Světový tisk o nové německé kancléřce

Německo má novou kancléřku. Jak její nástup vidí mezinárodní deníky? Britský deník Daily Telegraph vypočítává: nezaměstnanost se v Německu drží na jedenácti procentech. To je poválečné maximum. Letošní růst ekonomiky se odhaduje na pouhé jedno procento a výše deficitu se pomalu, ale jistě dostává do konfliktu s normami Evropské Unie. Vývoz je jediným světlým bodem poslední doby. Do toho přichází Angela Merkelová.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Má zachránit německou ekonomiku, ale je spoutaná velkou koalicí se sociálními demokraty. Tomu předcházela složitá povolební jednání. Kancléřka Merkelová přesto drží hlavu vztyčenou. Má vlastní, jasnou představu, jak zachránit ekonomické zdraví Německa. V plánu má rozpočtové reformy a řešení nezaměstnanosti. Jen by si zasloužila, aby se při tom nemusela ohlížet na své předchůdce, lituje britský Daily Telegraph.

Slovenský list Sme si všímá toho, že kormidla se chopili východní Němci. A to je absolutní politické nóvum. Angelu Merkelovou a předsedu SDP Mathiase Platzeka katapultovala do vysoké politiky revoluce v roce 1989. Nemají za sebou dlouholeté zákulisní boje regionální politiky. Západní Němci si pomalu začínají uvědomovat, že jim začínají nové časy.

Politici z Východu totiž myslí tak flexibilně, že někdy vůbec neberou ohledy na západní společnost blahobytu. Merkelová a Platzek jsou rozdílní i jinak. Oba studovali přírodní vědy. Jejich způsob myšlení je diametrálně odlišný od advokátů nebo historiků ve vysoké politice. Co je ale nejdůležitější: na vlastní kůži zažili agónii a rozpad východního Německa, s celou jeho propagandou a společenskými klamy, vysvětluje slovenský Sme.

Na Ukrajině oslavují výročí oranžové revoluce. Jaký byl první rok po ní? To analyzuje ruský deník Moscow Times. Odpověď leží v rozdílu mezi osobností ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka a bývalé premiérky Julie Tymošenkové. Ta věřila bývalé sovětské antioligarchovské politice. Snažila se jí aplikovat i na Ukrajině. V podstatě jen díky ní nemá ukrajinské vězení žádného svého Chodorkovského.

Co má, je Tymošenková. Ukrajinská Evita, přítelkyně chudých. Její popularita stoupala tak moc, že se jí zalekl i prezident Juščenko. Ten je zase posedlý touhou vypořádat se se starou gardou. Ukrajina potřebuje oba. V zemi teď vládnou tři strany: bývalá opozice, Juščenkova strana a skupina kolem Tymošenkové. Po příštích volbách by měli vládnout společně. Ale dokážou to, po tom, co spolu válčili na život a na smrt? Ptají se Moscow Times.

Španělský list El país se ve svém komentáři zamýšlí nad spory politiků a veřejnosti o další rozšíření statusu Katalánska. Z deníku cituje naše zvl. zpravodajka ve Španělsku Denisa Novotná.

Přehrát

00:00 / 00:00

D. Novotná: TISK

Hlavu měl jako střela s čelistmi, v puse padesát dva pilovitých zubů a žil před sto třicetipětimiliony lety. Objev Dakosaura, příbuzného dnešních krokodýlů, nedávno ohlásil časopis Science, informují dnešní New York Times. Nejpřekvapivější ale na Dakosaurovi, že on i prostředí, ve kterém žil, dávno zmizeli.

Prehistorická příšera nám znovu připoměla, že většina života na Zemi dávno vyhynula. To je i odpověď pro ty, kdo nevěří na Darwinovu teorii evoluce. Když vidíme živočichy, kteří nám připadají jako obludy z hollywoodských filmů a srovnáme je s dnešním krokodýlem, je teorie přirozeného výběru o něco pochopitelnější, myslí si New York Times.

Denisa Novotná, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme