Světové listy o napětí mezi Pákistánem a Indií

Indie a Pákistán stojí na prahu vojenské kofrontace, která by se velmi rychle mohla dostat mimo kontrolu, varuje vídeňská Die Presse: Přestřelky v Kašmíru nejsou žádnou novinkou. Tentokrát se však z úst politických předáků ozývá prekérní válečná rétorika. Na hranici stojí milion po zuby ozbrojených vojáků, Pákistán povolal své kontingenty z afghánské hranice a ze Sierra Leone, Indům dochází trpělivost.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Protože pákistánští velitelé nesplnili svůj slib a nezúčtovali s teroristy, musíme vzít věc do svých rukou - tak zní argumentace v Nové Dillí. Indický premiér Vádžpejí i pákistánský prezident Mušaraf lavírují. Pokusy o zprostředkování v krizi ze strany Západu vypadají bezradně. Řešení jablka sváru - otázky Kašmíru - se oddaluje: Pákistán tlačí na zahraniční intervenci, Indie ji kategoricky odmítá. Konflikt bude přes léto doutnat a jednoho dne se zablýská z čistého nebe. Zdá se, že otázka již nezní, zda bude válka, nýbrž kdy vypukne, domnívá se rakouská Die Presse.

K římskému summitu Severoatlantické aliance a Ruska se vrací milánský deník Corriere della Sera: Narození Rady NATO-Rusko má historický význam. Nastávají ale všední dny. George Bush musí ve Spojených státech dostát mnoha příslibům, které dal na druhé straně oceánu. Vladimir Putin musí v Moskvě konejšit. Všední dny nastávají především pro evropské vlády, které nezastupují sjednocený kolos, ale bojují s vyvažováním národních a společných zájmů. Na mezinárodní scénu přinesly jednotnou měnu euro, nikoli však věrohodnou politickou identitu.

Slabiny Evropské unie jsou všeobecně známé. Teď jsou ale závažnější a Unie musí odpovědět na řadu otázek. Rusko se začleňuje do dobré společnosti NATO díky rozhodné pomoci Americe v boji proti terorismu, zatímco většina Evropanů sotva přispěla, uzavírá italská Corriere della Sera.

Děti mají čím dál kratší hlasivky, konstatoval kongres lékařů ORL (ušní-nosní-krční), o kterém referuje německý Frankfurter Allgemeine Zeitung. Vysvětlení je jednoduché: s dětmi se doma i ve školkách málo zpívá. Lidové písničky upadly v zapomnění. Zůstává jen slabou útěchou, že hlasové frekvence vystačí na úzké spektrum moderních šlágrů. Na klasické pěvecké vzdělání jsou krátké. Děti proto nejraději napodobují své rodiče v pasivním přijímání hudby. Nemělo by se ale zapomínat na to, že dětské písničky poskytují skvělý repertoár pro výuku slovíček a kultivují hlas, upozorňuje Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Milan Kopp, Jana Ulbrychová, Ivona Holá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme