Světové listy o zahraniční politice Spojených států

Rakouský Kurier spekuluje o pohnutkách Spojených států učinit Irák terčem možného vojenského úderu. Možná tím chce prezident George Bush jen odvrátit pozornost od vnitřních problémů. A možná chce Bush junior zkorigovat chyby svého otce z války v Perském zálivu. Jak známo nechal tehdy Bush senior iráckého invazora do Kuvajtu Saddáma naživu a dokonce i u moci. Stalo se tak v zájmu "demokratické zásady", podle níž vražda tyrana není jinému státu dovolena.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Hlavně však proto, že nikdo nevěděl, co by se stalo ze země mezi Eufratem a Tigridem, kdyby už neexistoval "silný muž", který rozpadu Iráku - s Kurdistánem na severu, Šiíty na jihu a hlavním městem Bagdádem mezi nimi - ať už jakýmikoli prostředky dokáže zabránit. Problém, který trvá dodnes, dodává rakouský Kurier.

K porážce prezidenta Bushe v americkém senátě, který zamítl jeho požadované zvýšení vojenského rozpočtu, poznamenala italská La Repubblica.

Zamítnutí Bushova vojenského rozpočtového "balíku" ukazuje, že klima americké národní soudržnosti, vyvolané šokem atentátů z 11. září 2001, se mezitím změnilo. Opoziční demokraté jsou sice ve věci boje s terorismem s Bílým domem nadále solidární, ale v hospodářské oblasti už nehodlají Bushovi dělat žádné další laskavosti. Hospodářská recese by mohla způsobit, že by republikáni parlamentní volby příští rok v listopadu mohli prohrát. A že by tak mohli mít prezidenta, který už nebude mít v žádné z obou komor většinu, uvádí La Repubblica.

Londýnský Financial Times k současné americké politice vůči Íránu napsal:

Íránský režim je rozštěpen na reformátory a konzervativce. Tvrdý postoj vůči němu by vedl jen k povzbuzení extrémistů. Spojené státy mají právo naléhat na své evropské partnery, aby v otázce možné výroby zbraní hromadného ničení zaujali vůči Íránu nekompromisní postoj. Amerika by však měla vnímat i evropský argument, že dialog s Teheránem je nejlepším možným způsobem jak prezentovat Íránu obavy Západu. Chování Íránu se musí změnit stejně jako Irák musí umožnit zbrojním expertům vstup do země. Věci se ovšem ztěžují tím, že jsou obě země z americké strany jmenovány jedním dechem, soudí Financial Times.

Dánský deník Berlingske Tidende komentuje předvolební situaci v africkém Zimbabwe a možnost uvalení sankcí Evropské unie na režim prezidenta Mugabeho.

Robert Mugabe - píše list - je u moci už 22 let. Za tu dobu změnil Zimbabwe z demokraticky a ekonomicky slibné země Afriky v bažinu korupce, útlaku a zneužívání moci. Hospodářství je na dně a způsob, jak Mugabe zachází s vlastním národem, je dnes už symbolem násilí a dalších nedozírných problémů pro celý kontinent. Evropa by si měla ujasnit, že ani obyvatelům Zimbabwe neprospívá, váhá-li EU nadále nad uvalením sankcí vůči tomuto režimu, uzavírá dánský deník.

Pařížská La Tribune se domnívá, že zatímco USA zaznamenávají opět první výhonky ekonomického vzestupu, je zřejmě Evropa odsouzena přihlížet, jak jí ujíždí vlak. Francouzské hospodářství s přírůstkem o něco vyšším než 1,5 procenta na tom ještě není tak špatně. Naproti tomu vývoj na druhé straně Rýna vzbuzuje obavy stejně jako prudký růst nezaměstnanosti.

Tuto "kládu na noze" bude zřejmě kancléř Schröder muset vláčet až do zářijových voleb. Trvající pokles odsuzuje Německo dočasně k tomu, aby se vzdalo morální autority, kterou dosud uplatňovalo v Evropě spolu s Francií. Důvěryhodnost německé vlády obrácené teď spíše dovnitř závisí částečně na tom, zda najde v rozpočtové kázni cestu zpět ke společným normám. Zřejmě si to vyžádá čas, píše pařížská La Tribune.

V rozhovoru pro deník Die Welt vyslovil německý spisovatel Siegfried Lenz obavy z revanšistických tendencí v Německu. Na otázku, zda podle jeho názoru hraje takzvaný "revanšistický diškurs v dnešním Německu ještě nějakou roli", spisovatel, jehož díla vycházejí i v češtině, řekl: "Nehodlám komentovat, co jsem si přečetl v novinách, že totiž sudetští Němci hodlají podat hromadnou žalobu na Českou republiku. Mám ale pocit, že při pohledu na naši současnost bychom se ještě měli velice bát," řekl Siegfried Lenz.

Milan Kopp, Jan Šmíd, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru