Světový tisk o výročí 11. září a hrozbách terorismu
Rok po útocích se Amerika nachází ve válce, uvádí německý list Die Welt. Řada Evropanů stále ještě vnímá boj proti terorismu jako určitý druh policejní akce, jako nevítaný zkrat na cestě k postnacionálnímu, postideologickému uspořádání světa.
Závažnost tohoto boje lze však ve skutečnosti srovnat se Studenou válkou - se světovou válkou, ve které Západ po stránce vojenské, morální, politické, hospodářské, kulturní a intelektuální stojí před výzvou, zda dlouhodobě obstojí tváří v tvář hrozbě totalitarismu, míní Die Welt.
Víme již velmi mnoho o aktérech útoků, o tom, jak se na ně připravovali a jak hrůzný čin provedli. Stále však nevíme, oč jim ve skutečnosti šlo, píše polský deník Rzeczpospolita. Úspěch spojeneckých sil v Afghánistánu neznamená konec protiteroristické kampaně. Válka trvá dál a nejvíce otazníků nyní vyvolávají neshody mezi Amerikou a jejími evropskými spojenci, domnívá se polský list.
Podobný názor zastává i britský The Daily Telegraph, podle kterého Evropané Američany po 11. září plně nepochopili. Komentátor chválí postup Spojených států, které se pečlivě vyhnuly vyhlášení války islámu, konzultovaly spojence v NATO - i když je, s výjimkou Británie, příliš nevyužily. Po celém světě začaly pronásledovat teroristy. Přesvědčily indickou vládu, aby nezahajovala válku proti Pákistánu. Evropané celkem správně vnímají, že jejich vlastní přístup k mezinárodním vztahům je nyní ohrožen, uzavírá Daily Telegraph.
Rozsáhlých vzpomínkových akcí ve Spojených státech si všímá ruský Kommersant. Cena za ně není malá a budoucí politické dividendy budou ještě větší. Teroristický útok, nejstrašnější v dějinách lidstva, podle listu stále vyvolává mnoho otazníků, mezi kterými jsou pochybnosti o osobách teroristů i o okolnostech a následcích tragédie. Hlavní otázkou je, proč hrot protiteroristického útoku směřuje na Perský záliv - hlavní ropnou nádrž na planetě? A to nikoli na Saúdskou Arábii, vlast bin Ládina a 16-ti z 19 teroristů, ale na Irák, jehož spojení s Al-Kajdou se dokázat nepodařilo, upozorňuje Kommersant.
Jsme svědky návratu mnichovanství do srdce Evropy?, ptá se francouzský deník Le Figaro. Klást si tuto otázku nás údajně nutí fakt, že rok po atentátech se Francie a Německo stavějí proti zásahu Spojených států v Iráku. Velká Británie zachovává podporu prezidentu Bushovi, kterou mu poskytla už při operaci v Afgánistánu. Rozdílné postoje evropských států spočívají, tak jako v Mnichově, v odlišném ohodnocení situace.
Výběr odpovědi na dvojí hru teroristických zemí, především Iráku, závisí na posouzení důvodů atentátů a stupni nynější hrozby. K atentátu na Manhattanu podle Le Figaro došlo, protože vůdci Al-Kajdy využili morální otupělosti a sporů svobodného světa. Otázkou zůstává posouzení závažnosti ohrožení. Nepřítel věrný totalitní ideologii disponuje neobyčejně účinnými prostředky k nalomení duševní jistoty společností odporujících jeho přesvědčení. Je bez tváře a bez území a je do té míry nepřístupný odstrašení, že nástrojem svého boje udělal sebevražedné komando, upozorňuje Le Figaro.
Metropole nad Seinou, která má i s předměstími na deset miliónů obyvatel a je sídlem řady politických a ekonomických institucí, je potenciálním cílem teroristického útoku, varuje pařížský deník Le Monde. A stačilo by jen několik okamžiků, aby letadlo některé z pravidelných linek odlétajících z letiště Orly na jižním předměstí zamířilo v nízké výšce k centru Paříže. Tucet stíhaček Mirage, které jsou neustále v pohotovosti, by podle listu nemělo vůbec čas reagovat.
Poplach, který by spustilo řízení leteckého provozu, by byl k ničemu. Letadla mohou totiž legálně brázdit nebe nad Paříží od výšky 2 tisíc metrů. A obzvláště při jasném počasí se ve srovnání s dominantou města - Eiffelovou věží, zdají být někdy hodně nízko. Kontroly při vstupu do letadel přitom stále nejsou dokonalé. Ještě loni před Vánocemi se podařilo jednomu z pasažérů na lince z pařížského letiště Roissy do Miami propašovat do letadla trhavinu, kterou měl ukrytou v botách, připomíná Le Monde.
