Světový tisk o chystané válce s Talibanem

USA a i odstatní svět chystají na válku s Talibanem, to je také hlavní téma úvah, komentářů a spekulací světového tisku. Francouzský deník "Liberation" píše, že nepochybně nastal čas si připomenout jednu skutečnost - studená válka byla úspěšně zakončena na názorové frontě, a to nikoli zadržováním informací, ale skutečnou silou argumentů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dlouho před kosmopolitním Manhattanem to byli nakonec prostí Afghánci a chudí Alžířané, kteří platili krví za zločinecké šílenství islámistů. To by měl pochopit celý svět. V situaci, kdy se hodlají legitimně bránit, mají teď USA možnost volby zbraní, která přesahuje solidní děla. Na této volbě bude hodně záležet, jaká bude tvář budoucnosti světa, uvažuje pařížská "Liberation".

"Le Monde" dodává, že v USA si v dané chvíli určitě dobře vzpomínají na to, že George Bush senior byl veřejně napadán za to, že ve válce v Perském zálivu sice vyhnal irácké jednotky z Kuvajtu, ale režim Saddáma Husajna z účinnosti nevyřadil.

Ruský "Kommersant" komentuje problémy Ruska v souvislosti s podporou USA v boji s terorismem: Prezident Putin se musí rozhodnout. Tvrdý postoj USA v otázce odvety nutí všechny země včetně Ruska, aby přestaly být neutrální. Spojené státy si přitom vyhrazují právo jistých kroků a kladou ostatnímu světu otázku důvěry: Kdo není s námi, je proti nám. Týká se to především zemí sousedících s Afghánistánem. Jednoznačný slib Vladimíra Putina v den teroristických útoků, že Rusko bude USA podporovat, povzbudilo Tádžiky poskytnout své území americkým jednotkám. Ruský ministr obrany Sergej Ivanov však tuto podporu obratem omezil: Rozmístění jednotek USA nebo NATO na území Společenství nezávislých států (k němuž Tádžikistán patří), je vyloučeno, informuje ruský "Kommersant".

Vídeňská "Die Presse" se domnívá, že vojenský úspěch Ameriky v Afghánistánu nezajistí rozsáhlá vojenská operace, nýbrž jednotlivé tajné akce amerických komand. Vnucuje se totiž otázka: Úder proti komu nebo proti čemu? Proti Afghánistánu, který údajně ukrývá šéfteroristu Úsamu bin Ládina? Obtížný terén země, neexistující dopravní infrastruktury a mnoho dalších problémů činí vojenské dobrodružství extrémně složitým a nebezpečným.

USA by udělaly nejlíp, kdyby si svou strategii dobře promyslely a namísto široce založené vojenské akce zvolily cestu jednotlivých výkonných komand, píše "Die Presse" a dodává: George Bush jr., nazývaný někdy "kovbojem z Texasu" - si po počátečních obtížích získal určitý politický profil. Nechce - jak se původně čekalo - udeřit pomstychtivě a bez příprav. To dává naději, že jeho boj proti terorismu se nestane další noční můrou.

Novou situaci na Blízkém východě komentuje římský Il Messagero. Válka v Zálivu v roce 1991 a tehdejší koalice proti Saddámu Husajnovi otevřela "okno možností" pro blízký východ směrem k mírové konferenci v Madridu, jednáním mezi Izraelem a arabskými státy a nakonec vedla k dohodě z Oslo a ujednáním mezi Izraelem a Jordánskem. Další podobné "okno" se zřejmě otevírá v souvislosti s teroristickými útoky proti USA a jejich následky. Mohlo by to nakonec vést k ukončení násilí, které už rok otřásá Izraelem a palestinskými oblastmi. Jásir Arafat byl první, kdo se podvolil tlaku amerického prezidenta Bushe a ministra zahraničí Powela a nabídl Izraeli jednostranné příměří, uvádí Il Messagero.

Londýnský Guardian připomíná, že politikové na obou stranách Atlantiku by neměli činit mylné závěry z průzkumů veřejného mínění, které signalizují širokou podporu americké odvetě. Vojenská akce je zřejmě nezbytná, nikdo však nemá bianko mandát vystavovat vojáky nevypočitatelnému a nekončícímu riziku, uzavírá britský Guardian.

Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme