Od učitelky angličtiny k hlavní tváři opozičního hnutí v Bělorusku. Kdo je Svjatlana Cichanouská?
Svjatlana Cichanouská se stala nečekanou vyzývatelkou Alexandra Lukašenka v běloruských prezidentských volbách. Ačkoli neměla žádné politické zkušenosti a do boje zasáhla teprvé poté, co byl po oznámení kandidatury uvězněn její manžel, dokázala navzdory pochybnostem sjednotit tamní opoziční hnutí. Hlavní tváří boje za změnu - byť ze zahraničí - zůstává i po oznámení Lukašenkova drtivého vítězství a vypuknutí prodemokratických protestů.
Například podle volebního průzkumu Rádia Svobodná Evropa měla Svjatlana Cichanouská podporu více než 80 procent oslovených voličů v zahraničí, zatímco současný prezident Alexandr Lukašenko pouze necelých šesti procent.
Oficiální výsledky nedělního klání ale přinesly zcela opačná čísla. Okolo 80 procent získal podle volební komise mezi všemi Bělorusy právě Lukašenko, zatímco zástupkyně opozice dosáhla pouze deseti procent.
V Minsku se znovu protestuje. Ve městě hlídkují těžkooděnci, obyvatelé hlásí vypínání internetu
Číst článek
„Uvěřím tomu, jen pokud to uvidím na vlastní oči. Autority by měly zvážit mírové předání moci. Považuji se za vítězku voleb,“ prohlásila Cichanouská v pondělí po oznámení výsledků.
Pochybnosti o povaze voleb opakovaně vyjádřila už během předvolební kampaně. Po hlasování výsledky zpochybnila i většina evropských zemí, včetně Česka - a to i vzhledem k faktu, že volbám nepřihlíželi nezávislí pozorovatelé Organizace pro bezpečnost spolupráci v Evropě.
„Podle všech indicií není pochyb, že (Cichanouská) vyhrála. Bylo to vidět už na kampani i na frontách před volebními místnostmi,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu Plus běloruský politický exulant Vladislav Jandjuk.
A porážku Cihanouské nepřijímají ani lidé, kteří již několik dní pravidelně vychází do ulic a žádají pro Bělorusko změnu a vyhlášení Lukašenkovy oponentky jako legitimní vítězky voleb.
Namísto toho pokračují násilné policejní zásahy a zatýkání. Žena, která se v zemi stává symbolem demokratické budoucnosti, byla navíc v pondělí nezvěstná.
Manželství s blogerem
Sedmatřicetiletá rodačka z běloruského města Mikaševičy přitom nikdy neměla politické ambice. Lákala ji profese učitelky a práce s dětmi - ještě předtím, než se stala lektorkou angličtiny, v mládí několikrát navštívila Irsko v rámci podpůrného programu pro „černobylské dětí“ - generaci, jejíž zdraví bylo silně ovlivněno jadernou havárii. V západní Evropě se ocitly poté, co ukrajinské a běloruské nemocnice péči o ně nezvládaly.
Cichanouská bezpochyby vyhrála. Lukašenko si bude muset lidi kupovat, míní běloruský exulant Jandjuk
Číst článek
„Byla velmi inteligentní, věděla o angličtině více než ostatní. Stala se takovým mluvčím ostatních dětí. Později také pracovala v továrně, aby si vydělala na studium. A za práci byla velmi vděčná. Vždy byla skromná,“ vzpomínala pro britský deník The Guardian na její cesty do irského měst Roscrea rodina, u níž v polovině 90. let Cichanouská krátce bydlela.
Politické ambice neměl původně ani její budoucí manžel Sjarhej, s nímž se potkala v roce 2005. Ten je od roku 2019 známým blogerem, pro Rádio Svobodná Evropa ale přiznal, že k tomu došlo náhodou - na youtubovém kanálu Země pro život líčil svůj boj s byrokracií při snaze založit si vlastní usedlost. Jeho videa, která poukazovala na korupci uvnitř úřadů, se během pár měsíců stala populárními, a tak v nich jednoduše pokračoval.
Tato aktivita se však setkala s tvrdými zásahy ze strany státních složek a vše vyvrcholilo letos v květnu, kdy Cichanouski oznámil prezidentskou kandidaturu. Ta ale byla odmítnuta a Cichanouski byl znovu zatčen kvůli obviněním z narušení veřejného pořádku během protiruských demonstracích v prosinci 2019.
Odůvodnění vazby obsahovalo i údajné nalezení velkého obnosu peněz ukrytých v pohovce. V jeho snaze se rozhodla pokračovat jeho manželka, a to i navzdory neexistujícím politickým zkušenostem.
‚Policie jezdí v černých dodávkách a sbírá lidi. A už jdou po mně,‘ hlásil reportér živě z Běloruska
Číst článek
‚Nestojím o moc‘
Kandidaturu oznámila takřka hned poté, co volební komise odmítla přihlášku jejího manžela. „Rozhodla se tak sama, nečekal jsem to. Vím, že mě tak chtěla zachránit,“ řekl Cichanouski Rádiu Svobodná Evropa.
Její šance v boji o prezidentské křeslo byly režimem od začátku podceňovány. „Společnost není dostatečně zralá, aby zvolila ženu. Prezidentství by pro ni skončilo kolapsem,“ reagoval podle agentury Reuters na její vstup do volebního klání sám Lukašenko.
Cichanouská od začátku zdůrazňovala, že si za hlavní cíl klade uspořádání svobodných voleb, které by se konaly do šesti měsíců od jejího případného zvolení. Opakovala také, že si je vědoma nedostatku vlastních zkušeností a prezidentkou být nechce - prý kandidovala z lásky, aby zachránila manžela a mohla se opět starat o své dvě děti. Ty se navíc rozhodla poslat neznámo kam, aby je během kampaně ochránila. „Nestojím o moc, ale můj manžel je za mřížemi. Už mě nebaví mlčet a bát se,“ řekla podle serveru Vox během jednoho ze svých červencových mítinků.
Se sbíráním podpisů jí v květnu před dalším zatčením pomáhal i manžel Sjarhej. Podpory se jí dostalo i od dalších dvou bývalých opozičních kandidátů Viktora Babarika a Valerije Čepkala, s jejichž ženami svou kampaň vedla. Za Cichanouskou se postavily i některé strany, například běloruská křesťanské demokracie, sociální demokracie i Běloruská strana žen.
Ačkoli nikdy předím nemluvila na politickém shromáždění a netoužila po veřejné funkci, během několika týdnů dokázala spojit opozici a na její mítinky pravidelně docházely desetitisíce lidí. Kromě velkých měst si příznivce získala i na venkově - o ten se přitom během posledních 26 let opíral právě Lukašenko.
Lukašenkova vyzývatelka Cichanouská je v bezpečí v Litvě. ‚Bylo to velmi těžké rozhodnutí,‘ řekla
Číst článek
Podle odborníka na Rusko a postsovětský prostor Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy byl významným faktorem široké podpory fakt, že byla jediným legitimním zástupcem opozice proti stávající hlavě státu.
„Ztělesňovala změnu a alternativu, se kterou situace v souvislosti s volbami vznikla, a to vzhledem k tomu, že byla jediná z opozice, komu bylo umožněno kandidovat. Nebylo to tak dáno jejím charismatem, ale spíše nevolí vůči režimu. Kdyby byl jiný kandidát, který by byl schopen opozici sjednotit, lidé by se za něj také nejspíš postavili. Nikomu takovému ale nebylo umožněno kandidovat, tak ta vděčná i nevděčná úloha padla na ni,“ říká Šír pro iROZHLAS.cz.
Vzkaz z Litvy
Cichanouská ještě den před volbami nabádala Bělorusy, aby zůstali sjednocení, policii pak vzkázala, aby se vyvarovala násilí proti vlastním lidem. A Lukašenkovi, aby „odešel, pokud Bělorusko miluje“.
Oznámení Lukašenkova drtivého vítězství ale přineslo zcela opačný scénář - tvrdé zásahy na protivládních demonstracích na sebe nenechaly dlouho čekat.
Prezidentská kandidátka byla navíc od pondělí pohřešovaná a kam po návštěvě ústřední volební komise zmizela, netušil ani její nejbližší tým. Podle něj byla Cichanouská donucena opustit zemi na základě tlaku běloruských státních úřadů. Že je v pořádku v sousední Litvě, sama Cichanouská potvrdila v úterý dopoledne v emotivním videu, které se objevilo na sociálních sítích.
Ačkoli je nyní Svjatlana Cichanouská stále hlavní tváří odporu proti stávajícímu režimu, odchodem z Běloruska se její postavení značně zkomplikovalo.
„Tím, že opustila zemi, se pro protestující značně zkomplikovala situace. Ukazuje se, že demonstrace půjdou těžko koordinovat, což může vést k demoralizaci lidí i k tomu, že protesty nabydou víc živelný charakter. Její odchod také svědčí o tom, že nejspíš nedocenila, co to celé obnáší,“ dodává Šír.
