Světový tisk o pokračujících odvetných akcích USA
Podle informací amerického deníku Washington Post hodlají Spojené státy vyslat do Střední Asie a na Blízký východ další pozemní jednotky. Příští fáze konfliktu se totiž podle citovaného listu s odvoláním na americké ministerstvo obrany týká rozmístění "významného počtu dodatečných pozemních sil". Není to však údajně začátek konvenční pozemní ofenzívy.
Americké jednotky mají být v regionu rozmístěny pro širší spektrum možností. Vojáci mohou zajišťovat hranici s Uzbekistánem, podle potřeby střežit letiště nebo izolovat oblasti, kde se pátrá po teroristech, uvádí Washington Post.
Curyšský Tages-Anzeiger komentuje první fázi útoků na Afghánistán:
Tak tedy vypadá první válka 21. století: chléb pro zubožené afghánské obyvatelstvo a bomby pro zpátečnický Taliban a Usámu bin Ládina, duchovního otce islámského terorismu. Nikdo nebude po sektářích a teroristech truchlit, až definitivně zmizí z povrchu zemského. S úzkostí si však přitom klademe otázku, co všechno ještě vyskočí z pověstné Pandořiny skřínky, kterou Spojené státy svými útoky na Afghánistán otevřely.
Je třeba se teple obléct, radí americké vládě přátelé i nepřátelé. Bude to dlouhý boj na různých úrovních a na mnoha frontách. Zní to jako cesta do neznáma. Partneři Aliance se zatím nedokázali shodnout ani na definici teroru, uvádí švýcarský Tages-Anzeiger.
Nizozemský deník Het financieele Dagblad je přesvědčen, že mnoho závisí na podpoře Afghánců. Zkušenosti z Kuvajtu a z Jugoslávie ukázaly, že války se nevyhrávají ve vzduchu, ale nakonec přece jen na zemi. Pro Američany a Brity je to bezmála nemožný úkol v zemi velké jako Francie, kde po desetiletém boji s Rusy leží stejný počet nevybuchlých min jako kamení, uvádí nizozemský list.
Je zbytečné hledat sémantické nuance - navazuje tematicky římská La Repubblica: Je to válka. Jaké terminologické rozdíly mohou být mezi bombardováním Bagdádu před deseti lety a dnešním bombardováním Kábulu? Neexistuje ani jasně vymezené bitevní pole. Dnes je to Afghánistán, ale zítra - přičemž toto "zítra" může trvat velmi dlouho - to mohou být další země. Protože USA už varovaly OSN, že by případně mohly zaútočit i na další státy, což by mělo strašlivé důsledky pro lidstvo a jeho existenci, varuje La Repubblica.
Protesty na Blízkém východě a v dalších islámských zemích jako v Indonésii ukazují, jaké emoce mohou vyvolat americké útoky na Afghánistán, uvádí španělský deník El Periodico. Bude-li vojenská operace trvat déle a zasáhne-li další země, mohou současné protesty vyústit v islámské povstání a smést antidemokratické režimy jako v Pákistánu nebo v monarchiích v Perském zálivu.
Mohli by se pak objevit noví "bin Ládinové" a palestinský vůdce Jásir Arafat by byl vyřízen. Tento velkoplošný požár by se rozšířil v celém regionu a vyvolal by riziko ropného infarktu. Nám všem musí záležet na tom, aby americký prezident Bush udržel situaci pod kontrolou a postupoval uvážlivě, zdůrazňuje závěrem barcelonský El Periodico.
Některé zahraniční deníky se obávají, že vzniklá protiteroristická koalice je příliš křehká a že by se - jak píše např. britský The Guardian - mohla vbrzku zhroutit. Protesty v Pákistánu a v arabských a dalších muslimských zemích jsou možná jen předzvěstí fundamentalistických nepokojů, které by tento konflikt mohl vyvolat. Navíc ve světě islámu stoupá každým dnem prestiž Usámy bin Ládina jako "lidového hrdiny". Zvítězit nad bin Ládinem a zbavit ho jeho mýtu je prioritou tohoto konfliktu. Časovaná bomba tiká, uzavírá The Guardian.
Také pařížský France-Soir píše, že americko-britská ofenzíva proti Talibanu by si měla pospíšit s odstraněním kábulských vládců, než někteří z nejistých spojenců koalice odpadnou. Každá hodina přináší obraty, zvraty a rostoucí opozici z arabsko-islámského světa. Aliance vybudovaná Spojenými státy s námahou za dolary a ústupky s každým leteckým útokem na Kábul a další afghánská města otřásá i základy této koalice, obává se France-Soir.
Ruská Nězavizimaja Gazeta je přesvědčena, že s každým americkým letadlem, které přistává v Uzbekistánu, se snižuje vliv Ruska v regionu. Nikdo nepochybuje o tom, že válka v Afghánistánu bude mít své důsledky i v sousedních státech. Pákistán uzavřel své hranice pro uprchlíky. Tádžikistán, Uzbekistán a Turkménie by byly šťastné, kdyby se jim tito nezvaní hosté vyhnuli. Jenže - kam mají jít?
Až dosud se Rusko staralo o vnitřní stabilitu uvedených tří středoasijských zemí. Amerika se tam usadí na příštích pět nebo deset let - po dobu protiteroristické operace. USA se ovšem starají jen o bezpečnost svých vojenských základen. Rusko ponese následky a bude se muset dále starat o vnitřní klid těchto zemí, soudí Nězavisimaja Gazeta.
Moskevský Kommersant se domnívá, že veškeré snahy Američanů a Britů mohou být nakonec k ničemu. Hlavního cíle - vyřadit hrozbu pro vlastní letectvo ostřelováním ze země - tak zjevně dosáhnout nelze. Ještě v dobách sovětsko-afghánské války v 80. letech dodaly USA mudžaheddínům asi 1000 přenosných raket typu "Stinger". To byly tehdy vysoce moderní zbraně. V boji se Sověty jich byla odpálena asi polovina. Zbytek plně postačí, aby Američany při přepravě jednotek sundal z oblohy na zem, uvádí ruský Kommersant.
