Světové listy o prizidentských volbách v Egyptě

Egyptské volby byly zmanipulované, píše libanonský list. Slovenští volební kandidáti obcházejí zákon. Víc než deset let po pádu Berlínské zdi se komunistickým stranám daří lépe, než kdy jindy. Všiml si toho britský deník Guardian.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Libanonský deník Daily Star komentuje středeční prezidentské volby v Egyptě. Provázely je další rozpory v arabském pojetí politiky. Poprvé po pěti tisíci letech si Egypťané mohli vybrat svého prezidenta. Ale že vyhraje staronový Husní Mubarak bylo jasné tak, jako že ten den vyjde slunce. Volební pořadím měly zamíchat opoziční strany. Bohužel, nejvýznamnější z nich, Muslimské bratrství, zůstává stále zakázaná. A tak v Egyptě k určitým změnám došlo, ale stát je má pod kontrolou.

To potvrdili i egyptští aktivisté za lidská práva. Volby byly podle nich silně zmanipulované. Běžně docházelo k nátlaku na voliče, aby volili Mubaraka, jiní voliči byli upláceni. Volební místnosti byly bez dozoru a leckde chyběl nesmazatelný inkoust. Mluvčí státní volební komise ale prý žádné závažné připomínky nedostal. Je čas, aby Egypt začal se seriózním politickým životem a skončil s tajemnůstkařením a hádankami, upozorňuje dnešní vydání Daily Star.

Ani volby na Slovensku se neobejdou bez potíží. Jak píší tamní Hospodárské Noviny, volební kampaň do vyšších územních celků ještě oficiálně nezačala. Někteří kandiáti už přesto agitují o sto šest. Patří mezi ně například předseda košického kraje Rudolf Bauer. Porušení volebního zákona vysvětluje tím, že chce v předstihu prezentovat svůj program. Trnavská kandidátka Renáta Zmajkovičová zase chce svými billboardy vyvrátit kuloární šeptandu, že odstupuje.

Političtí analytici ale vidí situaci jinak. Jde o porušení zákona. Podobně obcházejí politické strany zákon i při parlamentních volbách. Může to pomoci hlavně nepříliš známým kandidátům. Navíc tu funguje jakási tichá shoda. Jakmile se totiž začne prezentovat jeden politik, ostatní nemůžou zůstat stranou, vysvětlují odborníci pro slovenské Hospodárské Noviny.

Víc než deset let po pádu Berlínské zdi se komunistickým stranám daří lépe, než kdy jindy. Všiml si toho britský deník Guardian. Patnáct let po kolapsu Sovětského Svazu, by se dalo očekávat, že puls komunistických stran bude slábnout. Ty se ale překvapivě drží při životě. Jako třeba německá Linkspartei. Devět dní před parlamentními volbami se její úspěšnost odhaduje na devět procent.

Italská strana Rifondazione Comunista je dokonce součástí koalice bývalého italského premiéra Romana Prodiho. Vznikla před několika lety jako mnoho dalších sociálních hnutí z bývalé Italské komunistické strany. Francouzská komunistická strana má hodně příznivců, donedávna se ale jejímu vedení nedařilo vyrovnat se s autoritářskou minulostí. Po kampani francouzské ne ale pozice komunistů sílí.

Všechny tři strany mají společný rychlý rozvoj a ambice. Aby se staly součástí politické scény, musí se zbavit minulosti, získat nové voliče a přitom zůstat nalevo. Otázkou zůstává, jestli se jim takové experimentování podaří, dodává britský Guardian.

Jan Šmíd, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme