Světový tisk opět o blízkovýchodním konfliktu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo po dalších palestinských útocích na izraelské osadníky opět vyššího stupně. Izrael přerušil veškeré kontaky s Palestinci. Italský Corriere della Sera napsal, že Jásir Arafat riskuje i větší vnitřní napětí: zareagoval tím, že útoky odsoudil a nařídil především uzavření všech kanceláří a zařízení hnutí Hamás a džihád. Toto opatření postihne zřejmě i stanice první pomoci, školy a různé spolky, které umožňují uvedeným islámským organizacím volně dýchat a být "státem ve státě".

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Pokud se Arafatovo nařízení uskuteční, bude to první krok, který splní požadavky Izraele a Západu při potírání terorismu. Ale bude to zároveň i krok směrem k novému napětí v řadách Palestinců, u nichž se ozbrojená islámská hnutí těší nadále velké autoritě, upozorňuje deník Corriere della Sera.

Turínská La Stampa poznamenává k boji s terorismem:

Je přirozeně odvážné tvrdit, že pádem teokratického totalitarismu Talibanu a likvidací základen teroristické organizace Al-Kajda válka proti terorismu skončila. S jistotou však v nečekaně krátké době skončila rozhodující protiofenzíva proti mezinárodnímu terorismu. Ten měl své nosné struktury v Afghánistánu a v osobě Usámy bin Ládina. Ten byl do včerejška uznávaným šéfteroristou, ale jak je vidět, jeho stoupenci i jeho protivníci ho přecenili, uzavírá La Stampa.

Po bin Ládinovi zatím není stopy, navazují tematicky londýnské Timesy. Také žádný z jeho nejbližších pomocníků se nenachází v zajateckém táboře v tamní horské pustině, který tam Američané zřídili. Nebezpečí je v tom, že USA považují válku v Afghánistánu víceméně za vyhranou. Vojensky tomu tak skutečně je. Jenže žádného ze dvou původně stanovených cílů nebylo zatím dosaženo: Dopadení a zadržení bin Ládina a definitivní rozdrcení organizace Al-Kajda.

Washington by si měl připomenout poučení z války v Perském zálivu před deseti lety: Saddám Husajn byl do značné míry poražen, ale jeho republikánské gardě bylo umožněno stáhnout se i s veškerou výzbrojí do bezpečí. Od té doby tato garda všem pokusům o svržení iráckého diktátora Saddáma Husajna zabránila, připomínají londýnské Timesy.

Nizozemský konzervativní De Telegraaf komentuje chystané vyslání mírových sborů do Afghánistánu:

Mírové jednotky OSN mají být sestaveny 22. prosince. To je přesně datum, kdy před šesti lety zahájilo NATO neúspěšnou misi UNPROFOR v Bosně. Lze jen doufat, že se obě mise - bosenská a afghánská - nebudou vzájemně podobat. Zásadní otázkou je přitom mandát tohoto sboru a jasné stanovení jeho poslání: zda bude na mír dohlížet ("peace keeping"), nebo zda to bude útvar, který bude mír v zemi vynucovat ("peace enforcing"). Mocenský hlad bude možná vyžadovat to druhé - jinak by mohla vypuknout další podivná afghánská válka, obává se haagský De Telegraaf.

Evropské deníky vesměs obsáhle komentují odstoupení Spojených států od smlouvy ABM (ej-bí-em) z roku 1972 o odzbrojení. Dánský list Berlingske Tidende napsal, že společné americko-ruské zrušení této smlouvy jako pozůstatku studené války by bylo lepší. A že jednostranné americké rozhodnutí bude mít možná dopad i na současnou mezinárodní koalici proti terorismu.

Vídeňská Die Presse se domnívá, že žádná taková dohoda by se neměla rušit bez náhrady. Uvedená smlouva byla úhelným kamenem dosavadních mezinárodních kontrolních struktur a takový opěrný pilíř by se měl odstranit pouze výměnou za nový. - Kdepak ho máte, Mister Prezident? táže se závěrem Die Presse.

Nizozemský Trouw v této souvislosti napsal, že od útoků v New Yorku a Washingtonu neuplynulo ještě ani sto dní a v americké politice už se zase projevuje oportunismus a arogance. Válka v Afghánistánu ještě neskončila a velké koalice už opět bude možno přenechat molům a spojence nakopnout. USA vzbuzují dojem, že existují dva právní řády: jeden pro Ameriku a druhý pro zbytek světa. Odstoupí-li Amerika ještě od dalších smluv, bude brzy všechno zase jako před 11. zářím, píše haagský deník Trouw.

Britský The Guardian označil postup USA vůči smlouvě ABM za "krok nesprávným směrem". Americké rozhodnutí povede k situaci, kdy velké jaderné mocnosti budou opět rozhodovat svévolně, méně otevřeně a méně srozumitelně. Je prakticky nevyhnutelné, že Rusko a Čína, která už americké vypovězení dohody tvrdě kritizovala, budou své zbrojní arzenály udržovat ve vysoké pohotovosti, čímž opět vzroste nebezpečí jejich aktivace pouhým nedopatřením, uvádí "The Guardian".

Pařížský Le Monde se kriticky vyjadřuje k jednání italského premiéra Berlusconiho v souvislosti s jeho odmítnutím evropského zatykače na teroristy.

Nejbohatší muž Itálie sleduje jako šéf vlády pouze své osobní zájmy. Silvio Berlusconi není ideologický euroskeptik jako britská ex-premiérka Margaret Thatcherová. Je to egoista, který hodlá svou zemi řídit jako podnik a směšuje přitom osobní zájmy se zájmy celé Itálie. Tragédie je, že tato bezohlednost jeho popularitě v zemi neuškodila, konstatuje Le Monde.

Francouzská La Tribune poznamenává k nadcházejícímu startu eura a k vydávání sáčků s evropskými mincemi:

Dlouhé čekání skončilo. Ode dneška (14.12.) se Francouzi a také Nizozemci poprvé dostávají do styku s novými "drobnými". Asi za dva týdny - od 1.1.2002 - to bude pro 304 miliony Evropanů platidlo, s nímž odpadne další část evropských hranic. Bude to okamžik určitého osobního pohnutí pro bezpočet lidí, kteří - aniž jsou vyslovenými euoskeptiky - se pro euro zatím nedokázali nadchnout. Je to však i jistá odměna na dlouhé cestě od dohody v roce 1969, na které nebyla nouze o překážky a nejistoty, uzavírá pařížská La Tribune.

Milan Kopp, Petr Vavrouška, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme