Světový tisk o pádu ukrajinské vlády
Zahraniční deníky rozebírají situaci na Ukrajině a jejích vztahů s Ruskem. Hodnotí také zahraniční politiku amerického prezidenta George Bushe a nezapomínají ani na start prvního vesmírného turisty, amerického milionáře Dennise Tita s ruskými kosmonauty.
Evropské deníky věnují vesměs pozornost vnitropolitické situaci na Ukrajině po pádu tamější vlády. Konzervativní polská Rzeczpospolita napsala, že Juščenkovu vládu svrhla koalice vytvořená jen k tomuto účelu. Komunisté si přejí návrat sovětské moci a přísnou kontrolu hospodářství, oligarchové naproti tomu chtějí zachovat status quo anebo vytvořit tržní ekonomiku s obrovskými šedými zónami shrnuje polský list.
Německý deník Die Welt připomíná, že Ukrajina je země s 50 miliony obyvatel a skoro dvakrát tak velká jako Německo. Už před lety varovali američtí experti, že případné konflikty v této zemi, kde vedle jedenácti milionů Rusů žijí i Rumuni, Poláci a Krymští Tataři, by válku v Bosně zredukovaly na pouhé hraní na písku. Předtím dosud Ukrajinu uchránila její zatím moudrá národnostní politika. Existují však jiné oblasti, kde tato po Rusku druhá největší země Evropy hraje pro Západ významnou roli - v dobrém i zlém.
Organizovaný zločin, obchod se ženami, pašování uprchlíků, další čtyři chatrné jaderné elektrárny a tranzit ruského zemního plynu - to je namátkou jen několik zájmových oblastí. Těsnější svazky Ukrajiny s Ruskem jsou zatím jen náznakové. A i kdyby prezident Kučma namísto Juščenka jmenoval premiérem Sergeje Tihipka, Ukrajina se ke komunismu nevrátí. Ovšem reformní impulsy byly promarněny a výsledkem bude zřejmě návrat ke stagnaci let devadesátých, uzavírá německý Die Welt.
Rakouská Die Presse uvádí, že Viktor Juščenko byl mezi devíti ukrajinskými premiéry, kteří se vystřídali v posledních deseti letech, s odstupem nejpoctivější, nejschopnější, nejúspěšnější, a proto i nejpopulárnější. Přivedl ukrajinské hospodářství po předlouhém období strádání opět na cestu růstu a dostal pod kontrolu i tamní inflaci. Popohnal privatizaci zemědělství, poskytl nové podněty zahraničnímu obchodu a usiloval o včasné a pravidelné vyplácení mezd a důchodů. Byl tedy zřejmě přespříliš úspěšný, minimálně zkorumpovaný a těšil se úctě v zahraničí. Proto se ho ukrajinští pravověrní komunisté potřebovali zbavit, soudí rakouská Die Presse.
V rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel kritizoval bývalý americký velvyslanec při OSN Richard Holbrooke ostře zahraniční politiku nového prezidenta Bushe a označil ji za břídilskou. Jako příklad uvedl odmítavý postoj Bushovy vlády k dohodám kjótské konference o světovém klimatu, který měl být předtím projednán s vedoucími orgány Evropské unie.
Podobně kritizoval i změnu politiky USA vůči Blízkému východu vyjádřenou - na rozdíl od Billa Clintona - snahou držet si problém od těla. Stejným případem je pro Holbrooka i Balkán, kde Bushovo rozhodnutí o omezení vojenské přítomnosti USA vedlo okamžitě k aktivaci různých radikálních skupin, píše Der Spiegel.
K nedostatečné citlivosti prezidenta Bushe pro problémy ostatního světa se vyjádřila i další evropská média. Berlínský Tageszeitung nazval Bushe hloupě se usmívajícím kovbojem, ve Francii ho jeden satirický TV-program popsal jako člověka obecně neznalého, který neumí počítat do tří. Také britské listy Times a Guardian se shodly v názoru, že Bush není mužem na svém místě. A španělský El País uvedl souhrnně obavy Evropy z tohoto - jak napsal - samostatného texaského jezdce s omezenou znalostí světa.
Ruský deník Izvěstija k dlouho chystanému startu prvního kosmického turisty Dennise Tita k mezinárodní vesmírné stanici ISS mj. poznamenal: Na stanici MIR počítače pravidelně vypadávaly, ale ruští odborníci se naučili je rozpoznávat a odstraňovat. V americkém kosmickém dispečinku, kde sedí všichni experti pohromadě, však zjevně nevědí, co je počítač a chyby na ISS nedokáží vůbec najít. To tedy pro Tita nebude pouhý turismus, nýbrž přímo extrémní turistika. Američan Dennis Tito prý nemá v dané chvíli ani ze zvědavosti strkat nos do americké části ISS. V obou ruských modulech vesmírné stanice, do nichž má Tito ostatně i platné "kosmické vízum", je naproti tomu všechno,"o.k.", konstatují moskevská Izvěstija.
Kvůli slintavce a kulhavce se tentokrát nizozemská královna Beatrix nezúčastní podle deníku Algemeen Dagblad v pondělí slavnosti Dne královen. Všude, kde by se ona a její rodina objevila, by ji obklopily davy lidí, což by mohlo přispět k dalšímu přenosu viru zmíněné epidemie, vysvětloval okolnosti královský mluvčí.
Centrální oslavy se totiž měly konat nedaleko 26 farem, kde se epidemie slintavky a kulhavky vyskytla. Měla to být zároveň zásnubní slavnost korunního prince Willema a jeho argentinské nevěsty. Den královen je původně dnem narozenin holandské královny Juliany, matky nynější královny Beatrix. Královna Juliana má sice narozeniny 31. ledna, ale protože jí bude 92 let, byly oslavy přeloženy na jaro, informoval nizozemský tisk.
