Světové listy rozebírají palestinské volby
Volební vítězství fundamentalistického Hamásu bude mít pro blízkovýchodní region dalekosáhlé následky, píše ve svém dnešním vydání slovenský deník SME. Toto vítězství je v první řadě znakem naprostého neúspěchu tradičního palestinského vytváření politické obce. Palestina totiž ještě není státem a přitom už je státem zkrachovalým.
Výsledek voleb také naznačuje, že se propast mezi izraelskou a palestinskou stranou ještě prohloubí a naděje na mír ustoupí dále do budoucnosti. Většinou platí, že když sílí extrémisté na straně jedné, nahrává to extrémistům na straně druhé. V tomto případě ale výsledek voleb může posílit umírněné centristy z Kadimy, a ne extremisty z Likudu. Je to teď to nejlepší, v co můžeme doufat, uzavírá list.
Britský deník The Guardian dnes konstatuje, že vítězství Hamásu je nevyhnutelným výsledkem neúspěšných snah udělat něco se situací, ve které se Palestinci nacházejí. Ariel Šaron leží v kómatu v nemocnici v Jeruzalémě, a přesto se mu podařilo dosáhnout konečného triumfu.
Palestinské volby jsou výsledkem právě jeho politiky jako izraelského premiéra. Středeční přesvědčivé volební vítězství Hamásu přímo odráží naprostou frustraci Palestinců z toho, že nikdo nebyl schopen udělat něco s obrovskou bídou a s nesmírným útlakem, které jsou přítomny v jejich každodenním životě, závěrem píše The Guardian.
Problémové koalice jsou ve střední Evropě běžné. Konstatuje to nové vydání britského týdeníku Economist. Renomovaný list přináší okomentovaný přehled vlád v bývalých komunistických zemích. Začetl se do něj bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka.
Celkem logicky věnuje Economist ve svém přehledu největší prostor Polsku - ale ani situace v české kotlině neunikla jeho hodnocení. Česká vláda má podle něj tu výhodu, že je trvanlivá - její minus naopak spočívá v tom, že je slabá a náchylná ke skandálům. Svým způsobem je situace na české politické scéně unikátní. Vláda má v parlamentu většinu jednoho hlasu, není příliš úspěšná při prosazování svých záměrů ani důsledná a navíc ji stále straší nějaké skandály. Přesto se jí daří už čtvrtým rokem přežívat - což není na poměry v regionu vůbec špatný výkon, uvádí Economist. Ještě zajímavější je ovšem podle něj situace na Slovensku. Tamní menšinová vláda vypadá zvenčí jako slabá a rozdělená, přesto se jí od roku 2002 podařilo prosadit velmi působivé a zajímavé ekonomické změny.
Celkově by potřebovaly vlády v těch postkomunistických zemích, které už vstoupily do Evropské unie nějaký nový impuls - cíl, ke kterému se upínat, aby se daly do pořádku a staly se opět disciplinovanějšími. Takovou roli by mohlo sehrát směřování k přijetí jednotné evropské měny eura. Bohužel je kromě Estonska a Slovinska takový cíl pro většinu z nich podle Economistu jen vzdálený a nepříliš přitažlivý. Deník SME dnes komentuje odstoupení slovenského ministra obrany Juraje Lišky. Žádné teoretické poučky nedokážou rozvíjet politickou kulturu v zemi tak, jako to dokáže praktický precendens. Odstoupení ministra obrany je příkladem, který zavazuje všechny politiky, kteří by se někdy ocitli v podobné situaci. Bez ohledu na detaily je Liškova demise v rámci politické kultury na Slovensku kladným precendentem. Ptát se na detaily tohoto kroku je úplně legitimní. Existují například narážky na to, proč ministr odstoupil až teď kdyby jeho demise měla být pozitivním gestem politické kultury, tak by přece odstoupil už druhý den po havárii.
Na podobné otázky je snadná odpověď. Bezprostředně po havárii následovala silná celonárodní reakce v podobě nejrůznějších diskusí a zvýšeného zájmu médií. Liškovo gesto by možná nevyvolalo kýžený efekt v době, kdy byly myšlenky všech nasměrovány k pozůstalým po obětech tragédie. Legitimní jsou také dohady, jestli by se Liška zachoval stejně, kdyby do voleb nezbývalo jen několik měsíců. Odpověď na tuto otázku lze odvodit od předchozí. Pokud ministr obrany odstoupil tak, aby maximalizoval publicitu svého gesta, pak je možné předpokládat, že souběžným cílem byl i politický zisk pro jeho mateřskou politickou stranu. Ale ani to nijak nezmenšuje všeobecný význam jeho rozhodnutí. Juraj Liška odstoupil v takové situaci, která podle dosavadních zvyklostí demisi nevyžadovala. A pokud tak přispěl ke změně těchto zvyklostí, udělal správnou věc, uzavírá list.
Americký deník The New York Times informuje o tom, že včera byl v USA schválen nový způsob aplikace inzulínu. Inhalace je pro miliony pacientů vůbec první alternativou k tradičním injekcím, a to od dvacátých let dvacátého století, kdy byl inzulín objeven. Nový inhalátor umožní větší pohodlí téměř pěti milionům Američanů s oběma typy diabetu, kteří už inzulín používají. Odborníci předpokládají, že přípravek s názvem Exubera, který se začne prodávat letos v létě, bude velmi oblíbený, závěrem píše The New York Times.
