Švýcarský soud uznal vinnými pět exmanažerů MUS z podvodů a praní špinavých peněz
Soud ve švýcarské Bellinzoně uznal vinnými Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause i Oldřicha Klimeckého v kauze Mostecké uhelné společnosti. Za podvody a praní špinavých peněz při privatizaci společnosti jim uložil nepodmíněné tresty vězení a vysoké pokuty. Odsouzení se proti nepravomocnému rozsudku mohou odvolat, odvolání ale nemá odkladný účinek.
Soud po vynesení rozsudku na několik hodin Antonína Koláčka a Petra Krause zadržel, o jejich osudu rozhodoval do pozdních večerních hodin. Do vazby je ale nakonec neposlal. Oba se vynesení verdiktu osobně zúčastnili, na rozdíl od Jiřího Diviše, Oldřicha Klimeckého a Marka Čmejly.
Pětice Čechů dostala různě dlouhé tresty. Nejdelší trest vyměřil soud Antonínu Koláčkovi, a to čtyři roky a čtyři měsíce. Petr Kraus by měl jít za mříže na rok a čtyři měsíce, k tomu ještě dostal rok a osm měsíců podmínku.
MUS na Radiožurnálu: zvláštní zpravodaj ČRo O. Bouda, P. Šereda z VSZ v Olomouci, expředseda Fondu národního majetku R. Češka, redaktorka Aktuálně.cz Z. Kubátová, stínový ministr vnitra ČSSD J. Tejc a exministr spravedlnosti ODS J. Pospíšil
Na Jiřího Diviše, Marka Čmejlu a Oldřicha Klimeckého, kteří k soudu nedorazili, bude vydát zatykač. Diviš byl odsouzen na tři roky a deset měsíců, Klimecký na tři roky a jeden měsíc a Čmejla ke čtyřem letům. K tomu ještě musí všichni zaplatit pokuty.
Jen peněžitý trest dostal také šestý obžalovaný, 86letý Belgičan Jacques de Groote. Stíhání posledního ze skupiny obžalovaných, Luboše Měkoty, bylo zrušeno už v dubnu. V březnu totiž za záhadných okolností zemřel při hraní golfu.
Soud uznal, že tresty jsou poměrně přísné, ale podle něj šlo o plánované spiknutí, na kterém všichni odsouzení dlouho pracovali. Snažili se za sebou pečlivě zahladit stopy, tudíž museli vědět, že se dopouštějí trestných činů.
Přispěla také celková výše škody. Jen švýcarská prokuratura obstavila majetek ve výši 13 miliard korun. Předpokládá se ale, že výnos z trestné činnosti mohl být až dvojnásobný. Další miliardy obstavil český stát v paralelním procesu. A peníze mohou být ještě na účtech, na něž pravomoc evropských soudů nesahá.
Česko zřejmě tři odsouzené manažery MUS nevydá ani v případě švýcarské žádosti
Číst článek
Prokuratura požadovala šest miliard korun pro nástupnickou společnost po Mostecké uhelné a přes tři miliardy pro český stát. Zbytek by zřejmě propadl švýcarskému státu. Soud v této civilní části žaloby ještě nerozhodl, verdikt vynese až začátkem prosince, až prostuduje jednotlivé nároky.
Finanční postih, který odsouzené čeká, vyměří soud. Určí částku, kterou odsouzení musí platit každý den po určitý počet dní. V součtu jde řádově o statisíce až miliony korun.
V Česku případ řeší Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. To bude teprve rozhodovat, zda vynesením rozsudku ve Švýcarsku případ pro českou justici končí, nebo bude pokračovat.
Podle státního zástupce Petra Šeredy se Vrchní státní zastupitelství v Olomouci musí nejdřív seznámit s rozsudkem a posoudit, za co přesně soud poslal manažery do vězení. Pokud shledá, že to bylo za skutky, za které je chtěli žalobci poslat před soud i v Česku, stíhání by mohlo skončit. Má to však své ale.
Ministerstvo financí vítá rozsudek švýcarského soudu v kauze MUS
Číst článek
„Budeme muset také vyčkat, jak dopadnou případná odvolání. Předpokládám, že tam odvolání padnou, a musíme tedy vyčkat, až ten rozsudek bude pravomocný. My můžeme zatím čerpat ze švýcarské obžaloby, kterou máme k dispozici. Je třeba říct, že ty trestné činy, pro které je trestní stíhání vedeno v Česku, jsou do značné míry stejné, jak byly vymezeny i ve Švýcarsku," říká Šereda.
Zatím není ani jasné, zda by v případě, že se švýcarský rozsudek stane pravomocným, čeští vyšetřovatelé museli stíhání zastavit a odblokovat majetek odsouzených.
„Nutně to to neznamená. V případě odsuzujícího rozsudku, který by deklaroval, že byl spáchán trestný čin, z něhož plynuly výnosy, a bylo by prokázáno, že majetek zajištěný v České republice je takovým výnosem, pak je možné usilovat o jeho konfiskaci i v případě, že by trestní stíhání v Česku bylo zastaveno,“ vysvětluje Šereda.
Odvolání nemá odkladný účinek
Odsouzení manažeři se sice mohou odvolat, ale nemělo by to mít odkladný účinek. Federální soud v Bellinzoně je sám o sobě jednou z nejvyšších instancí. Navíc se specializuje na ekonomickou trestnou činnost, v zemi neexistuje v tomto směru vyšší autorita.
Odsouzení si mohou stěžovat u Nejvyššího soudu, tam už by ale neprobíhalo dokazování. Soud by posuzoval jen technickou stránku procesu, zda vše proběhalo správně a nebyla porušena práva. Ve Švýcarsku jsou odvolání velmi vzácná, lidé více respektují verdikty soudů.
Advokátka obviněných exmanažerů Karolina Zelenková v písemném prohlášení uvedla, že zváží další možnosti, jak zvrátit dnešní rozhodnutí u odvolacího soudu.
Fakt, že dva její klienti - ještě nepravomocně odsouzení - byli zadržení přímo v soudní síni, označila advokátka za naprosto nestandardní, vzhledem k tomu, že se v době vyšetřování celé kauzy nijak nevyhýbali policejním výslechům nebo soudům.
