Světový tisk o vývoji na Blízkém východě

Světové listy si nadále všímají hlavně vývoje na Blízkém východě a povolební situace v Černé hoře. Dozvíte se z nich také, že Arabové považují japonské Pokémony za součást židovského spiknutí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Izraelský deník Haaretz dnes píše o bezpečnostních opatřeních, které v souvislosti s oslavami 53. výročí nezávislosti plánuje provést izraelská policie. Bezpečnostní síly jsou v plné pohotovosti.

Ve snaze zabránit případným teroristickým útokům byly posíleny policejní hlídky po celé zemi, zejména ale přímo na místech oslav.

Policie dostala od svého nejvyššího šéfa rozkaz rázně zakročit proti Palestincům, kteří se nelegálně usídlili v oblastech takzvané zelené linie. Izrael, jehož počet obyvatel se od vzniku státu zvýšil osmkrát, je dnes domovem 38 procent Židů z celého světa. Jak list dodává, podíl Židů na celkové populaci Izraele se od roku 1948 příliš nezměnil. Zůstává více než 80 procentní.

Dočasnému uzavření palestinských oblastí z bezpečnostních důvodů se věnuje i rakouský Kurier, který uvádí: Kromě hraničních přechodů z Gazy do Egypta a ze západního břehu Jordánu do Jordánska zůstanou tyto oblasti uzavřené. Ani Palestincům pracujícím v Izraeli nebude vstup povolen.

Blízkému východu, i když ve zcela odlišné souvislosti, se věnuje i dnešní Los Angeles Times, který napsal: Arabové pokládají Pokémony za židovské spiknutí. Obrázky Pokémonů, knihy o Pokémonech, hračky Pokémonů...

Pokémoni v nejrůznějších podobách děsí arabské rodiče, kteří pohádkové postavičky viní z toho, že odvádějí jejich děti od pravé víry. Saúdskoarabští církevní představitelé se proto postarali o to, aby figurky zmizely z obchodních regálů.

Postoj Saúdské Arábie schvalují i další arabské země. Jejich strach ještě zesílil, když se Arábií roznesla zvěst, že by slovo Pokémon mohlo v japonštině znamenat "já jsem Žid." Bouře, kterou malá postavička vyvolala, svědčí o napětí, které je dnes mezi Araby a Židy větší než kdykoli dřív, dodává Los Angeles Times.

Mimořádnou pozornost věnují zahraniční deníky povolební situaci v jugoslávské republice Černá Hora. Rakouský liberální Der Standard napsal, že prezident Milo Djukanovič hrál vysokou hru a vsadil svůj politický osud na jedinou kartu: Byl si natolik jist absolutní většinou, že chtěl dovést v sólové akci Černou Horu k nezávislosti. To mu nevyšlo a jeho moc se tím oslabila.

Britské konzervativní Timesy se domnívají, že oddělení Černé Hory od Srbska je velmi riskantní. Nejen proto, že Srbové na severovýchodě země jsou vůči Bělehradu loajální, ale i proto, že v Černé Hoře žije velká albánská menšina. Odtržení by mělo nepochybně své důsledky i na Kosovo a na další roztříštěnost Balkánu.

Pouze švédský deník Dagens Nyheter se domnívá, že Černá Hora by mohla dát příklad celému Balkánu tím, že usiluje o nezávislost a demokracii cestou jednání a že dokazuje, že přitom není třeba se navzájem zabíjet.

Londýnský Guardian však připomíná, že Západ je znepokojen možností separatistické černohorské nákazy v Bosně, Makedonii a především v Kosovu.

Má obavy, že Černá Hora se svými šesti sty padesáti tisíci obyvatel by se mohla stát dalším ministátem na Balkáně, který by byl ekonomicky a vojensky závislý na Západu.

Chce-li tedy prezident Djukanovič získat podporu při integraci Černé Hory do moderní Evropy, musí Západ této obavy zbavit. Píše britský list.

Ruský Kommersant na pozadí nejnovějšího incidentu čečenských únosců v jednom istanbulském hotelu označil Turecko za "předmostí čečenských zločinů".

Pro ruské tajné služby však tato událost nebyla žádným překvapením. Krátce předtím informovala domácí tajná služba o rozkazu čečenského prezidenta Maschadova provádět zahraničí násilnosti na podporu Čečenska.

Rusko jak známo už delší čas obviňuje Turecko, že přivírá oči před aktivitami čečenských separatistů na svém území. V tomto smyslu bylo podle názoru ruských tajných služeb zajetí rukojmí v istanbulském hotelu skutečným darem, protože jasně ukázalo, že čečenští teroristé využívají Turecka jako svého předmostí, píše závěrem ruský Kommersant.

Radka Průšová, Petra Lazáková, Marika Táborská, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru