OSN podle DiCarlové není schopna ověřit informace o více než 100 tisících lidech, protože nemá přístup k místům, kde jsou vězněni. Má k dispozici jen údaje od pracovníků organizací na ochranu lidských práv a od vyšetřovací komise pověřené Radou OSN pro lidská práva.

Agenda pohřešovaných lidí spadá pod Mezinárodní výbor Červeného kříže. Ten uvádí, že jen za loňský rok bylo ve světě nově ohlášeno 45 tisíc pohřešovaných.

Rada bezpečnosti OSN dala příležitost promluvit i příbuzným pohřešovaných. Byla mezi nimi také doktorka Hala Ghavíová, která ze Sýrie odešla koncem roku 2011, když byl její manžel zatčen a držen v cele tak malé, že „se tam nemohl ani posadit“, popsala žena členům rady.

Manžela nakonec propustili, ale Ghavíová dodnes pohřešuje svého bratra, tchána a několik bratranců. Řekla také, že někteří z jejích kolegů byli zatčeni, protože ošetřili zraněné demonstranty. Lékaři pak byli ve vězení umučeni.

Syřanka naléhala na členy rady, aby přijali rezoluci, která přinutí syrskou vládu a všechny účastníky bojů zveřejnit seznamy zatčených a v případě úmrtí poskytnout informaci o příčině a místě uložení těla.

K radě promluvila dále Syřanka Amína Chúláníová z hnutí Families for Freedom (Rodiny pro svobodu). Vláda nechala před osmi lety zatknout tři její bratry, všichni ve vězení zemřeli. Ona sama v cele strávila půl roku. Za aktivismus ji zadržela rozvědka syrského letectva. Její manžel strávil ve vězení 2,5 roku, ale oba přežili. Lidé podle ní zmizeli nejenom ve vládních věznicích, ale také v rukou extremistických skupin.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít