Podporou represe se čeští političtí lídři ponižují, říká zakladatel organizace Human Rights Watch

Svět si připomíná sedmdesáté výročí podepsání Všeobecné deklarace lidských práv. Nezávazný dokument schválila v Paříži v roce 1948 většina tehdejších členských zemí OSN. Listina vymezuje základní lidská práva jako je rovnost, důstojnost nebo svoboda slova a jejím smyslem je pomoci zamezit utiskování lidí ve světe. Při této příležitosti vyzpovídal Radiožurnál bojovníka za lidská práva a zakladatele organizace Human Rights Watch Aryeha Neiera.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha / Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Aktivista za lidská práva Aryeh Neier.

Aktivista za lidská práva Aryeh Neier. | Foto: New America | Zdroj: Flickr.com Attribution 2.0 Generic (CC BY 2.0) | CC BY 2.0,©

Máme 70. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Vy jste svůj život lidským právům zasvětil. Jaká je teď v tomto ohledu ve světě situace?
Právě teď je ve světě z hlediska lidských práv nejhorší situace možná za posledních 40 let. U moci je mnoho vlád, které se k lidským právům staví negativně. Vláda prezidenta Putina v Rusku, vláda Si Ťin-pchinga v Číně. Brazilci si právě zvolili prezidenta Bolsonara, který patří k silným kritikům lidských práv a vyhrožuje lidem, kteří tato práva obhajují. Ale týká se to i menších zemí. Viktora Orbána v Maďarsku, Jaroslava Kaczyńského v Polsku, Rodriga Duterteho na Filipínách. K tomuto proudu ale patří i americký prezident Donald Trump, který nesympatizuje s podporou lidských práv. A kvůli tomu jsme svědky významného porušování lidských práv v různých částech světa.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor Matěje Štýse s Aryehem Neierem

Česká Republika byla po sametové revoluci založená na myšlenkách svobody a lidských práv. Česká zahraniční politika tradičně zdůrazňovala tyto otázky i v zahraniční politice. Ale minulé vlády se od této linie v posledních letech odklonily a začaly se například sbližovat s Čínou. Jak nebezpečné můžou tyto kroky být?
Myslím, že je to velmi nebezpečné. Je velmi znepokojující vidět Českou Republiku, jak se otáčí zády k lidským právům. Alespoň pro mě jako někoho, kdo si spojuje Česko se sametovou revolucí, a prezidentem Václavem Havlem, který v lidská práva silně věřil. Udělalo mi velkou radost, jakým směrem se Česko po revoluci ubíralo.

Je to svým způsobem charakteristické pro region, který patřil do oblasti vlivu Sovětského svazu a který získal svobodu v roce 1989. Myslím, že problém v tomto regionu je částečně způsobený tím, že mnoho lidí, kteří bojovali proti represi a snažili se o politickou svobodu a nezávislost na Sovětském svazu, který se choval jako koloniální mocnost, v té době věřilo, že směřování na západ povede k prosperitě a materiálnímu zabezpečení jako na Západě.

Místo dobytka ‚nechtění‘ cizinci. Dánská vláda chce přemístit sto lidí na izolovaný ostrov Lindholm

Číst článek

Některým lidem se vedlo velmi dobře a zbohatli. Mnoha lidem se ale tak dobře nevedlo. Myslím, že byli velmi zklamaní tím, jak se situace vyvíjela. A ekonomická recese v letech 2008 a 2009 jejich znepokojení ještě umocnila. Myslím, že tohle znepokojení vyjádřili odklonem od slibu politické svobody a učinili země jako Česká republika náchylné ke krajně pravicové a populistické politice. A to mělo nešťastné důsledky pro lidská práva.

Zmínil jste našeho bývalého prezidenta Václava Havla. Myslíte, že současný svět potřebuje víc takových lidí, jako byl Václav Havel?
Přál bych si, aby existovalo víc takových lidí jako Václav Havel. Neznal jsem ho osobně, ale pamatuji si ho jako někoho, kdo skutečně věřil v lidská práva. Mám jednu historku o Václavu Havlovi. Myslím, že mohl dostat Nobelovu cenu za mír. Tuším, že to bylo někdy okolo roku 1991. On ale vzkázal Nobelovu výboru, že by cenu měli dát raději Aun Schan Su Ťij v Myanmaru. Podle Havla by tam cena byla daleko užitečnější. Byl by určitě hodně znepokojený, kdyby se dožil dneška a viděl, jak jen přihlížela pronásledování muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Vzdal se Nobelovy ceny kvůli Aun Schan Su Ťij. Po rozdělení Česka a Slovenska pro něj už bylo nemožné tu cenu získat. Takže se vzdal své jediné příležitosti.

Unesli ho v Petrohradu a chtěli zabít ‚kvůli cti‘. Pronásledování čečenských gayů nekončí ani po útěku

Číst článek

Zeptám se vám teď na našeho současného prezidenta Miloše Zemana, který podporuje vztahy s Čínou, přiklání se k Rusku a obhajuje Vladimira Putina. V minulosti mimo jiné prohlásil, že Krym teď už patří Rusku a Ukrajina by za anexi měla dostat kompenzace. Může takové chování poškodit pozici České republiky v západním světě?
Myslím, že spolupracování s Putinem a současným režimem v Číně vede k oslabování respektu k České republice po celém světě. Putin v Rusku úplně eliminoval opozici. Jeho jediný věrohodný politický oponent byl Alexej Navalnyj a Putin zařídil, aby se prezidentských voleb nemohl účastnit. Si Ťin-pching je zodpovědný například za internaci a uvěznění asi milionu příslušníků ujgurské menšiny v Číně. Takže kdokoliv, kdo spolupracuje s lidmi jako je Putin a Si Ťin-pching a podporuje je, automaticky přebírá alespoň malou část odpovědnosti za zneužívání moci těmito lídry.

Může to možná posloužit krátkodobým cílům politiků, kteří takové pozice zastávají, ale pochybuji, že to dokáže posloužit dlouhodobým cílům jejich zemí. Myslím, že jedinou čestnou cestou je odsouzení jakýchkoliv forem represe. A ve chvíli, kdy se političtí lídři České republiky stanou podporovateli represe, myslím, že tím ponižují sami sebe.

Na lidských právech vám začne záležet, když si přečtete o čínských lágrech, říká písničkář Dědeček

Číst článek

Vy jste dobře známý svou teorií, že by úplně všichni lidé bez rozdílu měli mít právo na vyjádření svého názoru. Když jste vedl v sedmdesátých letech Americký svaz pro občanské svobody, bránil jste právo neonacistických skupin na pořádání nenásilných demonstrací. Teď jsme v jednadvacátém století. Mnoho lidí své názory vyjadřuje na internetu a sociálních sítích. Měl by se podle vás regulovat nebo částečně cenzurovat tento prostor?
Je hodně těžké odpovědět na otázku jaká regulace je vhodná pro internet. Myslím, že některé společnosti, které podnikají v tomto prostoru, by rády uvěřily, že internet je jako telefon. To je běžný nosič. Každý může vyjádřit svůj názor prostřednictvím telefonu. Potíž je v tom, že internet umožňuje komunikovat s lidmi v krátkém časovém úseku na masové úrovni. A to může vést k podněcování násilí. Předtím, než se internet široce rozšířil, vyprovokoval genocidu ve Rwandě rozhlas. Došlo to dokonce tak daleko, že hlasatelé do éteru říkali, kde se skrývají skupiny Tutsiů. Vybízeli lidi k tomu, aby tam šli a dostali je. Tohle podněcování vedlo k přímému násilí.

Obava z migrace je na místě, animozita vůči konkrétnímu člověku ne, tvrdí Cyril Höschl

Číst článek

Stejné to může být u internetu. A když se zamyslíte nad tím, co se stalo Rohingům v Myanmaru, uvidíte to nebezpečí. Velká část podněcování k násilí se odehrála na Facebooku. Otázkou je, zda by měla společnost, jako je Facebook, regulovat svou síť, aby předešla provokacím k masovému násilí. A já cítím, že by měla. Tohle není jako telefon. A pokud se zamyslíte nad svobodou slova. Tak v situacích, kdy je pravděpodobné, že takové podněcování násilí může vést ke zločinnosti, by měla existovat nějaká regulace sítí jako je Facebook.

Stále bych bránil právo neonacistů na pochodování ve Skokie. Mimochodem, když tohle právo získali, nikdo z nich se tam neukázal. Protože by jich tam bylo asi tak 25 a proti nim tisíce lidí, kteří s nimi nesouhlasí. Takže byli vystrašení a nepřišli na vlastní demonstraci. Ale internet tak nefunguje, je to potenciální nástroj k podněcování násilí a myslím, že regulace je tady potřeba.

null

null

I v Česku se internet stal místem, kde se někteří lidé snaží vyjadřovat svůj hněv – například proti muslimským uprchlíkům ze Sýrie či Severní Afriky. Je to zvláštní situace, protože v Česku nemáme víc než desítky muslimských migrantů. Některé politické strany se to snaží využívat ve svůj prospěch. Jak se dá proti takové nenávisti nejlépe bojovat?
Proti nenávisti je složité bojovat. A to, že lze takovou nenávist vyvolat i přesto, že je v Česku jen velmi málo muslimských uprchlíků, poukazuje na složitost tohoto problému. Nejsem si jistý, jestli existuje jiné řešení než snaha poskytnout lidem co největší množství spolehlivých informací.

Je zajímavé, že v zemích, ve kterých jsou velké počty uprchlíků, nebyly snahy o vyprovokování nenávisti úspěšné. V Turecku je 3,5 milionu syrských uprchlíků. V Turecku je víc uprchlíků, než v jakékoliv jiné zemi na světě. Mnoho tureckých obyvatel není příliš spokojených s touto situací a s tak velkým množstvím syrských uprchlíků. Nemluví stejným jazykem, berou lidem část práce. Turecké školy mají problém pojmout značné množství syrských dětí. A přesto tam nedošlo k žádným významným násilnostem mezi uprchlíky a místní tureckou populací.

Tisíce lidí vyrazily v Budapešti do ulic podpořit studenty. Ti požadují zachování Sorosovy univerzity

Číst článek

A můžu pokračovat. Podívejte se třeba na Kanadu, která má velmi štědrou imigrační politiku. Každý rok přijímá na 27 tisíc uprchlíků. A přitom má jen asi desetinu obyvatel Spojených států. Takže je to ekvivalent toho, jako kdyby Spojené státy přijaly 250 tisíc syrských uprchlíků ročně. Kanada dokázala začlenit tyto lidi bez jakýchkoliv problémů. V Německu zvládli přijmout ještě daleko větší množství uprchlíků. Bezproblémově se daří integrovat i Švédsku. V těchto zemích se stalo velmi omezené množství teroristických útoků. Ve většině případů je nezpůsobili uprchlíci, ale druhá generace, tedy potomci těch, kteří do dané země přišli už v minulosti. Takže rozšíření co možná největšího množství informací o aktuální situaci se mě zdá jako jediná možnost, která by mohla pomoci v této problematice.

Největší hrozbou Evropy je sebezahleděnost a xenofobie, řekl předseda Ústavního soudu Rychetský

Číst článek

Migrace je v Evropě spojená s rostoucí podporou a popularitou populistických stran. Nejlepším příkladem je Maďarsko. Můžou tyto politické proudy ohrozit svobodu v Evropě?
Myslím, že situace v Maďarsku ohrožuje svobodu v Evropě. Doufám, že se další evropské země nevydají stejnou cestou. V Maďarsku je premiér Viktor Orbán. A kromě jiného tam je vysoká míra korupce. Lidé z okolí Orbána extrémně zbohatli. Takže starosta malého města, ve kterém Orbán bydlí, se stal jedním z nejbohatších lidí v zemi. Dům Viktora Orbána ve stejném městě je propojený s fotbalovým stadionem, aby mohl pohodlně sledovat zápasy.

Myslím, že je důležité nejen vypořádat se s populisty typů Orbána, ale taky zastavit korupci. Můj osobní názor je takový, že Orbán a jemu podobní očerňují menšiny, aby ochránili sebe a své spolupracovníky před vyšetřováním z korupce. Orbán oponuje soudní moci a médiím, protože jsou to média, která můžou odhalit a poukázat na korupci a je to soudnictví, které může korupci pronásledovat a potrestat. Takže útočí na tyto dvě instituce, které nejvíc ohrožují jeho a tolik rozšířenou korupci.

Skoro dvacet let jste působil jako ředitel Open Society Institute George Sorose. V posledních letech můžeme sledovat něco jako anti-Sorosovskou kampaň. A nejen v Maďarsku, ale taky ve Spojených státech nebo dokonce České republice. Objevily se tu falešné zprávy, které tvrdily, že protivládní demonstranti byli zaplacení Georgem Sorosem. Proč je takovým nepřítelem?
Předpokládám, že George Soros je nepřítel, protože je zaprvé hodně bohatý, za druhé je Žid a za třetí symbolizuje určitý druh mezinárodní kosmopolity. To jsou obvykle věci, do kterých se populisté strefují. Myslím tedy, že se stal vhodným cílem pro útoky. Stále na něj někdo útočí. A někteří lidé se z toho snaží mít prospěch. Je to zvláštní, protože když jsem před lety pracoval pro George Sorose v době nadvlády Sovětského svazu ve východní Evropě, podporoval svobodu slova, kterou komunistická moc omezovala. A v určité fázi, kdy Vladimir Putin převzal vládu nad Ruskem, začal on a pár dalších lidí útočit na George Sorose. Od nich se to rozšířilo k dalším, kteří jsou nespokojení s liberálním a kosmopolitním světem. Zvlášť, když mluvíme o někom, kdo je Žid.

Matěj Štýs Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme