Syrská armáda demobilizuje. Vládní režim ovládá už 60 procent země
Sánil Alí má za sebou několik let služby v syrské armádě a prožil je v době války. Teď může uniformu vyměnit za civil, protože patří k několika tisícům demobilizovaných mužů.
Zpráva o demobilizaci se objevila koncem května: Armáda se rozhodla počínaje 1. červnem propustit vojáky i rezervisty povolané v roce 2010. Tato skupina se označuje jako třída 102 a do armády byla povolána rok před zahájením protivládních protestů, které přerostly ve válku. Nepřežilo ji na 350 000 lidí.
Alího telefon nepřestává vyzvánět, zatímco mladý muž balí. Příbuzní mu gratulují stejně jako kolegové, kteří byli povoláni později než on a svou dobrou zprávu teprve očekávají. „My jsme první a vy budete po nás. Nejhorší bitvy jsou za námi,“ slibuje Alí příteli.
‚Zničující válka.‘ Při náletech na Rakku se nebral ohled na civilisty, tvrdí Amnesty International
Číst článek
Syrský režim díky pomoci Ruska získává kontrolu nad územím a ovládá už 60 procent Sýrie. Nejnovější vítězství mu umožnila zabezpečit Damašek a jeho okolí, takže tlak na armádu polevil. Předválečný počet jejích příslušníků se odhaduje na 300 000, ale teď, po sedmi válečných letech, má vojsko asi polovinu vojáků - někteří zemřeli, další dezertovali.
Alí do svého černého kufru přibalil polní láhev i slánku, s jejíž pomocí popíjel oblíbený čaj. „To si schovám, doprovázely mě po celou vojenskou službu,“ říká Alí o lahvi i slánce.
Jako znovuzrození
Muhammad Damúr, jehož snem bylo stát se novinářem, strávil v armádě deset let. „Válka mé plány oddálila o deset let. Teď je mi 27 a stále jsem studentem prvního ročníku univerzity,“ řekl agentuře AFP mladý muž, když s fotoaparátem procházel damašským tržištěm.
Máhir Dárú je z Halabu (Aleppa) a má nárok na oslavné uvítání. Bylo mu už 30 let a na fotografiích je zachycen s otcem v autě vyzdobeném červenými a bílými květinami. K uvítání byli přizváni i bubeníci. Sotva vkročil na práh domu své rodiny, začalo bubnování, tancování do kruhu a výstřely do vzduchu.
Návrat domů po 130 letech: Syřané se kvůli válce vracejí na Krétu, domov svých předků
Číst článek
„Je to jako znovuzrození. Všichni, kteří odejdou do války, jsou odsouzeni k bloudění. Ti, kteří se vrátí, se znovu narodí,“ říká Máhir. První noc mimo armádu strávil s nejlepšími přáteli, vyprávěl historky z fronty včetně těch o bitvě o východní Ghútu u Damašku.
Přijetí, jakého se dostalo Sánilovi i Máhirovi, nemusí být pro ostatní tak běžné. Když se jednatřicetiletý Muhammad Alá dozvěděl o demobilizaci, uchýlil se do bytu o jedné místnosti na damašském předměstí. „Kam půjdu?“ opakuje položenou otázku s rukama v dlaních. Za války veškeré kontakty s rodinou ztratil. Je z Rakky, kterou obsadil samozvaný Islámský stát (IS). Loni tam byli bojovníci této teroristické organizace poraženi díky arabsko-kurdské koalici.
„Všechny dovolenky jsem trávil v kasárnách. Teď nevím, kde mám spát, ani co mám jíst a pít,“ říká. Před válkou pracoval na dědečkových pozemcích v Rakce. Co se stalo s poli a domem, to neví. Jeho rodina uprchla před IS do Turecka. „Většina mých přátel má štěstí, ale všichni ne. Služba v armádě byla jako stálá práce, s platem pro ty, kteří jsou stejně jako já bez střechy nad hlavou,“ říká muž s pohledem na matčinu fotografii zavěšenou na řetízku kolem krku.
