Světový tisk o válce v Afghánistánu i o pivu

Mezinárodní boj proti terorismu, jak je tomu už několik týdnů pravidlem, opět dominuje v titulcích sobotního zahranišního tisku. Dočtete se ale také o obnovených letech concordů do Spojených států nebo o tom, proč by mělo být pivo na lékařský předpis.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

K požadavku vojenské podpory v boji USA proti terorismu poznamenává nizozemský "De Volkskrant", že přímým zapojením jiných zemí do vojenské operace v Afghánistánu chtějí Spojené státy zabránit pozvolnému rozpadu mezinárodní koalice. Cynickým vysvětlením by přitom mohlo být, že USA už nebaví hrát roli zloducha a chtějí naopak učinit spojence spoluodpovědnými za bomby, které míjejí vojenské cíle a zabíjejí civilisty. Ale ve skutečnosti jde o mnohem víc. Spojené státy chápou, že nadešel čas povolat evropské spojence do zbraně, ještě než odezní podpora veřejnosti pro tuto celosvětovou ofenzívu proti terorismu. Na druhé straně i evropské země NATO chápou, že jejich neangažovanost by měla nebezpečné důsledky pro soudržnost nynější koalice, uvádí haagský "De Volkskrant".

Norský "Aftenposten" si všímá souvislosti mezi globálními problémy konjunktury a bojem proti terorismu a mimojiné píše: Je stále jasnější, že světová ekonomika prožívá pokles, který postihuje současně USA, Japonsko a velké země Evropské unie, a tím se dále zesiluje. Podobné souhry náhod svět při dřívějších výkyvech či pádech konjunktury většinou dokázal obejít. Teď však vidíme, že stále více globalizovaná ekonomika má své dopady a vliv na hospodářskoiu situaci ve významných zeměpisných regionech.

Vyvstává otázka, zda šokový účinek terroristických útoků z 11. září způsobil i pokles důvěry v hospodářskou budoucnost světa. K tomu se přidává i vliv nynější války s chaotickým průběhem a strach před dalšími údery na Západě za pomoci biologických prostředků. Podstatná část řešení konfliktu je tudíž zčásti v politické a zčásti v policejní a vojenské sféře. To by mohl být základ nové důvěry v budoucnost a v hospodářský pokrok ve světě, soudí norský "Aftenposten".

Pařížský ekonomický list "Les Echos" komentuje konferenci Světové obchodní organizace v katarském městě Doha. Nedělejme si iluze o výsledcích tohoto ministerského summitu. V nejlepším případě zahájí Doha mimořádně obtížné kolo jednání. Účast čínského obra tyto rozhovory zcela jistě neusnadní. Politický signál důvěry je na této úrovni tím naléhavější. V nejistém světě, který tvoří džungle vzájemně protichůdných zájmů a v němž jsou obchodní vztahy stále propojenější, je naléhavě nutné vytvořit jasná pravidla hry. To přiznávají dokonce i Spojené státy americké, uvádí pařížský "Les Echos".

Francouzská komunistická "L´Humanité" napsala, že účastníci konference WTO utekli do katarské pouště a že jejich setkání je už předem kapitulace. Ministři prchli před protesty národů, a tím i před demokracií, píše list. Lidé, které mocní tohoto světa mylně označují za odpůrce globalizace, bojují za globalizaci spravedlnosti, spolupráce a rozvoje. Jsou proti soutěži národů ve prospěch mezinárodních koncernů a finančních trhů, uzavírá deník "L´Humanité".

Levicově-liberální francouzská "Liberation" se kriticky vyjadřuje k obnovení dálkových letů nadzvukového letadla Concord. Ani British Airways, ani Air France nemůže čekat sebemenší zisk z obnovení tohoto atlantického leteckého spojení. Ve skutečnosti musí teď Concord opět létat, aby se zapomnělo na národní potupu: na katastrofu z 25. července 2000 nedaleko Paříže, která si vyžýádala 113 obětí. Kromě toho byl Concord zářícím symbolem vzácné nadřazenosti francouzské techniky nad americkou. Na tomto pozadí je obtížné udělat za touto epochou prostě jen tlustou čáru. Což nebrání tomu vidět v obnově zámořských letů Concordu jakousi dodatečnou bitvu, nostalgii a umělé prodloužení života. Dnešní pokrok má však spíše jméno Airbus, že, Boeingu? Přesto - šťastný let, přeje závěrem francouzská "Liberation".

Kromě rozsáhlé víkendové přílohy věnované pivu přinesl německý deník "Die Welt" i poznámku nadepsanou "Pivo na lékařský předpis!" Autorka konstatuje, že chmelovina v konkurenci s vínem s převahou vyhrává: na každého Němce připadá dnes ročně 125 litrů piva, kdežto průměr vypitého vína činí pouhých 19 litrů. Autorka dodává, že ani průměrnými čtyřmi litry v Německu ročně vypitého šampaňského náladu příliš pozvednout nelze. Ať si je ve víně pravdy, kolik chce. Zato pivo! To je zdraví a dlouhý život!, píše list. Pivo je dobré na nervy, na krvetvorbu, posiluje imunitní systém i zrak, chrání před infarktem i rakovinou, neboť obsahuje silný antioxidant proti volným radikálům, a v neposlední řadě snižuje i hladinu špatného cholesterolu. Jedním slovem: pivo by mělo být na lékařský předpis! U mužů je optimální dávka čtyři až devět litrů týdně, u žen je to poněkud méně. Ovšem egyptské ženy si už před dvěma tisíci lety udržovaly pivem krásnou pleť a Sumérové o dobrodiní piva věděli všechno už před čtyřmi tisíci lety, dodává německý deník "Die Welt".

Jan Šmíd Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme