Světové listy o krvavém dramatu v Beslanu
Dramatický vývoj událostí v Severní Osetii plní hlavní stránky světových deníků. Včera se podařilo ruským vojákům osvobodit několik set zajatců, ovšem za cenu velkého počtu obětí. Ruská Gazeta píše o nahých a křičících dětech, které prchaly do bezpečí pod palbou zbraní.
Po dvou dnech strávených v přecpaných místnostech školy bez vody a jídla hltaly zachráněné děti vodu, některé vysílením padly na zem.
Ještě není cela jisté, kolik obětí útok vyžádal. Otazníků je ovšem víc, pokračuje ruský deník. Byla záchranná operace úspěšná? Byla plánovaná? Kolik teroristů se zdržovalo ve škole a kdo jim velel? Gazeta se připojuje k ostatním ruským médiím, které spekulují o tom, že ozbrojenci patří ke skupině Magomeda Jevlojeva, ten byl zřejmě odpovědný za masový útok v Ingušsku v červnu. Podle ruského deníku akci ozbrojenců odmítl i oficiální představitel čečenských separatistů, Aslan Maschadov. Tolik z ruské Gazety.
Také izraelský deník Haarec s napětím sledoval drama v Beslanu. List poukazuje zejména na fakt, že z dvaceti zabitých ozbrojenců bylo deset Arabů. Někteří z nich patřili dokonce mezi žoldáky, vojáky najaté za peníze. Arabská přítomnost jenom potvrzuje slova ruského prezidenta Putina, že čečenský konflikt je součástí války s mezinárodním terorismem, domnívá se Haarec. V převážně muslimském Čečensku vedou ruské síly už deset let brutální válku s čečenskými separatisty. Pětatřicetitisícové město Beslan tak nyní doplatilo na nekonečný konflikt v multietnickém regionu Severního Kavkazu, poznamenává izraelský deník Haarec.
Delegáti Republikánského sjezdu opustili Madison Square Garden, policisté odklidili míle zátarasů a obyvatelé New Yorku doufají, že prožijí klidný prodloužený víkend. Z projevů, které na sjezdu zazněly, šokoval jediný - ten, který nepronesl Republikán, ale člen Demokratické strany Zell Miller. Tento bývalý senátor, který v roce 1992 ze stejné tribuny podpořil demokrata Billa Clintona se nyní staví za republikána Georga Bushe. Jeden z komentářů na toto téma vybral zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Miroslav Konvalina.
Komentář australského deníku Sydney Morning Herald informuje, že se tamní odborníci zabývali otázkou, jaké faktory ovlivňují rodiče při rozhodování, zda si pořídit dalšího potomka. Závěry výzkumu jsou zajímavé. Jak píše australský deník, rodiče se dvěma potomky často rozhodují i podle toho, jakého pohlaví mají jejich už dříve narozené děti. Například maminky dvou holčiček se prý pravděpodobněji pokusí mít třetí dítě, zatímco matkám dvou chlapců se už do dalšího potomka tolik nechce. Možná je to způsobeno potřebou otce mít vedle dcer také syna, uvažuje australský list.
Anebo je to nějakým způsobem zakódované v hodnotách australské společnosti. Dalo by se to ovšem vyložit i jinak, pokračuje deník, matky dvou raubířů už dalšího nechtějí riskovat. Každopádně tento problém vláda asi žádným opatřením řešit nebude. Ostatně, už jen to, že vědci našli tolik rodin se třemi dětmi, je pozitivní. Vždyť Austrálie patří k zemím s nízkou plodností na ženu připadá v průměru pouhé 1,75 dítěte, uzavírá australský deník Sydney Morning Herald.
