Světový tisk se vrací ke znovuvedení G. Bushe do prezidentského úřadu

Německý bulvární deník Bild dnes věnoval pozornost staronovému americkému prezidentovi.Více než inauguračních oslav nebo Bushova projevu si všímá manželství George Bushe se sympatickou Laurou. Amerika je oslavuje téměř jako nové Kennedyovy, tvrdí o americkém prezidentském páru německý list.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Když se před sedmadvaceti lety potkali na grilovací party, na první pohled se do sebe zamilovali a hned se vzali.

Ona mu pomohla od problémů s alkoholem a také ho naučila sebedisciplíně. Pro George prý bylo nejlepším životním rozhodnutím požádat Lauru o ruku, píše německý list. Laura Bushová se tedy již podruhé stává první dámou Spojených států. Už nenosí široké texaské sukně, shodila deset kilo, jí ovesnou kaši s ovocem, cvičí jógu. A zamilovaně se usmívá na svého muže amerického prezidenta George Bushe, uzavírá německý deník Bild.

Už za necelý měsíc by měl vstoupit v platnost Kjótský protokol, mezinárodní dohoda o snížení emisí skleníkových plynů. Jednou ze zemí, která se k plnění dohody zavázala, je Kanada. Nyní se v zemi diskutuje, zda je schopná svému závazku dostát. "Nebudeme jedinou zemí, která zaostane za svým cílem," cituje kanadský list The Globe and Mail kanadského premiéra Martina. K tomuto vyjádření jej vedlo zjištění, že největší průmysloví znečišťovatelé jednoduše nemohou limitů dosáhnout. To se ovšem nelíbí kanadským ochráncům životního prostředí. Vyčítají premiérovi, že je příliš poraženecký a lehce se vzdává lobbystům z velkých firem. "Pokud už dnes premiér vyhlašuje, že Kanada svých cílů nedosáhne, tak je asi opravdu nedosáhne. Jenže se o to ani nepokusí," tvrdí jeden z aktivistů. Kjótský protokol začne v Kanadě platit šestnáctého února. Kanada se dobrovolně zavázala k nejradikálnějšímu snížení emisí o šest procent pod úroveň z roku 1990, doplňuje kanadský list The Globe and Mail.

Britské děti patří k nejbohatším mezi svými evropskými vrstevníky. Tuto zprávu včera zveřejnili britští statistikové, kteří porovnávali příjem dětí z některých zemí Evropské unie. Výzkumníci zjistili, že britské děti svého prvenství dosáhli díky "loudění". Jak uvádí britský Guardian, rodiče často dětem odměří poměrně malé kapesné. Zčásti proto, že se bojí, aby zabránili přehnanému utrácení a také se obávají, že dítě kapesné utratí za nezdravé jídlo a pití. Nízké kapesné pak kompenzují tím, že dítěti čas od času "přilepší". Dělají to rodiče, ale i jiní členové rodiny. Malí Britové si tak vypěstovali značnou dovednost v metodách, jak získat tyto nepravidelné peníze co nejčastěji. Studie zjistila, že průměrný roční příjem britského teenegera činí 775 liber, zatímco francouzské děti si ročně přijdou na 440 liber a španělské zhruba na tři stovky, dodává britský Guardian.

V Norsku se loni narodil rekordní počet vlčích mláďat. A letos dělají vrásky norským farmářům. Norská vláda proto povolila farmářům několik vlků ulovit. Jak informuje norský list Aftenposten, toto rozhodnutí vyvolalo u ostatních skandinávských zemí obrovské rozhořčení. Vlci jsou v těchto zemích chránění a vědci varují před vymíráním vlčí populace. Švédská ministryně životního prostředí označila krok norské vlády za skandální. Ještě větší skandál však vyvolalo zjištění, že norský farmář v pátek pravděpodobně zastřelil namísto vlka vlčici. Norská vláda totiž vydala povolení pouze na odstřel pěti vlků. Vlčice jsou naopak přísně chráněné a každá smrt znamená velké ohrožení vlčí populace v Norsku, konstatuje deník Aftenposten.

Zuzana Boleslavová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme