Světoví politici na summitu OSN v Istanbulu jednají o řešení humanitárních krizí
Současný humanitární systém je podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nedostačující. Řekl to na úvod Světového humanitárního summitu OSN v Istanbulu. Přijeli na něj zástupci 80 zemí a také řady organizací. Jednají o tom, jak nejefektivněji poskytovat pomoc v oblastech, kde je potřeba.
„Česká vláda podporuje humanitární pomoc spíše málo. Když se podíváme na rozpočet, je to něco přes 70 milionů na rok na celý svět. Působí to skoro až úsměvně,“ uvedl ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek.
„Razantní navýšení finančních prostředků na humanitární pomoc by určitě České republice slušelo a bylo by to v souladu s tím, jak se chová veřejnost. Když je někde nějaká katastrofa, tak masivně přispívá,“ dodal.
Souhlasí s ním i vicepremiér Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL, který na summitu Českou republiku zastupuje. „Je daleko levnější pomáhat lidem v místě, kde jsou, než abychom jim potom pomáhali v Evropě,“ prohlásil.
Jednání Merkelové s Erdoganem
„Summit bude hledat komplexní odpovědi na komplexní výzvy současného světa. A aby to neznělo bezobsažně, bude to spíše o posunování paradigmatu než o nějakém cizelování humanitární pomoci,“ řekl ještě před začátkem jednání Michal Broža z pražské kanceláře OSN.
Právě přílišná obecnost vadí organizaci Lékaři bez hranic, která pozvání na summit nepřijala. Účast odřekl také ruský prezident Vladimir Putin.
Na okraji summitu jednala mimo jiné i o uprchlické krizi s tureckým prezidentem Erdoganem německá kancléřka Angela Merkelová.
Zdůraznila, že Turecko musí splnit všechny stanované podmínky pro zrušení víz, na kterém se Ankara a evropské země dohodly v rámci jednání o vracení uprchlíků.
Merkelová také řekla, že Turecko potřebuje nezávislou justici, nezávislá média a silný parlament. To všechno je přitom podle ní v zemi v ohrožení. Naráží například na plošné zrušení imunity pro několik desítek opozičních poslanců, které parlament schválil v pátek.
Tématem jednání na summitu je i současná situace v Sýrii a krize, kterou vyvolala. Humanitární pomoc v současnosti potřebuje až 125 milionů lidí na celém světě.
