Světové listy se ohlížejí za summitem NATO
Praha všechno změnila. Ze starého NATO toho kromě samotného názvu příliš nezbylo, poznamenává dnešní Frankfurter Allgemeine Zeitung. Washingtonská smlouva podepsaná v dubnu 1949 se sice nezměnila, ale její poslání se přizpůsobí novým skutečnostem mezinárodnímu terorismu a šíření zbraní hromadného ničení.
NATO rozšířilo hranice své působnosti, obrana proti teroristům a smrtícím zbraním však není těmito hranicemi omezena. Tomuto nebezpečí se NATO může postavit kdekoliv na světě. Nové úkoly dávají evropským státům novou roli. Jejich národní jednotky už totiž nebudou stát po boku Američanů jako rovnocenní partneři, ale pouze jako součást mnohonárodního spolku. Rozdíly mezi jednotlivými partnery tak mnohem víc vyniknou.
Spojené státy, vůdčí mocnost, budou mít v Evropě a Kanadě k dispozici výpomocné jednotky. NATO bude moci intervenovat jen jako podřízený partner Američanů vše v souladu s washingtonskou smlouvou a Chartou OSN, uzavírá dnešní Frankfurter Allgemeine.
NATO zase jednou překročilo odkaz Jalty, poznamenává dnes britský Daily Telegraph. Po rozšíření o Českou republiku, Maďarsko a Polsko v roce 1999 rozeslala aliance pozvání dalším sedmi národům tři z nich byly navíc kdysi součástí Sovětského svazu. Jaltské rozdělení Evropy zmizelo. Zatímco politický význam jejich přistoupení je nesporný, vojenský přínos už tak jasný není.
Tři posledně přijatí členové nedokázali od roku 1999 dostát svým závazkům a to samé můžeme očekávat od dalších příchozích, jejichž vojenské síly kolísají od relativně početných v Rumunsku, po zanedbatelné v Estonsku a Lotyšsku. 26členná aliance, která nebude čelit společné hrozbě bude přirozeně méně přizpůsobivá, než spojenectví 16 států konfrontovaných s Varšavským paktem. Proto - aby se plánované jednotky rychlého nasazení staly účinné, nemělo by jejich nasazení záviset na jednomyslném souhlasu. Spíš by měly vzejít v tom kterém případě z koalice dobrovolníků, dodává dnešní Daily Telegraph.
Pozitivněji laděný je komentář německého deníku Die Welt, který dnes napsal: Americký prezident George Bush přinesl do zimního Petrohradu hřejivá slova: ?Nebojte se východního rozšíření NATO." Bushovo poselství Rusům je jasné ?to, co se v Praze stalo, je dobré i pro vás."
Tak jsme v elitním klubu tak by začal Švejk vysvětlovat paní Müllerové, která by pravděpodobně nic nechápala, proč netáhneme na Bělehrad, ani nikam jinam, píše dnes slovenský Sme. Švejk by vysvětlil, že patřit k elitě je dobré, protože z toho plyne hned několik možností. Budeme lépe žít, bydlet, můžeme si víc dovolit a na socialistickou chudobu budeme jen vzpomínat.
Ne, tak jednoduché to není. Radost z pozvánky je sice na místě, ale nejdřív budeme muset pochopit význam slov patřit k elitě. Mnohým se totiž při jejich vyslovení rýsují v mysli malebné domečky ve stylu podnikatelského baroka, velké limuzíny před nimi a ne dvě, ale hned tři zahraniční dovolené ročně. Patřit k elitě ale neznamená velkolepost. Dá se k ní patřit i tak, že člověk žije bohatě, protože nemusí mít strach o svůj každodenní chléb, o svůj život a plody své práce. Takové chápání elity by mělo být přínosem i pro Slovensko. Hodnoty spojené se členstvím v alianci přece nemají s tučnými kreditními kartami nic společného, dodává dnešní Sme.
Potyčky, smrt a ošklivá stránka Nigérie, tak dnes nazval londýnský Independent komentář věnovaný nepokojům v západoafrické Nigérii. Píše: za hrůzným násilím v Nigérii nejsou jen spory o soutěž královen krásy. Muslimové ze severu země už mnoho let nedůvěřují jižním křesťanům a animistům. Nedávný pokus, zavést na severu země islámské právo šaría, napětí ještě vyostřil. Je-li toto skutečné pozadí násilí v nigérijských ulicích, nemělo by zrušení plánované soutěže Miss World žádný význam. Ale i když by se možná to samé stalo i bez soutěže krásy, není třeba si hrát s ohněm. V soutěži principů a pragmatismu by měl vyhrát pragmatismus. Malichernosti, jako je soupeření krásek, by neměly vyvažovat stovky mrtvých lidí, dodává dnes britský Independent.
