Světový tisk o vítězství českých fotbalistů nad Nizozemskem
Sportovní stránky světového tisku zaplnily vzrušené komentáře sobotního fotbalového dramatu, ve kterém Češi porazili Nizozemce a jako první postoupili do čtvrtfinále mistrovství Evropy. "Na tento zápas se bude ještě dlouho vzpomínat," píše dopisovatel hongkongského deníku South China Morning Post. Obrat od hrozící dvoubrankové porážky ke konečnému vítězství, dramatické situace, góly i atmosféra zápasu byly podle něj naprosto výjimečné.
"Je to asi jeden ze zápasů, který se zapíše do historie této soutěže," řekl pro pařížský Libération pan Gerard Houllier z odborné technické komise UEFA a dodal, že to nebylo jen velké fotbalové divadlo, ale zároveň úžasná přehlídka lidských emocí.
"Tenhle zápas bral dech a zároveň to byla dokonalá zábava," hlásal německý deník Bild. "Útok, útok a zase útok úplné fotbalové nebe," rozplýval se londýnský Observer a rozpomenul se na celou sérii zápasů, kde prohrávající mužstvo úplně otočilo vývoj utkání. Jeho historický přehled končí vzpomínkou na rok 1976, kdy se ve finále evropského šampionátu Německo vzpamatovalo z dvoubrankového manka a vynutilo si penaltový souboj, jehož hrdinou se stal československý reprezentant Antonín Panenka.
Ze zcela jiného hlediska se na fotbal podíval americký New York Times, který v šampionátu vidí zkoušku reality sjednocené Evropy.V době, kdy se její vůdci v Bruselu do poslední chvíle dohadovali nad textem ústavy Evropské unie, se do Portugalska sjely statisíce fanoušků z celého kontinentu, aby mávali národními vlajkami a své evropské krajany častovali nevybíravými posměšky. Angličtí chuligáni dokonce přikročili k fyzickému násilí.
Fotbal se tak v Evropě stává posledním veřejným útočištěm primitivního bojechtivého nacionalismu. Britští diváci minulý víkend vypískali francouzskou Marseillaisu a holandští fanoušci se hlasitě vysmívali německé národní hymně. Evropané, kteří přišli o historické symboly na společné měně, si mohou na stadionech nabarvit tváře národními barvami, vzájemně na sebe křičet a halasně zapět jméno své země.
Taková je prostě Evropská unie. Společný trh, měna i ústava- dejme tomu. Ale představa, že se jednou na mistrovství světa shromáždí německé, francouzské a anglické fotbalové hvězdy pod vlajkou s dvanácti hvězdami a společně si zazpívají Beethovenovu Ódu na radost, je v těchto dnech zcela nereálná.
Smířlivěji se na mnohonárodní Evropu podíval japonský deník Asahi. Jeho komentátor píše, že ústava, kterou by národ sdílel s řadou dalších zemí, je pro Japonce nemyslitelná. Evropští politici se minulý týden naopak nad jejím textem poprvé shodli. Autor článku nemůže přehlédnout, že Unie usilující o politickou integraci dosáhla historického mezníku.
Japonský komentátor je přesvědčen, že Evropskou unii hodně sjednotila společná měna, ale zároveň ví, že mnoho Evropanů má nepříjemný pocit, že Unie nedokáže vyjádřit vůli běžných lidí. Tento jev označovaný jako demokratický deficit se nedávno výrazně projevil ve vysoké neúčasti na volbách do Evropského parlamentu.
Současná Evropa je hluboce rozdělena v pohledu na iráckou válku a chybí jí společná bezpečnostní a zahraniční politika. Její politici doufají, že ústava přispěje k větší politické integraci, která by mohla čelit jednostranné dominanci Spojených států. Její schválení není před řadou národních referend zdaleka jisté, ale japonský novinář připomíná, že v jeho vlastní zemi je představa o sjednocení asijského kontinentu vzdáleným a nereálným snem.
Schválení textu první evropské ústavy a volné místo v čele Evropského Komisařství, to jsou hlavní zahraničně politická témata dnešního německého tisku, se kterými vás seznámí David Šťáhlavský.
Financial Times Deutschland si všímá odporu řady členských států EU vůči euroústavě, kterou na druhý pokus schválil minulý týden summit Unie. Především ve Velké Británii, ale také v Polsku a Česku chtějí odpůrci EU v očekávaném referendu mobilizovat proti ní.. V Polsku to už ohlásili odpůrci Unie, kteří se stali v eurovolbách nejsilnější. Také český prezident Václav Klaus kritizoval ústavu. To ohrožuje její účinnost od roku 2007, upozorňuje Financial Times Deutschland. Die Welt si pak všímá toho, že do boje o křeslo předsedy EK se sám nominoval vysoký představitel Unie Javier Solana.
Potom, co komisař pro zahraniční politiku Chris Patten i belgický MP Guy Verhofstadt vypadli z dalšího boje, pokračuje hledání nástupce Romana Prodiho. "V případně žádosti odsouhlasené státy Unie, abych byl nástupcem Prodiho, by bylo pro mě těžké říci ne", cituje Welt samozvané prohlášení Solany. Ten ho motivuje snahou všemožně sloužit jednotné Evropě. Deník cituje také španělského ministra zahraničí Miguela Angela Moratinose, že je vyloučeno, aby se Solana stal šéfem evropské diplomacie. Co se týče jeho volby do čela EK však odpovídá: "V evropském životě nelze nic vyloučit!"
