Světové listy o napětí mezi Pákistánem a Indií

Indie a Pákistán stojí na prahu vojenské kofrontace, která by se velmi rychle mohla dostat mimo kontrolu, varuje vídeňská Die Presse: Přestřelky v Kašmíru nejsou žádnou novinkou. Tentokrát se však z úst politických předáků ozývá prekérní válečná rétorika. Na hranici stojí milion po zuby ozbrojených vojáků, Pákistán povolal své kontingenty z afghánské hranice a ze Sierra Leone, Indům dochází trpělivost.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Protože pákistánští velitelé nesplnili svůj slib a nezúčtovali s teroristy, musíme vzít věc do svých rukou - tak zní argumentace v Nové Dillí. Indický premiér Vádžpejí i pákistánský prezident Mušaraf lavírují. Pokusy o zprostředkování v krizi ze strany Západu vypadají bezradně. Řešení jablka sváru - otázky Kašmíru - se oddaluje: Pákistán tlačí na zahraniční intervenci, Indie ji kategoricky odmítá. Konflikt bude přes léto doutnat a jednoho dne se zablýská z čistého nebe. Zdá se, že otázka již nezní, zda bude válka, nýbrž kdy vypukne, domnívá se rakouská Die Presse.

K římskému summitu Severoatlantické aliance a Ruska se vrací milánský deník Corriere della Sera: Narození Rady NATO-Rusko má historický význam. Nastávají ale všední dny. George Bush musí ve Spojených státech dostát mnoha příslibům, které dal na druhé straně oceánu. Vladimir Putin musí v Moskvě konejšit. Všední dny nastávají především pro evropské vlády, které nezastupují sjednocený kolos, ale bojují s vyvažováním národních a společných zájmů. Na mezinárodní scénu přinesly jednotnou měnu euro, nikoli však věrohodnou politickou identitu.

Slabiny Evropské unie jsou všeobecně známé. Teď jsou ale závažnější a Unie musí odpovědět na řadu otázek. Rusko se začleňuje do dobré společnosti NATO díky rozhodné pomoci Americe v boji proti terorismu, zatímco většina Evropanů sotva přispěla, uzavírá italská Corriere della Sera.

Děti mají čím dál kratší hlasivky, konstatoval kongres lékařů ORL (ušní-nosní-krční), o kterém referuje německý Frankfurter Allgemeine Zeitung. Vysvětlení je jednoduché: s dětmi se doma i ve školkách málo zpívá. Lidové písničky upadly v zapomnění. Zůstává jen slabou útěchou, že hlasové frekvence vystačí na úzké spektrum moderních šlágrů. Na klasické pěvecké vzdělání jsou krátké. Děti proto nejraději napodobují své rodiče v pasivním přijímání hudby. Nemělo by se ale zapomínat na to, že dětské písničky poskytují skvělý repertoár pro výuku slovíček a kultivují hlas, upozorňuje Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Milan Kopp, Jana Ulbrychová, Ivona Holá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme