Světový tisk o rizicích ptačí chřipky

Deník International Herald Tribune rozebírá riziko ptačí chřipky. Když v roce 166 před naším letopočtem zasáhly Řím neštovice, slavný lékař Galén před nimi utekl z města. Podobně se zachovali středověcí lékaři v Benátkách nebo Londýně roku 1665, když město podlehlo morové ráně. Můžete to nazývat zbabělostí, jisté je, že ti, kdo se starají o nemocné, bývají často prvními oběťmi epidemie. Teď nám hrozí pandemie ptačí chřipky. Mají zdravotníci povinnost ošetřit nakažlivé pacienty?

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Někteří lékaři si už teď dělají soukromé zásoby léku Tamiflu. O etice takového počínání můžeme pochybovat. Nezapomínejme ale, že i lékaři jsou něčí rodiče či přátelé. Pokud se prokáže, že je chřipka skutečně životu nebezpečná, co udělají lékaři, kteří mají doma malé děti nebo staré rodiče? Zvítězí u nich potřeba nenakazit blízké, nebo lékařská přísaha? O tom by ale lékaři měli začít diskutovat co nejdřív. Pokud totiž mají odborníci pravdu, moc času nám nezbývá, varuje International Herald Tribune.

Británie bývala přezdívaná špinavcem Evropy. V sedmdesátých letech se jí totiž nedařilo snížit emise síry a dusičnanů, vysvětluje britský Guardian. Kyselé deště, které svým znečištěním vyvolala, poškodily rozsáhlá území ve střední Evropě a Švédsku. V osmdesátých letech se s velkou slávou emise síry snížily. Teď se ale kyselé deště vracejí a padají přímo do moře.

Podle nejnovějších studií je totiž pobřeží Británie poškozeno sírovými emisemi z námořní dopravy. V roce 2000 způsobovala námořní doprava čtyřicet pět procent kyselých dešťů. Jestli to tak půjde dál, kyselé prostředí, podle odborníků, zahubí do šedesáti let všechny mořské korály. Nad tím by se měly zamyslet i další průmyslové státy, hlavně Čína. Ta je známým špinavcem Asie, tvrdí britský deník Guardian.

Našim politikům se už prokázaly horší prohřešky, než že se v pracovním čase věnují svým zálibám. Jenže to neznamená, že je správné, když si ministr léčí bolavá záda na golfovém hřišti a podřízení ho zatloukají s tím, že má jednání, píše slovenský deník Sme. Ano, opět opouštíme hru, kterou mají naši politici tak rádi, tedy zákon nebyl porušen, a pouštíme se na nejisté území: jde nám o jakousi štábní kulturu. A ta dělá ministru obrany Liškovi evidentně problémy.

Vladimír Mečiar o sobě kdysi šířil neuvěřitelné historky. Prý je nesmírně pracovitý, studuje dlouho do noci. To nám dnes naši politici nenamluví. Jejich výmluvy, že nemají pevný čas, nebo že špičkoví manažeři si můžou dělat, co chtějí, ale počítají s naší hloupostí stejně, jako ty Mečiarovy. Jako od státních úředníků se totiž od našich politiků čeká špičkový výkon v úřadě, ne na greenu. Jinak se může stát, že někoho napadne méně sportovní způsob, jak napravovat jejich záda, dodává dnešní Sme.

Japonský deník Japan Times přichází se zajímavou informací. Nerovnost pohlaví zpomaluje hospodářský růst. Mnoho studií už dokázalo, že země, které potlačují ženská práva, jsou chudší a mají nižší kvalitu života. To už ví i mnohé rozvojové země, které se snaží zlepšit přístup žen ke vzdělání a zdravotní péči. Pořád to ale nestačí. Například i když devadesát devět procent úmrtí žen během těhotenství lze předejít, ročně takto zemře asi pět set tisíc žen, vypočítávají Japan Times.

Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme