Světové listy o videu s Usámou bin Ládinem

Ohlasy světových médií na uveřejněný videozáznam Usámy bin Ládina jsou vesměs negativní. Římská La Repubblica např. uvádí: Vydestilovaná v nejčistší podobě, jak jsme ji od svědecké výpovědi nacisty Adolfa Eichmanna neviděli, k nám opět promluvila "ztělesněná nenávist". Videosnímek Usámy bin Ládina je odpudivý a váhání prezidenta Bushe ukázat tento záznam národu, který dosud nepřestal oplakávat a pohřbívat své mrtvé, je pochopitelné.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Slyšet Usámu bin Ládina mluvit o tom, jak předem naplánoval počty mrtvých, jak se pobaveně vyjadřuje o "bratřích", kteří nastoupili do letadel, aniž věděli, že budou obětováni, nás opět přivedlo ke vstupní bráně do Osvětimi, píše La Repubblica.

Nizozemský Algemeen Dagblad k tématu uvádí, že čestní lidé na celém světě teď mohli zblízka poznat cynismus náboženských fanatiků hodných pohrdání. Stát se mučedníkem - to podle listu vyžaduje odvahu: člověk musí být ochoten vzdát se dobrovolně své pozemské existence. Z tohoto pohledu není bin Ládin jen nebezpečný fanatik, který posílá jiné na smrt, ale je to i nehorázný zbabělec, který se ze všech sil snaží uniknout zaslouženému trestu, soudí Algemeen Dagblad.

Norský Aftenposten poznamenává k izraelské politice vůči palestinskému prezidentovi: Izrael po nejnovějších atentátech přerušil veškeré kontakty s Jásirem Arafatem a údajně usiluje o jeho odchod z palestinských území do exilu. Podle izraelské vlády už nemá Arafat žádný význam. Je děsivé sledovat debatu o tom, zda je správné či nesprávné Arafata zabít, i když se oficiálně tvrdí, že jeho osoba není cílem izraelských odvetných útoků.

V málokteré zemi by bylo myslitelné, aby se vedoucí politikové a dokonce členové vlády vyslovovali otevřeně pro likvidaci zvoleného legitimního představitele jiné země. V této výbušné situaci by mohly v Izraeli získat vliv síly, které se chtějí Arafata zbavit. To by ovšem bylo pro Izrael Pyrrhovým vítězstvím, uzavírá Aftenposten.

Pokud se Izrael spoléhá na to, že po Arafatovi přijdou pragmatičtější palestinští vůdcové, bere na sebe vysoké a nezodpovědné riziko, navazuje tematicky haagský De Volkskrant. Spojené státy sice zdůrazňují, že Arafat musí nadále zůstat jednacím partnerem Izraelců. Od začátku sebevražedných palestinských útoků však projevují plné pochopení pro postup izraelského premiéra Ariela Šarona. Tomu by bylo nutno připomenout, že je odsouzen k dialogu s Jásirem Arafatem, píše De Volkskrant.

Ruské deníky se podrobně zabývají odstoupením USA od dohody o odzbrojení ABM z roku 1972. List Novyje Izvěstija to označuje za zcela zbytečnou porážku Moskvy a dále komentuje:

Tak tedy neslavně skončil pokus Ruska udržet si jednu ze zahraničně-politických klíčových pozic. Přitom k této nové zahraničně-politické porážce nemuselo vůbec dojít. V minulém roce, posledním roce Clintonovy vlády, se Washington snažil přemluvit Moskvu k určité modifikaci dohody ABM. Prezident Putin to však odmítl - v neposlední řadě z čisté antipatie vůči tehdejšímu americkému kolegovi Billu Clintonovi. Když byl však Kreml letos k jistým úpravám smlouvy ABM ochoten, měl nový americký prezident Bush už zcela jiné plány, připomínají Novyje Izvěstija.

Ruský deník Vremja se domnívá, že Putinovu laxní reakci na americké rozhodnutí zavinili kremelští experti, kteří jsou přesvědčeni, že v blízké budoucnosti nepředstavuje americká protiraketová obrana pro Rusko žádné strategické ohrožení. Jenže odstoupení USA od dohody ABM může postupně vést k odchodu z dalších strategických ujednání až k obnovení jaderných zkoušek. Oteplené rusko-americké vztahy z poslední doby jsou tak vystaveny nové zatěžkávací zkoušce, uvádí Vremja.

Německý deník Die Welt uveřejnil na první straně poznámku o novém způsobu likvidace moučných červů:

Až dosud, píše list, jsme měli dvě možnosti: likvidovat moučné červy jako celek nebo jednotlivě. Z Mexika se teď dovídáme o třetí variantě: rozdrtit tyto drobné organismy a zapéct je v tortilách. Tak to alespoň navrhuje mexická odbornice z oblasti výživy Ana-Barbara de la Rosa. Tím by bylo podle ní možné udělat moučným červům, hojně se vyskytujícím v rozvojových zemích, takříkajíc čáru přes rozpočet. Byli by konečně k něčemu užiteční.

Lidé by měli víc zdravé výživy bohaté na bílkoviny, miliony lidí by získaly práci jako sběrači moučných červů a sklizeň pšenice by byla jistější. Polovinu zrna totiž moučný červ dnes sežere sám - ať už v podobě brouka nebo larvy. Ekonomové by mexický návrh určitě s nadšením kvitovali a ekonomičtí liberálové by se zaradovali, protože by se tím vyřešil jeden ze základních agrárně-politických problémů třertího světa.

První pokusy na živých lidech už se údajně rozběhly - zmíněná mexická badatelka informovala o 20ti dobrovolnících, kterým tortily, tj. placky s rozemletými zárodky moučných červů, údajně chutnaly lépe než bez nich. A surovina už je v Mexiku k dostání v podobě přísady - příznačně v lahvích od tequily. Podvýživa by tudíž rychle vymizela a brzy bychom možná uslyšeli slogan: "Moučný červ - druh ohrožený vyhynutím!" uzavírá deník Die Welt.

Milan Kopp, Petr Vavrouška, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme