Svobodní v rakouské vládě? 'Sankce nečekám, populistů je už po Evropě hodně,' říká analytička

Rakušané odvolili. Ačkoli definitivní výsledky voleb budou známy až ve čtvrtek, už teď je horkým kandidátem na post kancléře jednatřicetiletý předseda lidovců Sebastian Kurz. Nejpravděpodobnější scénář počítá s tím, že utvoří koalici s pravicovou populistickou Svobodnou stranou. Server iROZHLAS.cz o výsledcích rakouských voleb mluvil se Zuzanou Lizcovou, analytičkou Asociace pro mezinárodní otázky.

Rozhovor Praha/Vídeň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příští rakouský kancelář? | Foto: Dominic Ebenbichler | Zdroj: Reuters

O koalici lidovců se svobodnými se po volbách mluví jako o nejpravděpodobnější. Jaký vývoj předpokládáte?
Rakousko bude znát ten konečný výsledek až ve čtvrtek, takže do té doby neočekávám, že by došlo k nějakým zásadním novým krokům. Až pak se začne pracovat na tvoření nové vládní koalice. Skutečně to ale vypadá, že nejpravděpodobnější koalicí budou lidovci a svobodní.

Zuzana Lizcová

Zuzana Lizcová je analytička Výzkumného centra AMO, zaměřuje se na německy mluvící země, jejich působení v mezinárodním kontextu a bilaterální vztahy s Českou republikou. Působí i jako externí pedagog na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Jakou roli v sestavování hraje rakouský prezident? Liší se nějak výrazně od českého?
Postavení rakouského prezidenta je při sestavování vlády o něco silnější než v České republice, ale ten rozdíl není úplně zásadní. Dobře to bylo vidět v roce 2000, když se tvořila poslední koalice lidovců a svobodných.

Tehdejší prezident Thomas Klestil se do povolebních vyjednávání snažil aktivně zasahovat. Nejprve se snažil o to, aby došlo ke spolupráci dvou rakouských tradičních stran, tedy o vytvoření velké koalice, ale to se mu nepodařilo. Když se musel smířit s tím, že lidovci chtějí vládnout se svobodnými, začal prosazovat, aby členy vlády nebyli určití ministři a podobně. Takže se snažil zasahovat do složení té vlády.

Dá se něco podobného očekávat od prezidenta Alexandera Van der Bellena?
Van der Bellen zasáhl do předvolební kampaně smířlivými tóny a snažil se o to, aby se rakouská politická scéna ještě více neštěpila. Určitě se bude snažit zasahovat do povolebního vyjednávání jako určitý moderátor a bude se snažit obrušovat hrany.

Dá se očekávat, že pokud skutečně bude vznikat koalice lidovců a svobodných, bude chtít nějakým způsobem promlouvat do personálního obsazení nebo že se bude vyjadřovat k formujícímu vládnímu programu.

Povolební radost ve volebním štábu Svobodných | Foto: Michael Dalder | Zdroj: Reuters

Co volební úspěch znamená pro svobodné?
Pro ně je tento volební výsledek úspěchem, podle předběžných výsledků si připsali o 6 procentních bodů víc oproti volbám v roce 2013, takže strana určitě posílila. A zároveň se snažila v posledních týdnech před volbami vystupovat umírněněji než dříve, právě z toho důvodu, že doufá, že bude ve vládě.

Jaký vliv bude mít výsledek na sociální demokraty?
Christian Kern je velmi dobrým politikem a přinesl do strany zvenčí naději a novou tvář a sociální demokracie osobností tohoto typu nemá nazbyt. Určitě ale dojde k hlubší diskusi o tom, jestli tu stranu je potřeba od základu proměnit a jestli je třeba vyměnit i vedoucí personál, nebo jestli Kern dostane šanci stranu vést nadále.

Rakouští političtí lídři v povolební debatě. Zleva Heinz-Christian Strache (Svobodní), Christian Kern (sociální demokraté) a Sebastian Kurz (lidovci) | Foto: Heinz-Peter Bader | Zdroj: Reuters

Co by ta nepravděpodobnější vládní koalice lidovců a svobodných znamenala pro vztahy Rakouska s Českou republikou a Visegrádem?
Bude záležet na personálním obsazení nové vlády a na jejích prioritách. Ale pokud taková koalice vznikne, dá se očekávat, že v některých oblastech bude mít se zeměmi Visegrádu styčné body. Předseda Svobodných Heinz-Christian Strache jmenoval právě otázku migrace, ve které jsou obě strany pro relativně restriktivní postup, podobně jako Visegrád.

Rakousko před volbami řeší aféru s falešnými profily na facebooku. Největší šance má mladík Kurz

Číst článek

Otázkou ale je, zda se shodnou i na dalších evropských tématech. Rakousko je na rozdíl od Visegrádu čistým plátcem do rozpočtu Evropské unie a svobodní mají ve svém programu krácení příspěvků Rakouska do společného evropského rozpočtu. Rakousko je také členem eurozóny, což ostatní země Visegrádu - kromě Slovenska - nejsou. Takže je otázka, jestli se dovedou shodnout i na jiných tématech než právě na migraci.

Dá se předpovídat i případný konflikt s EU, nebo je ta rétorika už jiná než v roce 2000?
Od roku 2000 se situace v Evropské unii výrazným způsobem změnila. Pravicové populistické strany typu rakouských svobodných už běžně získávají podporu desítek procent voličů v jednotlivých členských státech, takže se nedá očekávat, že by proti Rakousku byly zavedeny nějaké sankce, pokud by se svobodní nové vlády účastnili.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme