Světový tisk o včerejším udělování Nobelovy ceny za literaturu

Zahraniční deníky píší o včerejším udělování Nobelovy ceny za literaturu, o tom kdo ji dostal a proč. Noviny se zajímají i o stále rostoucí napětí mezi Spojenými státy a Tureckem, které zavinila rezoluce označující smrt víc než milionu Arménů během 1. světové války za genocidu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Nobelovu cenu letos dostala britská spisovatelka Doris Lessingová. Je teprve 11 ženou, která tohle prestižní ocenění dostala. Volbu Lessingové komentují a dá se říct, že i oslavují hlavně britské deníky. Podle Timesů je Nobelova cena pěkným dárkem k 88. narozeninám, které Lessingová oslaví. Deník připomíná, že v její sbírce je už řada cen a že patří k nejvíce ceněným britským spisovatelům. "Její čtenáři jsou rozděleni na ty, kteří milují její knihu Zlatý zápisník, považovanou za klasiku feministické literatury a na ty, kteří dávají přednost jejím knihám z oblasti science-fiction," poznamenávají britské Timesy.

Deník The Guardian se snaží být co nejobjektivnější a kromě chvály dává prostor také ojedinělým kritikům Lessingové. Konkrétně veteránovi americké literární kritiky Haroldu Bloomovi. Ten označil volbu za čistě politicky korektní. Podle něj sice Lessingová měla na začátku své spisovatelské kariéry obdivuhodnou kvalitu, ale posledních 15 let se prý její dílo dá jen těžko číst. Je to prý béčková sci-fi," píše se také v Guardianu.

Švédský tisk konstatuje, že ačkoliv se o britské spisovatelce Doris Lessingové hovořilo jako o možné laureátce již řadu let, přesto přišlo její ocenění jako překvapení. Zaskočeni byli podle deníku Svenska Dagbladet i švédští knihkupci, kteří vždy před oznámením ceny pečlivě probírají sklady a vytahují knihy horkých kandidátů. A po dlouhém čekání prý již přestal doufat i Lessingové švédský nakladatel, který teď ovšem narychlo dotiskne plnou desítku jejích knižních titulů. Deník Dagens Nyheter k tomu připomíná, že Lessingová se již zdála coby kandidátka zapomenutá, když její tvorba nabírala sestupnou a ne právě vyrovnanou úroveň. O volbě Švédské akademie však podle listu pravděpodobně rozhodly její tři nejnovější autobiograficky pojaté knihy, které ji znovu, a to velmi přesvědčivě, vrátily na výslunní.

Listy si také všímají zhoršených vztahů mezi USA a Tureckem. Zavinila je rezoluce označující smrt víc než milionu Arménů během 1. světové války za genocidu. Kontroverzní usnesení schválil ve středu zahraniční výbor americké Sněmovny reprezentantů. Turecko kvůli tomu včera dočasně odvolalo svého velvyslance z Washingtonu. Americký deník New York Times se domnívá, že vystavování účtu arménské genocidě bylo chybou, a píše. Turecko jako jednotný stát má za sebou velmi krátkou historii, pouhých 84 let. Je bohužel postaveno na krvavých základech, ale se svou historií se musí země vyrovnat sama. Odsouzení cizími státy otevřený dialog v turecké společnosti jen ztíží," konstatuje deník New York Times.

"Turecký hněv může ohrozit válku v Iráku," varuje další americký list The Christian Science Monitor. Deník upozorňuje na skutečnost, že 70 procent amerického leteckého nákladu určeného do Iráku přistává na turecké základně Incirlik. "To, co se stalo Arménům před sto lety, je bezesporu špatné. Ale kongresmani si měli raději položit otázku, co je v zájmu národní bezpečnosti Spojených států? Určitě ne ztráta spolehlivého spojence, jakým je Turecko" domnívá se Christian Science Monitor.

Vojtěch Berger Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme