Světový tisk o mučení iráckých vězňů

Zahraniční noviny píší o aféře s mučením iráckých vězňů, Britové prý diskutují o barvě uniforem, americký prezident je znechucen, arabské deníky jsou pobouřené. Deníky se zajímají i o to, kam poputují sochy Saddáma Husajna.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Aféra s vězením Abú Ghraib začala v britském listu Daily Mirror. Bulvární deník otiskl fotografie usvědčující britské a americké vojáky z týrání vězňů. Bylo naší povinností odhalit takové chování, píše deník. Neudělat to by poškodilo naše vojáky v Iráku daleko víc. Reakce politiků byly také zpočátku pozitivní. Pak ale přišla diskreditující kampaň.

Pochybnosti politiků jsou směšné. Na pomoc si totiž vzali celý katalog připomínek - čistotu uniforem či barvu kalhot vojáků na fotografiích. Snaží se celý případ zamlžit. A přitom jediná důležitá otázka zní: bili vojáci Jejího Veličenstva vězně? Pokud ano, musíme je zastavit. Hluboce si totiž vážíme činnosti naší armády v Iráku. A nenecháme ji zdiskreditovat několika ničemy v uniformě.

Ve Spojených státech se zatím prezident Bush cítí hluboce znechucen chováním vlastních vojáků. Problém je ale v tom, že případ Abú Ghraib není ojedinělý, píše dnes International Herald Tribune. Po celém světě totiž američtí vojáci drží zajatce a vězně. Zacházení s nimi není možné monitorovat. Podle některých zdrojů také Američané často posílají zadržené teroristy do zemí, kde z nich přiznání takzvaně vymlátí.

Klasickým případem je vězení v Guantanámu na Kubě. Bushovi lidé tady zadržují na sedm set podezřelých bez možnosti dosáhnout spravedlivého amerického soudu - a vůbec jakéhokoliv soudu. Ale i Guantanámo je příliš na očích. Ti nejnebezpečnější teroristé jsou zadržováni na neznámých místech, kam nemá přístup ani Červený kříž.

Nejenom v Iráku, ale i v Afghanistánu vězní Američané mistní civilisty v legislativním vakuu. A bezstarostnost, s níž se američtí vojáci fotili nad mučenými iráckými vězni, ukazuje, že jsou na takové zacházení zvyklí. Zdvižené palce znamenají, že vojáci počítali se souhlasem svého vedení. Proto je třeba takové legislativní černé díry zrušit a dokázat občanům, že americká armáda zachází s vězni podle ženevských konvencí.

A co na to Arabové? Deník Arab News je chováním amerických vojáků pobouřen. Fotografie vězňů jsou tak odporné, že mnoho Arabů se na ně nemůže ani podívat, píše list. Co bude dál, ptají se.

Poputuje Saddám Husajn zpátky do svého paláce? Podobnost mezi svrženým diktátorem a americkými vojáky je děsí. Spojenci svrhli Husajnovy sochy a slibovali svobodu a prosperitu, ale co přinesli? Jen miniaturní armády přeplacených žoldáků a ropné zlatokopy. Vlajka, která má vyměnit tu Husajnovu se nápadně podobí izraelské. Američané zrušili irácké noviny a brání Sunnitům a Šíitům, aby se spojili ve válce proti nepříteli.

Čínský list China Daily s povděkem kvituje iniciativu německého kancléře Schrödera. Ten během návštěvy čínského premiéra v Německu odmítl rozdělení Číny a odtržení Tajwanu. Čína musí zůstat jednotná, prohlásil. Schröderův postoj je výsledkem dobré spolupráce obou zemí, přiznává čínský deník. Jde nám hlavně o zájmy občanů obou zemí. Německo je největším ekonomickým partnerem asijských států, vysvětluje dále. Důležitá je také jeho role v Evropské Unii. Může se totiž stát naším strategickým partnerem při vyjednávání s ní. Německo totiž, kromě jiného, podporuje obchodní vztahy Unie s Čínou. Proto musíme vztahům s Německem přikládat zvýšenou pozornost, nabádá deník China Daily.

Rusko nese těžce vyřazení své hokejové reprezentace z dalších bojů o titul mistrů světa za rok 2004.

Přehrát

00:00 / 00:00

První ohlasy shrnuje moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Voldán.

Slovenský deník Sme komentuje nové "Básníky". Série filmů Dušana Kleina se dočkala už pátého pokračování. Podle listu jde o ojedinělý úkaz ve světové kinematografii. Dokumentuje totiž politické a společenské změny v Čechách už od roku 1982. Změnil se i přístup tvůrců. Od naivní, ale milé rodinné komedie k produktu tvrdých pravidel šoubyznysu, natočenému jen ze snahy vydělat.

Vždyť také hlavní informace o filmu se týkaly rozpočtu, délky natáčení a návštěvnosti. První díl byl natočen podle povídky spisovatele Pecháčka, ty další vznikaly jen z divácké úspěšnosti. Dočkáme se i šestého dílu? Tvůrci tvrdí, že ne. Ale Češi mají přísloví: na každém šprochu, pravdy trochu. A my Slováci zase říkáme: bez větru se ani lístek nepohne, dodává slovenský Sme.

Julie Rákosová, Jan Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme