Světové listy o příčinách nepokojů ve Francii

Nepokoje ve Francii slábnou, ale místní deníky jim stále věnují mimořádnou pozornost. Hlavní listy se vesměs zabývají analýzou jejich příčin a hledáním cest, jak jim v budoucnu zabránit. Le Monde píše: Vypadá to jako konec, ale není to konec.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Ten ostatně nebude nikdy. Bude jen méně zapálených aut. Násilí neustane jen tak samo od sebe, dokud nenajdeme nový konkrétní význam pro: "Volnost, Rovnost a Bratrství".

Levicový list Libération nalézá příčinu nepokojů na úrovni sociálních vztahů: Násilí se většinou nezrodí tam, kde chybí komunikace, ale tam, kde chybí pochopení pro druhého, píše list a pokračuje: Nejprve je třeba řešit sociální stránku problému a pak se zaměřit na výchovu. Rodina tuto práci nezvládne. Jsou to totiž především vztahy mezi mladými, ve kterých je role chlapců spojena s brutalitou a vandalismem.

Podle deníku Le Figaro je třeba reformovat celou francouzskou společnost: Celý stát je nemocný a neví o tom. Politici se zavřeli do svých paláců z 18. století, raději neopouštějí střed Paříže, zabývají se jen vnitrostranickými spory a jejich hlavním cílem je přežít na politické scéně. Pro Francii existuje terapie, ale radikální, a pacient by při ní mohl i zemřít. Jmenuje se sebekritika, uzavírá Le Figaro.

Po katastrofální cestě do Latinské Ameriky minulý týden vyráží americký prezident Bush na další - tentokrát do Japonska, Jižní Koreje, Číny - a také do Mongolska, především proto, aby poděkoval této zemi za vyslání l31 vojáků do Iráku. Bílý dům má vůbec problém najít nekomplikovanou zemi, která americkou politiku v Iráku podporuje a konečně jednu našel. Přejeme prezidentovi šťastnou cestu, ale dříve než dorazí do Mongolska, čeká ho důležitější úkol - znovuobnovit velice důležité americké vztahy s Čínou, píše New York Times.

Za poslední rok se americko-čínské vztahy v řadě oblastí zkomplikovaly. Američané mají zřejmě dojem, že čínský rychlý hospodářský růst představuje pro jejich zemi nevyhnutelnou ekonomickou hrozbu a v Kongresu létá řada návrhů na zvýšení daní na čínské výrobky. S podhodnoceným jenem je čínské zboží ve Spojených státech levnější a americké v Číně naopak dražší, což je jeden z důvodů, proč je americký obchodní deficit s Čínou tak vysoký, uvádí list. Hrozit Pekingu ekonomickými sankcemi je však krátkozraké. Čína je nyní i politickou supervelmocí a v sázce je mnohem více, než to, kolik v Číně vyrobených triček se prodá ve Wal-Martu, uzavírá New York Times.

Kdo povede Kosovo po Ibrahimu Rugovovi? Nad tím se v souvislosti s vážnou chorobou kosovského prezidenta zamýšlí srbský týdeník Evropa. Cituje z něj zpravodaj Radiožurnálu Robert Mikoláš.

Přehrát

00:00 / 00:00

R. Mikoláš: TISK

Italské deníky jsou pobouřeny výsledky studie Společnosti pro boj s analfabetismem, podle které je v Itálii 6 milionů analfabetů a jen 4 miliony lidí s diplomem.

Mezi rozvinutými zeměmi jsme až na 30. místě. Za námi už je jen Portugalsko a Mexiko, konstatuje deník La Stampa. Situace je o to dramatičtější, že lidé, kteří mají problémy se čtením a psaním jsou především na jihu Itálie, kde negramotnost dosahuje, například v Kalábrii, až hrozivých 13-ti procent. Nejhůře jsou na tom velká města, jako Palermo nebo Neapol.

Překvapující je jistě i to, dodává další italský deník Corriere della Sera, že se počet analfabetů ani diplomovaných Italů nemění. Výzkum realizovaný před 10 lety ukázal téměř stejné výsledky a už tehdy naši politici slibovali nápravu a reformu školského systému, uzavírá italský list.

Jitka Malá, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme