Světový tisk o válce proti iráckému režimu
Tuto válku může ospravedlnit pouze jediný cíl: svoboda iráckému obyvatelstvu, domnívá se britský list The Independent: V prvních dnech konfliktu se často válečné cíle bojovníků promění do různých forem. To se stalo například v Kosovu, když počáteční letecké bombardování určené k zastavení etnických čistek prováděných Slobodanem Miloševičem, vyprovokovalo exodus uprchlíků.
Právě těch, kterým NATO slíbilo vrátit jejich domovy. Něco podobného se možná přihodí v Iráku. Může se totiž stát, že americké a britské síly nenajdou zakázané zbraně a potvrdí se slova oponentů o tom, že "posílají do války 250 tisíc mužů, aby nic nenašli". Existuje však větší důvod pro tuto válku, než jsou zbraně. Tím je vrácení svobody iráckému lidu, soudí britský The Independent.
Turecko odmítlo poskytnout Američanům své pozemní základny a otevřelo jim oproti původním slibům jen vzdušný prostor. Podstatná část hry se tak děje mimo Ankaru, podotýká turecký Turkish Daily News, a Američané budou zřejmě muset změnit své původní plány.
Všeobecně se soudilo, že přes 60 tisíc vojáků otevře severní frontu právě z Turecka. Teď to bude problematičtější a Američané budou muset přepravovat své vojáky z jiných základen. Turecko mělo být důležitou součástí operace a nyní ztrácí trumfy, které ještě před chvílí drželo v ruce. Nadcházejí nejisté časy. Válčí se u našich hranic a slibovaná finanční pomoc Američanů se konat nebude. Obyvatelé Turecka nyní platí cenu za to, jakou si zvolili vládu, dodává Turkish Daily News.
Sbohem všem válkám. Takový je titulek komentáře věnovaného válce proti Iráku. Z deníku Arab Times ho do přehledu zahraničního tisku vybral a cituje z něj Vít Pohanka, náš zvláštní zpravodaj v Kuvajtu:
Německými a švýcarskými deníky, které jsou vůči Američanům a Britům o poznání kritičtější, listoval berlínský zpravodaj Českého rozhlasu David Šťáhlavský.
Spouštěcím mechanismem války bylo troufalé úsilí zabít Saddáma Hussajna a další vrcholné představitele režimu, uvádí americký list The New York Times.
Američané se o to pokoušeli dokonce před tím, než vojenská operace v Iráku začala. Iráčtí vůdcové se ukryli do bunkru a Američané na ně vyslali téměř 40 řízených střel z Perského zálivu a Rudého moře a krátce po nich zaútočily bombardéry. Byl to úžasný případ koordinace a preciznosti, úspěch však zústává nejistý. Nemůžeme vědět, kolik zbraní zasáhlo cíl a kdo -pokud vůbec někdo - byl zabit. Zajisté je obtížné hodnotit vojenskou operaci uprostřed jejího průběhu. Prezident Bush by se měl zajímat o to, jak dosavadní výsledky války vnímá americká veřejnost, zdůrazňuje americký list The New York Times.
Po zahájení války už můžeme jenom doufat, že skončí co možná nejříve, píše ve svém komentáři francouzský konzervativní deník Le Figaro. Její brzký konec by byl potřebný především z humanitárních důvodů. To ale není podstatné.
Za několik měsíců přidal svět ke starým nezhojeným ranám nové. Politické ztroskotání Evropy, zdiskreditování Organizace spojených národů, krize Západu a vytváření nových spojeneckých os, to všechno způsobuje, že světové dění se stává komlexnější a nebezpečnější. V tomto výčtu negativ nesmíme zapomenout na Blízký východ a změny, které této oblasti irácká válka přinese, poznamenává francouzský list Le Figaro.
