Světové listy o summitu v Soluni

Počet delegátů na samitu Evropské Unie v Řecku bude neobvykle velký, píše britský Guardian. Zástupci deseti zemí, které se připojí příští rok, jsou určitě vítaní, i když se navzájem neznají jménem a většina stávajících občanů Unie má problém najít jejich zemi na mapě. Je v takové situaci moudré mluvit o dalších možných členech? Určitě je.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

O přijetí Rumunska, Bulharska, Turecka a balkánských zemí by se mělo v Řecku mluvit. Jinak by se mohlo stát, že si v Evropě vytvoříme jakousi železnou oponu s mnoha negativními důsledky, hlavně imigračními. Evropská Unie navíc do stabilizace Balkánu vložila hodně peněz. Mít země bývalé Jugoslávie pod kontrolou by procesu stabilizace pomohlo ještě víc. Unie pomůže balkánským zemím zavést skutečnou a stabilní demokracii, dodává Guardian.

O Evropskou Unii se zajímají i deníky z druhého konce světa. Japonský deník Japan Times si myslí, že setkání v Soluni bude zakončením úspěšného měsíce. Sedm z deseti kandidátských zemí řeklo ve svém referendu ano Evropské Unii. Minulý týden hlasovali jedni z nejperspektivnějších ? Poláci a Češi. Kandidátské země rozhodly mnohem víc, než jen o vstupu. Poté, co nedávno George Bush hřímal, že si evropské země musí vybrat mezi Unií a Amerikou, znamená kandidátské ano také odpor k politice NATO.

Osmatřicet milionů Poláků představuje asi polovinu obyvatel všech deseti kandidátských zemí. Pro ně i pro Čechy referendum představovalo historickou volbu. Teď ale budou mít plné ruce práce. Jejich ekonomika se s tou unijní nedá vůbec srovnat, hrubý domácí produkt Čechů je jen asi okolo jedné sedminy německého. Obě země jsou taky velmi mezinárodně angažované, takže se s Unií budou muset dohodnout na kompromisu. Celkově jim ale prospěje, že jejich transformace se dokončí pod ochrannými křídly Unie, dodává japonský Japan Times.

Na Slovensku to vře. Parlament se rozhoduje, zda přijmout vyhlášku o tom, že žena smí přerušit své těhotenství jen ze zdravotních důvodů. Podle slovenských Hospodárských Novin se spor přenesl už i do ulic a lidé se srocují a debatují o morálnosti toho či onoho názoru. Sám deník se přiklání spíš k slovenské křesťanské straně KDH. Ta, narozdíl od parlamentní ANO, tvrdí, že interupce je porušením patnáctého článku ústavy o právu na život. ANO zase argumentuje článkem šestnáctým, o svobodě matky. Deník připomíná slova laurelátky Nobelovy ceny, Matky Terezy, která při přebírání ocenění řekla: země, které uzákonily potraty jsou podle mě nejchudší na světě. Bojí se malých, nenarozených dětí, obahují svůj postoj Hospodárské Noviny.

Jejich kolega, deník Sme, má poněkud prozajičtější názor. Politikům nejde o právo na život či na svobodu. Boj o interupční zákon je hlavně bojem o politické postavení, jako vždy, píše deník. Že dávno nejde jen o potraty, dokazuje i to, že se v souvislosti s novelou rozhořel boj mezi vládou a církevními strukturami, dodává deník Sme.

Milan Kopp, Petr Vavrouška, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme