Světový tisk v očekávání americké odvety
Očekávání americké odvety a povolební "kocovina" v Polsku, tak především tato témata rozebírají dnešní zahraniční noviny. Milánský Corriere della Sera se domnívá, že americké odvetné útoky za teroristické atentáty na New York a Washington 11. září by mohly víc uškodit než prospět. Zlaté pravidlo válečného umění a každé bitvy říká, že nelze nikdy učinit tah, jaký si protivník přeje nebo očekává.
Američané sledují dva záměry: potrestat viníky a lépe se ochránit před příštími útoky. Druhým cílem - mnohem důležitějším - je odhalit a zničit teroristickou síť. To si však vyžádá čas a trpělivost. Trest je přitom nejsilnějším pocitem. Ovšem trestat zároveň znamená vstoupit na minové pole. Nebude-li odveta USA přesně mířená a omezená, mohla by přinést víc škody než užitku. Poučením budiž Izrael. Odveta, která zabíjí děti, ženy a civilisty, je kontraproduktivní a pouze znásobí nenávist a vystupňuje terorismus. A to je právě odveta, jakou si teroristé přejí, uzavírá italský "Corriere della Sera".
Španělský "El País" se domnívá, že zablokování bankovních kont teroristů je sice logický krok, že však přichází příliš pozdě. To znovu ukazuje jak velice americké tajné služby selhaly. Prezident Bush varoval státy, které nebudou kooperovat, že nebudu moci uzavírat s USA žádné obchody. Je to paradoxní, až dosud to byl totiž vždy Washington, který se soustavně bránil přinutit pomocí mezinárodních smluv takzvaného daňové ráje k větší průhlednosti. Takové dohody jsou nutné, aby bylo možno odříznout rozvětvené sítě organizovaného zločinu od přílivu peněz. To je další lekce, kterou se USA musí naučit, zdůrazňuje "El País".
Značný ohlas v zahraničí mají výsledky polských parlamentních voleb, z nichž vzešli vítězně postkomunisté. Prohrou polské demokracie označila nedělní volby rakouská "Die Presse". Chyby a opomenutí dědiců polské Solidarity jsou podle listu jasné, a sice vnitřní spory, intriky a ztráta kontaktu s veřejností. Mnohem víc postižena je však zřejmě katolická církev, která měla značný podíl na změnách v Polsku. Nejde však ani tak o ztrátu jejího vlivu na veřejnost, který byl za komunismu značný.
Jde o to, že se v dobách budování tržní ekonomiky pozapomnělo na upevnění demokratických principů. To znamená vysvětlit lidem, že hospodářská zlepšení jsou trvale možná jen v demokraticky legitimním liberálním systému. A že je k tomu třeba trpělivosti. Protože je-li tento systém tak křehký, jak se teď ukázalo v Polsku, může být za změněných okolností opět smeten, uvádí rakouská "Die Presse".
Pobouření polských voličů nad osobními spory, šířením korupce a inkompetencí vedení politické větve Solidarity bylo tak značné, že tato politická instituce musí dokonce opustit parlament. Poznamenal dánský "Information" Polské parlamentní volby ovšem vyslaly také následující signál směrem k budoucím partnerům Polska v Evropské unii. Bylo by obrovskou chybou se domnívat, že relativní politická stabilita ve střední Evropě od roku 1989 je přirozeně daná. Nacionalisté, tradicionalisté, bojovníci za vlastní omezené zájmy a populisté všeho druhu jsou připraveni sbírat protestní hlasy, až bude Polsko v průběhu dalších let prožívat důsledky drastického přizpůsobování Evropské unii, uzavírá dánský "Information".
Je paradoxní, píše haagský "Het financieele Dablad", že naděje liberálního a proevropského Polska se teď očekávají od někdejšího předsedy ústředního výboru polských komunistů Leszka Millera.
Bulharská "Sega" napsala, že Poláci dali facku Solidaritě, ale současně nezvolili nějakou "třetí cestu", ale vrátili se rovnou k bývalým komunistům. Vítězná polská levice slibuje, že i ona povede zemi do Evropy, ovšem nikoli za cenu přílišných obětí. A právě proto vyhrála volby. Otázkou je, zda dokáže slib dodržet.
