Předním stránkám světového tisku vévodí situace v Libanonu. Výjimkou není ani deník International Herald Tribune. Mezinárodní tlak na Sýrii sílí a prezident Bašár Asad by se měl důkladně zamyslet nad skutečnou realitou.

8:35 5. března 2005 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Stažení vojenských jednotek by sice zranilo syrskou hrdost, ale jakýkoli další pokus o setrvání v okupovaném Libanonu by Damašek uvrhl ještě do hlubší mezinárodní izolace, domnívá se list International Herald Tribune.

Proti syrské okupaci spojila své síly řada světových velmocí a především samotní Libanonci hlasitě volají po ukončení téměř třicetileté přítomnosti vojáků ve své zemi. Sýrie přitom odchod odkládá už 15 let. Po ukončení libanonské občanské války v roce 1989 se zavázala, že stáhne své jednotky. Není se tedy čemu divit, že některé země zůstávají skeptické vůči nedávnému slibu syrského prezidenta, že odvolá vojáky během několika měsíců, uzavírá list International Herald Tribune.

Kdo bude nástupcem Jana Pavla II.? - ptá se komentátor slovenského deníku Sme. Kvůli současnému zdravotnímu stavu papeže se čím dál víc spekuluje o jeho možném nástupci. Mezi nejvážnější kandidáty na papežský stolec patří už delší dobu například nigerijský arcibiskup Franzis Arinze, papežův blízký přítel. Mimo hru nejsou ani kandidáti z Hondurasu, Brazílie, Argentiny nebo Beninu, vypočítává příští potenciální papeže slovenský list.

Pokud však chtějí voliči zvolit Evropana, zůstává jeden vážný kandidát - vídeňský kardinál Schönborn. I přes jeho oblíbenost proti němu hovoří dost zásadní argument - mnohým bude překáže jeho dost "nízký věk". Kardinálovi je totiž necelých šedesát let, přičemž ostatní kandidáti už dávno překročili sedmdesátku. A tak se zdá, že situace bude pořádně zamotaná. Nechme se proto překvapit, uzavírá svůj komentář slovenský deník Sme.

A nakonec: Americké deníky Washington Post a New York Times obsáhle rozebírají zjištění vědců, kteří došli k závěru, že malé mozky drobných lidí z indonéského ostrova Flores, kteří se téměř dožili našich časů, mají společné rysy s mozky našich předků, příslušníků druhu Homo erectus, kteří ovšem vymřeli před několika stovkami tisíc let.

Deníky shrnují studii vědců z Floridské státní university, která dochází k závěrům, že i v malém mozku se mohla skrývat velká inteligence. Zaujalo to i zpravodaje Miroslava Konvalinu.

Miroslav Konvalina, Eliška Pastuszková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít