Světový tisk o humanitární pomoci Asii

Když čestní lidé něco slíbí, dodrží to. Když ale slíbí finanční pomoc vlády, nemáme bohužel žádnou záruku, že se peníze skutečně najdou, píšou dnešní Arab News. Na včejším summitu v Jakartě byla odsouhlasena velká finanční pomoc zemím postiženým tsunami.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Všichni přitom tak nějak počítali s tím, že peníze skutečně dorazí. Pokud se tak stane, bude to výjimka. Že slíbené čtyři miliardy dolarů nikdy neuvidí, zjistili na vlastní kůži třeba Afghánci.

Problém je, že se politici příliš často vyhřívají na výsluní popularity v médiích. Rádi pak říkají věci, které by se vyjímaly v palcových titulcích. Čím méně se média zajímají o historku o štědrých politicích, euforie opadá a chybí vůle k plnění závazků. V horším případě západní vlády své humanitární fondy dávno utratily.

Dnes se to zdá neuvěřitelné, ale i cunami brzy zmizí z předních stran novin. Přijdou jiné, velké projekty, na které je třeba dát peníze. Možná teď přišla chvíle OSN. To by mělo všechny dárce kontrolovat a, pokud peníze nepošlou, ptát se, proč nesplnili své sliby, navrhuje list Arab News.

Minulý víkend bylo porušeno třicet let staré pravidlo, píše britský Guardian. Od prvního ledna 2005 totiž Británie zveřejňuje všechny informace o činnosti vlády, které byly dosud tajné. Pro vládu je takové nařízení něco jako neodbytná bolest za krkem. Každé slovo se teď dostane na veřejnost. Ministři se během zasedání vlády budou nejspíš předhánět ve výrocích typu: "Mimochodem, přišla jsem pozdě, protože jsem pořádala benefiční běh pro postižené děti. Jsou přece naše budoucnost."

I nudní a spořádaní ministři se teď stanou zajímavými. To, až se veřejnost dozví, kolikrát navštívili motel za městem po jedenácté hodině večerní nebo si přečte výpis z jejich zahraničních kont. Ministři tak brzo zjistí, že nový zákon je třeba zrušit, popichuje Guardian.

Maďarská vláda chce ulehčit situaci svým krajanům v zahraničí. Zavede proto takzvaná národní víza, která by jim umožňovala strávit v Maďarsku až pět let. Informuje o tom slovenský deník Pravda. Víza budou znamenat snadnější přechod přes hranice a Maďarsko je zavede už na konci března. Udělovat se budou z důvodu zachování národní identity, jazyka a kultury, jejíž ztrátou maďarští krajané trpí.

Vláda se tak snaží vylepšit situaci Maďarů, žijících v okolních zemích na Slovensku nebo v Chorvatsku. Podobně se vládní program s názvem Domovina snaží zkrátit dobu naturalizace krajanů z tří let na jediný rok. Maďarský premiér Ferenc Gyurcsány si sice myslí, že nejlepší je usadit se natrvalo v Maďarsku. Přesto by se krajanům, kteří se odstěhovat nechtějí, mělo pomoci zachovat maďarskou kulturu a identitu, doplňuje slovenská Pravda.

V americkém Senátu začalo slyšení osob, kterými chce prezident George Bush obměnit svoji vládu. Prozatím největší pozornost vzbudil Alberto Gonzáles, přítel prezidenta Bushe z Texasu, který se má jako první Hispánec v historii stát ministrem spravedlnosti. Deník Washington Post se ale pozastavuje nad jeho přístupem k dodržování Ženevských konvencí o mučení. Pokračuje severoamerický zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina.

Přehrát

00:00 / 00:00

M. Konvalina: TISK

Jiří Hošek, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme