Světový tisk o budoucnosti Afghánistánu

Světový tisk přináší na čelních stranách vesměs ohlasy na bonnskou konferenci o budoucnosti Afghánistánu. Stranou ovšem nezůstává ani složité vyjednávání o správě Berlína. Listy také komentují nezadržitelný pád světových cen ropy na nejnižší stav za poslední dva roky, který přinutil Rusko přehodnotit svůj postoj a poslechnout radu OPEC.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Britské konzervativní Timesy k výsledkům o budoucnosti Afghánistánu v Bonnu poznamenaly: Afghánistán má za sebou děsivou minulost: Od stažení sovětských vojsk v roce 1989 mj. nejméně pět dohod, které se zrušily, sotva byly přijaty. Přednosti nejnovější dohody z Bonnu jsou větší než její zjevné ndeostatky. Byl to jakýsi "puč na dálkové ovládání", kterým byl dosavadní prezident Rabbání zatížený minulostí vyřazen ze hry, aby udělal místo vzdělanější a modernější generaci.

Je důležité, že šéf dočasné vlády Hamid Karzaí, je významným představitelem Paštunů a bojovníkem proti Talibanu, ale je možná ještě důležitější, že je to inteligentní vlastenec, který to s navazováním spolupráce myslí vážně, soudí britské Timesy.

Londýnský The Guardian se domnívá, že hodně bude záležet na tom, jak budou členové nové afghánské vlády svůj mandát vykonávat. Je nevyhnutelné, aby se cítili odpovědni etnickým skupinám, které je do vlády nominovaly. A přirozeně budou muset brát ohled i na realitu, kterou je ozbrojená moc v zemi a potřeba mezinárodní pomoci. Těchto 30 lidí má nyní velikou odpovědnost, píše The Guardian.

Polská Rzeczpospolita konstatuje, že kromě Talibanu a jeho zahraničních příznivců jsou všichni účastníci bonnské konference s výsledky spokojeni. To však neznamená, že budoucnost Afghánistánu je růžová. Scénář z doby před deseti lety, kdy mudžaheddíni po odchodu Rusů začali bojovat proti sobě, by se mohl opakovat.

Prezident Rabbání už vyjádřil svůj nesouhlas s ujednáním v Bonnu. A není známo, zda si někteří místní vůdcové nezačnou brzy myslet, že nová vláda nezastupuje jejich zájmy. Také není jasné, zda Taliban nezahájí partyzánskou válku. Navzdory těmto pochybám je však dohoda z Bonnu nadějí pro budoucnost, uvádí Rzeczpospolita.

Určité pochybnosti vyjadřuje i Rossijskaja Gazeta, která se úvodem ptá, jak úspěšné asi bude vypracované politické řešení pro Afghánistán. Na to zatím nedokáže nikdo odpovědět. Jednak se ještě přesně neví, jak se dosavadní vládcové v Kábulu k závěrům z Petersbergu postaví. Zadruhé válka v Afghánistánu...ještě ani zdaleka neskončila. A zatřetí panují i uvnitř afghánské koalice vážné rozpory, které už teď vedly k místním ozbrojeným incidentům. Přesto se zdá, že politické síly Afghánistánu jsou schopny se o osudu své země dohodnout, uzavírá Rossijskaja Gazeta.

Milánský Corriere della Sera rovněž soudí, že přespříliš optimismu může být nebezpečné. Nicméně to mohlo být mnohem horší. Nikdo nedoufal, že z jednání v Bonnu vzejdou jasná a konečná řešení. Všichni ovšem také vědí, že krach konference by byl znamenal začátek nové občanské války.

To věděli i Talibové v Kandaháru, kteří nepochybně až do konce doufali v obrovský krach, z něhož by pak čerpali novou energii pro obranu svého režimu. Stále však ještě existuje riziko, že nadměrný optimismus přijatou dohodu zlikviduje, obává se Corriere della Sera.

V poznámce "Nový začátek pod Hindúkušem" napsala vídeňská Die Presse, že pro Afghánce, kteří se až dosud vzájemně zabíjeli, nastala šance spolupracovat na budoucnosti své země. Bonn vytvořil základy pro zásadní reformy, při nichž nejde jen o bin Ládina nebo mulláha Úmara. Při dobré vůli všech zúčastněných by se mohlo dílo podařit.

Rakouský Der Standard ke krachu koaličních rozhovorů v Berlíně poznamenal, že hlavní město Německa bude mít - po Mecklenbursku-Předním Pomořansku - zřejmě rovněž rudo-rudou vládu složenou ze sociálních demokratů a socialistů. Bylo by ovšem zcela nepochopitelné, kdyby se převlečení postkomunisté na správě Berlína nepodíleli, neboť získali ve volbách do senátu každý druhý přímý mandát a ve východní části Berlína dokonce absolutní většinu.

Přesto z této nouzové koalice nevzešel žádný reformní svazek, jaký by Berlín naléhavě potřeboval. Postkomunistům z PDS se nakonec povede stejně jako rakouské straně Svobodných: Ve zkušebně reálné politiky na nich vyraší výhonky populismu. A to je dobře, píše závěrem rakouský liberální Der Standard.

Rozhodnutí Ruska vyhovět naléhání OPEC - Organizace zemí vyvážejících ropu - a snížit od nového roku těžbu o 150.000 barelů denně komentuje ruský armádní deník Krasnaja Zvězda:

Nezadržitelný pád světových cen ropy na nejnižší stav za poslední dva roky přinutil Rusko přehodnotit svůj postoj a poslechnout radu OPEC. Podle názoru nezávislých expertů by cenová válka mezi OPEC a nezávislými producenty vedla jen k tomu, že cena za barel - což je 159 litrů - by klesla na přibližně 14 amerických dolarů. Taková cenová úroveň by byla pro Rusko ne-li přímo kritická, pak přinejmenším krajně nepříjemná, uzavírá Krasnaja Zvězda.

Milan Kopp, Petr Vavrouška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru