Světové listy o zlatém výročí korunovace Alžběty II.

Kromě spekulací o možném útoku na Irák či odcizení mezi Spojenými státy a jejich partnery v NATO píší světové deníky například také o padesátiletém výročí od korunovace Alžběty II. Vojenský zásah USA proti Iráku nabývá podle rakouského deníku Die Presse stále jasnějších obrysů: Navzdory evropské kritice jsou Spojené státy zjevně pevně rozhodnuty svrhnout iráckého diktátora vojenskou silou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

To vyvolává znepokojení nejen v táboře mezinárodní protiteroristické koalice. Faktem je, že Saddám Husajn je outsiderem civilizovaného světa, že dal plynem zlikvidovat tisíce Kurdů, že přepadl sousední Kuvajt, že bere cizince jako rukojmí, že ostřeloval raketami Izrael a po své porážce ve válce v Perském zálivu přísahal opakovaně pomstu.

Ale když teď Spojené státy v opojení vítězstvím proti Talibanu si to "chtějí vyřídit" i s Irákem, chybějí důkazy pro potenciální ohrožení. A je tu pocit, že jde o vyřizování starých účtů a chyb George Bushge seniora, který za války v Perském zálivu Saddáma Husajna nesvrhl. Spojené státy se dnes víc než předtím považují za ochránce spravedlnosti a svobody a za nepřítele bezpráví. Doufejme jen, že výrok o světové "ose zla", k níž vedle Íránu a Severní Koreje Irák patří, není motivován tím, že si chce Bush junior udržet svou nynější rekordní popularitu do příštích voleb, uzavírá Die Presse.

Pařížský Le Monde napsal, že USA už nedělají rozdíl mezi Usámou bin Ládinem a palestinským prezidentem Jásirem Arafatem. Přičemž druhý z obou si pospíšil s odsouzením atentátů z 11. září 2001 proti New Yorku a Washingtonu. Evropská unie se rovněž příliš nesnaží se od USA odpoutat, angažovat se v blízkovýchodním konfliktu a pomoci hledat cestu k míru. Jenže když se nic nedělá, nelze ani doufat, že se Izraelci a Palestinci konečně přestanou vzájemně masakrovat, píše "Le Monde".

Španělský El Periodico de Catalunya poznamenává, že bylo dobrým nápadem přesunout ekonomické fórum z Davosu do New Yorku. Americká diplomacie tak vyslechla jasné poselství: Izraelsko-palestinský konflikt je živnou půdou světového terorismu. Evropa už to ví dlouho, ale USA to nikdy zcela nepochopily.

Že podobná myšlenka zazní i na Světovém sociálním fóru v brazilském Porto Alegre, se dalo čekat. Ale vyjádření tohoto názoru na Světovém ekonomickém foru v New Yorku je překvapivý úspěch. Pro nový světový řád je totiž nutno nejprve vyřešit regionální konflikty. Proto by měly Spojené státy zrevidovat svou politiku vůči Blízkému východu, nabádá barcelonský "El Periodico de Catalunya".

Vídeňský Kurier k odcizení mezi USA a evropskými partnery v NATO uvádí, že Irák a Írán leží blíž starému kontinentu než novému světu a případné důsledky americké války s těmito zeměmi by - např. v podobě vlny uprchlíků - Evropa pocítila mnohem silněji než Amerika. Z pohledu USA se však Evropa chová pubertálně. Její nevojenská Unie je právem vnímána jako impotentní, neboť v případě nutnosti hlasitě volá "světového četníka", který ovšem se zlosyny tohoto světa nejedná v rukavičkách. V takovém případě narušení partnerské osy neudivuje, uzavírá vídeňský Kurier.

Ruské Vědomosti komentují ochlazení rusko-amerických vztahů, jak se projevilo na světové bezpečnostní konferenci v Mnichově a při návštěvě ruského premiéra Michaila Kasjanova ve Washingtonu. Přesně před 46ti lety, v únoru 1956, oznámil Nikita Chruščov na 20. sjezdu doktrínu mírové koexistence. Z toho vznikla bouřlivá milostná aféra s Amerikou, která však málem skončila třetí světovou válkou.

Přejedli jsme se kukuřice a představili jsme v Moskvě americké umění. Pak jsme se rozhádali kvůli vojenským základnám na Kubě. Škoda, po tom všem, co mezi námi bylo. Spojené státy jsou ale taky nemožné. Znají přece ženský charakter Ruska. Aspoň tentokrát mohli ochlazení vzájemných sympatií projevit trochu zdvořileji. Jinak začneme zase házet nádobím. A navíc se zlomeným srdcem, píší závěrem moskevské Vědomosti.

Italská La Repubblica poznamenává k 50. výročí korunovace britské královny Alžběty Druhé. Když je vybavení kuchyně staré padesát let, znamená to, že dobře funguje. Toto pravidlo platí i pro královny: Alžběta, v cíli zlatého korunovačního jubilea, funguje nadále perfektně. Design se možná časem poněkud opotřeboval, barvy ustrnuly v padesátých letech a příslušenství je očividně staromódní. Ale proč by to vše měli Angličané vyměnit za nový model? Stejně jako nezničitelný vysavač vysávala i Alžběta po půl století spolehlivě všechen prach a saze, které se v průběhu času na její říši usazovaly, napsala římská La Repubblica.

Milan Kopp, Olga Jeřábková, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme