadínežád, prozatím neznámý, může být. Pokud bude Írán napaden, vystoupí do popředí náboženský fanatismus, což se nestalo v sekulárnějším Iráku. Ahmadínežád se již ostatně chlubil velkým počtem pilotů kamikadze připravených zemřít pro svou vlast.

Čas pro úspěšnou invazi je nyní pryč, pokračuje deník. Od invaze do Iráku v roce 2003 Írán upevnil své vztahy s jihoiráckou šiítskou komunitou, která s největší pravděpodobností bude stát spíše při svém sousedovi, než při amerických útočnících. To definitivně není to, co Američané potřebují, a tak hledají elegantní plán ústupu.

Nyní je potřeba především trpělivost a diplomacie, spíše než grandiózní výroky a hrozby. Experti tvrdí, že Írán může být tři roky od vyrobení atomové bomby. Pokud je to pravda, je spousta času pro chladnější hlavy a moudrá řešení. My, kteří žijeme v regionu, se za to můžeme pouze modlit, uzavírá deník Arab News.

Kdy se stane Asie významným hráčem na mezinárodním poli? To je otázka, kterou si kladou světoví experti už delší čas. Francouzský list Le Monde, který předvídá vznik mocenského centra v tomto regionu soudí, že tento čas už nastal. Z listu cituje zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Jan Šmíd.

Přehrát

00:00 / 00:00

J. Šmíd: TISK

Po Spojených státech navštívila německá kancléřka Angela Merkelová Rusko. Britský deník The Independent poznamenává, že se nejednalo pouze o zdvořilostní seznamovací návštěvu. Jak píše, Angela Merkelová radikálně změnila směr zahraniční politiky své země, když konfrontovala Vladimira Putina v řadě složitých témat, kterým se její předchůdce záměrně vyhýbal. Plynulou ruštinou, za kterou vděčí svému vzdělání ve Východním Německu, zmínila citlivý problém rusko-íránské spolupráce, stav demokracie v Rusku, chování ruských vojsk v Čečensku a spolehlivost ruských dodávek plynu.

Její otevřený přístup, dodává britský list, je v ostrém kontrastu s jejím předchůdcem Gerhardem Schröderem, který považoval Putina za svého osobního přítele a nazýval ho "dokonalým demokratem" a který po svém odstoupení z funkce přijal velmi dobře placené místo v ruském energetickém gigantu Gazprom. Paní Merkelová jasně ukázala, že chce být jiná a nerozpakovala se vyjádřit obavy z nového kontroverzního zákona, který omezí aktivity zahraničních organizací pro lidská práva v Rusku,uzavírá The Independent.

Češi dopadli lépe než Slováci, všímá si slovenský list SME výsledků studie Evropského statistického úřadu o ekonomické úrovni rodin. Slovensko má ze zemí Evropské unie největší počet domácností, které žijí na hranici chudoby, Česko patří k těm, kde je jejich počet nejnižší. S životem bez peněz se zde musí potýkat zhruba 8 % domácností, na Slovensku je jich dvakrát tolik.

Z hlediska kvality bydlení jsme opět dopadli hůře než Češi, pokračuje list. Rovnat se s nimi můžeme jen ve statistikách splachovacích toalet, které nemá pět procent rodin českých a sedm procent slovenských. Nejlépe z evropských zemí dopadlo Lucembursko. Slovensko bude potřebovat desetiletí na překonání ekonomického zpoždění za původní evropskou patnáctkou, uzavírá SME. Na to, abychom se dostali na její současnou životní úroveň, si budeme muset počkat více než patnáct let.

Soňa Marešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme