Světový tisk o výsledcích bombardování Afghánistánu
Výsledek bombardování Afghánistánu, Psychóza kolem antraxu stoupá, Hrozby bin Ládina vůči západní Evropě, Je Evropa dostatečně vojensky silná?, Konzum jako lék proti obavám z teroru? Problémy FIFA na pozadí boje s terorem - takové jsou titulky dnešního zahraničního tisku.
Německý deník "Die Welt" si klade otázku, zda byly dosavadní letecké údery proti Afghánistánu skutečně natolik úspěšné, jak to tvrdí americký Pentagon, a přináší srovnání z války v Perském zálivu a na Balkáně. Americké vojenské kruhy, píše list, tvrdily během války v Zálivu v roce 1991, že rakety Patriot měly při likvidaci iráckých raket Scud 80procentní a v případě izraelské obrany 50procentní úspěšnost. Později byly tyto údaje zredukovány na 70, respektive 40 procent, což mnozí i pak považovali za přehnané. Po skončení leteckých úderů NATO proti Jugoslávii dospěla konečná zpráva k podobným závěrům: namísto zničených 250 tanků a pancéřových vozů jich bylo zničeno jen asi 150. Ukázalo se, že některé cíle byly zasaženy opakovaně a jiné byly jen atrapy. . Snímky afghánských cílů "předtím" a "potom", které v těchto dnech uveřejnil Pentagon, jsou rovněž povědomé už z předchozích konfliktů: tmavé, zrnité a fotografované z velké výšky. A podobně jako při konfliktu v Zálivu a v Kosovu vypadají škody zprvu větší, než se pak ve skutečnosti ukáže. List v této souvislosti připomíná i výrok amerického mluvčího z války ve Vietnamu, že vojenské zprávy o způsobených škodách je "nutno vždy brát se zdravou dávkou skepse", uvádí německý "Die Welt".
Francouzský deník "La Tribune" píše, že psychóza po výskytu několika případů sněti slezinné a rostoucího počtu dopisů s různými typy neurčitých prášků, znamená jednoznačně novou etapu ve vývoji mezinárodního terorismu. Možnost útoku teroristů pomocí biologických zbraní v USA i v Evropě může už beztak traumatizované veřejné mínění ještě více vyvést z rovnováhy. Pro vlády je obtížné najít odpovídající prostředky proti této psychóze, protože zjevně nestačí - jak to dělá prezident Bush - veřejnost ujišťovat, že stát dělá vše pro ochranu zdraví občanů, uvádí "La Tribune".
Italská "La Stampa" označuje hrozby z úst mluvčího Usámy bin Ládina proti Británii za psychologické vedení války a za pokus o destabilizaci celého Západu. Je pravděpodobné, že to skutečně není nic jiného. Jenže co když navzdory všem bezpečnostním opatřením k útokům opravdu dojde? Představme si, co by se v Evropské unii stalo: Útok na Londýn by byl děsivým varováním pro Berlín, Paříž a Řím. Důsledkem by mohla být rozhodná a společná reakce Evropské unie a iniciativa postavit se bez výhrad po bok Ameriky. Pravděpodobnější je však jiný scénář. Tlak pacifistů, který je v Anglii samé mimořádně silný, i když je současně morálně sporný, by se mohl spojit s "realistickým" hodnocením vlád, jejichž hlavním cílem je odvrácení apokalyptických hrozeb ze strany teroristů. A to by byl konec evropské a západní aliance vůbec, obává se turínská "La Stampa".
Ruský "Kommersant" rovněž připomíná hrozby bin Ládinovy organizace "Al-Kajda" obyvatelstvu v USA a v Británii. Podle nich by se muslimové v Americe a v Evropě neměli zdržovat ve výškových budovách a neměli by používat při cestování letadel. Tyto hrozby a výzvy mají zjevně vyvolat paniku mezi Brity a Američany. To současně znamená další otřes pro západní ekonomiku. Opatrní bankéři a obchodníci, kteří dosud pracují v mrakodrapech, přeloží brzy svá pracoviště do méně nápadných budov. Nejnovější hrozba teroristů postihuje i cestovní agentury a letecké společnosti, které tak zřejmě ztratí další zákazníky. Tak vlastně teroristé kolem Usámy bin Ládina objevili jednoduchý a levný způsob jak nadále těžce zasahovat své nepřátele, píše ruský "Kommersant".
Londýnský "Financial Times" se zamýšlí nad stavem evropských ozbrojených sil. Evropská unie - píše deník - se zavázala sestavit do roku 2003 šedesátitisícovou jednotku rychlého nasazení. To se vzhledem k finančně slabým zemím, Německo nevyjímaje, bez mimořádného úsilí nepodaří. Evropa při snaze o modernizaci ozbrojených sil značně pokulhává. Vše závisí na palebné síle a technologii NATO. Dochází k mnoha zbytečným "dvojkolejnostem" - a dokud tyto praktické otázky nebudou vyřešeny, nelze mnoho očekávat. Afghánská krize odhalila znovu slabiny ve vojenské schopnosti Evropy, například v oblasti těžkotonážních přepravních letounů a elektronické špionáže. Rozdíly ve vojenské technice a technologii Evropy a USA se stále zvětšují a evropští politikové budou muset tyto slabiny co nejrychleji odstranit, soudí londýnský "Financial Times".
Americká administrativa vyzývá své občany k většímu spotřebnímu úsilí, poznamenává maďarský "Népszava". Pár dní po teroristických útocích byli Američané vyzváni, aby do New Yorku už neposílali další potraviny a přikrývky, protože tam už nevěděli, kam s nimi. Takoví už jsou lidé - svůj strach a bolest se snaží utlumit nikoli slovy, ale činy. Ovšem v konzumní společnosti je zřejmě lék proti ekonomickému poklesu v nákupu 150 tisíc nových chladniček, milionu nových osobních počítačů, půl milionu nových mikrovlnek a deseti milionů krásných nových automobilů, uvádí maďarský "Népszava".
Ke stížnosti Mezinárodního fotbalového svazu FIFA pro vypovězení pojistky pro MS v roce 2002 napsal nizozemský "Algemeen Dagblad". kutečnost, že FIFA, jejíž dceřinná organizace UEFA neměla ani tolik slušnosti, aby v den teroristické katastrofy v USA odřekla zápasy "Europa-Cupu", se tak rozlítila, vypovídá o této organizaci víc než o dotyčné pojišťovací společnosti. Obavy, že se teď celosvětově nebude moci konat žádná sportovní akce, nemají žádné opodstatnění. rganizace jako Mezinárodní olympijský výbor řídí své finanční záležitosti líp. Organizace jako FIFA, která s takovými jednacími otázkami vychází na veřejnost, zřejmě nechápe, že v současné době existují závažnější problémy, než je finanční úspěch světového mistrovství ve fotbale, uzavírá "Algemeen Dagblad".
