Světové listy o privatizaci českého bankovnictví
Na začátku devadesátých let se Evropské komisi líbil způsob privatizace českého bankovního systému. Teď se stejné reformy bojí. Postup české strany totiž může porušit pravidla Evropské Unie. Informují o tom Financial Times. Bruselu se nelíbí zejména zasahování vlády do privatizace.
To by podle odborníků mohlo vést k porušení podmínek hospodářské soutěže. Evropská Unie proto upozornila, že by mohla požadovat, aby banky vrátily pomoc, kterou dostaly od českého státu. Podle listu ale nic takového není jisté. Politické důsledky takového rozhodnutí by byly vážné. Proto je spíše pravděpodobné, že po připojení Prahy do Unie se všechny vládní záruky schovají do kolonky existující pomoc. A situace se dál šetřit nebude. To si přejí i samotní Češi, píše deník.
Podporování bank pomocí státní půjčky bylo špatné politické rozhodnutí. Česká vláda dosud bankám půjčila něco okolo pěti set miliard korun. A půčky se jim nikdy nevrátí. Zároveň nedokázala vytvořit konkurenční prostředí, takže některé zahraniční společnosti třeba japonská Nomura od privatizace ustoupily. Ostatní postkomunistické země, Polsko či Maďarsko, se s privatizací bankovního sektoru vypořádat dokázaly. Dokončuje svou analýzu deník Financial Times.
Německé deníky se vyjadřují k setkání polského a německého prezidenta. Představitelé hovořili o historii a iniciovali deklaraci, která by vyjasnila vztahy mezi oběma zeměmi během a po druhé světové válce. Německý deník Frankfurter Allgemaine Zeitung si myslí, že taková setkání ničemu nepomůžou. Rozhodně ne plánovanému centru v Berlíně, které má připomínat osudy Němců vyhnaných po druhé světové válce nejen z Polska.
Je smutné, že snáze najdeme společnou řeč o budoucnosti, než o minulosti, píše list. Poláci se bojí, aby nebyli zapomenuti jako oběti krvavých válečných bojů. Příkoří, která se stala po válce samotným Němcům ale vidět nechtějí. List také zpochybňuje, že by vztahy dvou zemí vyřešila celoevropská diskuze. Právě o tu se oba prezidenti pokoušejí. To, co je mezi námi, si vyřešme sami, radí Frankurter Allgemaine Zeitung.
Včera byla v Londýně už tradičně otevřena výstava výtvarných děl ucházejících se o Turnerovu cenu. Je neuvěřitelné, jak tvrdošijně média trvají na tom, že Turnerova cena je kontroverzní, komentuje událost deník Independent. Každým rokem se totiž překvapivost a kontroverze z vystavených děl vytrácí. Třeba taková socha dvou panenek v erotickém objetí, zasazených do bronzu. Je opravdu s podivem jak neobyčejně a originálně slabá mohou taková díla být, kritizuje list. Kontroverze v umění je velmi složitý fenomén. V podstatě jde o to, že někdo o svém díle prohlásí, že je kontroverzní a ostatní s ním spokojeně souhlasí.
A o tom je i letošní Turnerova cena. Jde o průměrnou podívanou, jen o fous lepší než tu loňskou. Většina umělců totiž nemá, co říci. To je případ i Grayson Perryové, která zdobí obyčejné keramické hrnce barevnou směsí obrázků, z nichž některé se nevyhýbají ani zobrazení dětské pornografie nebo fašismu. Jen pro informaci, Grayson je transvestitka, milující chlapecké šaty. Jakou má tahle informace hodnotu pro její dílo, není jisté. Ale aspoň je kontroverzní, popichuje britský Independent.
