Světový tisk o kauze Kelly
Zahraniční tisk píše o kauze Kelly a vyšetřování lorda Huttona. Evropská komise prý navrhuje označení Made in Europe a cestu na Mars by měla symbolizovat mezinárodní vlajka.
Britské noviny píšou o výsledku vyšetřování případu loňské sebevraždy britského zbrojního experta Kellyho. Ten označil vládní informace o zbraních v Iráku za nepravdivé a neunesl zveřejnění svého jména v BBC.
Kauza Kelly má svou první obět. Je jí předseda rady britské televizní stanice BBC Davies, informuje deník Independent. Poté, co se veřejnost dozvěděla výsledek vyšetřování nezávislého soudce Huttona, rozhodl se Davies odstoupit. Britský premiér Blair, jeho mluvčí Allastair Campbell či ministr obrany Geoff Hoon, byli obvinění zproštěni. Podle Huttona se tedy nijak neepodíleli na smrti zbrojního experta Davida Kellyho.
Premiér Blair tak přežil nejhorších dvacet čtyři hodin své vlády. Osvobozující verdikt pro něj znamená, že může pokračovat ve své funkci. Na to nejdůležitější ovšem Huttonovo vyšetřování neodpovědělo. Zneužila opravdu britská vláda nepodložené informace o zbraních hromadného ničení v Iráku? Veškerá odpovědnost, podle soudce, padá na televizní stanici BBC. Ta sice část obvinění přijímá, ale zároveň se ptá: mají se britská média bát o svobodu informací?
Stejně tak se bouří i britská opozice. Jako by Huttonovu zprávu napsal Alastair Campbell, míní Blairovi odpůrci. Z pohledu čísla deset v Downing Street totiž Huttonova zpráva vypadá až moc příznivě. Vyšetřování nechalo mnoho otázek nezodpovězených, dodává opozice pro britský deník Independent.
Kromě toho, že britská vláda záměrně mystifikovala občany když se oháněla neexistujícími zbraněmi hromadného ničení v Iráku. Je také odpovědná za Kellyho smrt. Poté, co BBC zveřejnila Kellyho svědectví, totiž Blair s Campbellem potvrdili jeho totožnost. To, společně s pozdějším zapíráním, učinilo Blairovu svitu jasnými viníky. Blair se sice z obvinění dostal, ale v očích veřejnosti zůstane už navždy podvodníkem. Ztratil důvěru voličů i svých vlastních lidí, dodává deník Daily Telegraph.
Cítíte se v bezpečí v německém autě, při francouzském víně nebo v italských mokasínách? Ptá se slovenská Pravda. Možná, že za chvíli nebudete mít, co vybírat. Evropská komise totiž navrhla označovat zboží jako Made in Europe. I když se o návrhu zatím jenom mluví, mnohé země se už mají na pozoru. Přitom odmítání evropské značky má, podle odborníků, svůj původ jen v emocích. Lidé prostě nemají k unii žádný vztah.
Toho právě využívají výrobci. Spoléhají se na národní cítění nakupujících. To by podle nich nezmizelo ani po označení výrobku nápisem Made in Europe. Lidé si zafixují, co je a co není slovenský výrobek, píše se v listu. Označení by naopak mohlo slovenským výrobcům pomoci. A to v odlehlých místech, kde je Slovensko neznámým pojmem, tvrdí slovenská Pravda.
A teď k počítačovým virům. Také v Německu včera ochromil řadu počítačových sítí vir My Doom. Škody a prognózy dalšího rozšíření otiskl také Die Welt, který má před sebou berlínský zpravodaj Českého rozhlasu David Šťáhlavský.
Výzkum vesmíru by se měl stát zájmem celé naší planety. Mezinárodní soupeření mu totiž nepomůže, píše dnes International Herald Tribune. Představa rudé planety, šedého nebe nad hlavou a futuristicky oděné posádky držící americkou vlajku, je dávno za námi, tvrdí deník. Bushova vláda se však přesto snaží, aby první astronaut, který přistane na Marsu, nesl právě tu vlajku s pruhy a hvězdami. Není ale trošku nespravedlivé, že mise bude reprezentovat jen některé z nás? Zvolme si mezinárodní vlajku!
Bude to poprvé, kdy se noha pozemšťana dotkne jiné planety. Vesmírné programy jednadvacátého století by proto měly obsahovat i trochu shovívavosti a lidské solidarity. Potvrzují to i bývalí astronauti. První den myslíte na svou zemi, druhý den na svůj kontinent a pak už myslíte, jen na celou Zeměkouli, řekl jeden z nich. Podobně se vyjádřil i první muž na Měsíci Neil Armstrong. Když jsem nesl americkou vlajku, necítil jsem národní hrdost, ale vítězství celého lidstva, tvrdí. Společná vlajka bude mít i finanční efekt. Ponese sebou přirozeně i ekonomickou pomoc americké NASA. Především ale sjednotí alespoň na chvíli celou zemi, domnívá se deník International Herald Tribune, který sídlí v Paříži.
