Syrské děti se vrátily do škol. Je to pro ně nejhezčí den
Děti v Sýrii už opět chodí do školy. Bez ohledu na pokračující boje mezi vládními jednotkami a povstaleckými skupinami se dnes po čtyřech měsících otevřely školy. Žáci ale mohli usednout do lavic jen v místech, která nebyla válečným konfliktem zasažena. Mnohé školy proto přivítaly i děti ze zničených měst a obcí.
Na školním dvoře je opět slyšet smích. Tisíce kluků a holek totiž po dlouhé době zase plní lavice, prakticky všechny ale přivádějí jejich rodiče:
„Dnes se cítíme lépe než před rokem. Jsme více v pohodě a věříme, že se boje nedostanou až sem,“ pevně věří pan Nabír, otec 12letého kluka, který má na zádech školní brašnu.
V jedné ze škol v Damašku natáčel zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš
Nad námi přitom právě přelétávaly stíhačky útočící na pozice rebelů na předměstí Damašku. Taková je ale nyní realita v syrské metropoli a místní se s tím museli naučit žít:
„Jsem šťastný, že zas uvidím kamarády a že jsou v pořádku,“ svěřuje se malý Manaaf, který mi zároveň prozrazuje, že chce být doktorem. O chvíli později už vcházím do jedné ze tříd:
„Jak vidíte, děti jsou nadšené a teď čekají, až dostanou své první učebnice,“ říká mi učitelka 1. třídy, zatímco nás pozorně sleduje asi 20 párů zvědavých očí:
„Otevřeli jsme i v této těžké situaci. A místo nabízíme všem dětem, které v místě bydliště nemohou do školy chodit. Ať už je zničená nebo se tam bojuje,“ vysvětluje ředitel školy s tím, že jejich hlavním úkolem je pomoci dětem překonat strach i jakýsi blok, který měly, protože dennodenně slyší kolem sebe jen výbuchy a střelbu.
Ve 3. třídě právě probíhá představování a jeden z kluků říká, že je ze čtvrti Džóbar, kde dnes od rána útočí vládní jednotky. Tato část Damašku je totiž příliš blízko centra a vláda chce odtud povstalce vytlačit:
„Náš dům byl zničen a tahle škola je mnohem lepší,“ odpovídá paní učitelce devítiletý kluk.
Za okny je slyšet další výbuch, první školní den ale nerušeně pokračuje: „Připravujeme pro děti hodně akcí, různé programy, abychom zase rozjasnili jejich tváře, aby se zase začaly smát,“ dodává další z učitelek.
A pak už dětem začne rozdávat učebnice, mezi nimi i zpěvníky. A za chvíli už jeden ze žáků předvádí, jakou písničku zná. Zažívá první úspěch, první potlesk.
„Pro nás i děti je to nejhezčí den. Podívejte se na ně, jak jsou uvolněné a usměvavé. Tohle je vrací do normálního života,“ je přesvědčen ředitel školy Set Al Sham.
Do normálního života mají ale Syřané hodně daleko. A na mnoha místech země se tisíce dětí i nadále musí tísnit v uprchlických táborech.
