Syrské opozici chybí zbraně i dobrý výcvik, tvrdí vojenský analytik

Většina západních i arabských států se dosud stavěla spíše proti vyzbrojení syrské opozice. V posledních dnech se ale o možných dodávkách zbraní mluví stále častěji, především v zemích kolem Perského zálivu. Podle vojenského a bezpečnostního analytika Lukáše Visingra už zřejmě k vyzbrojování opozice dochází. Přesto jí stále chybí dobrý výcvik, a na syrské vládní síly proto nestačí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Syrská armáda pokračuje v útocích na centrum povstalců v Homsu | Zdroj: ČTK

Například podle katarského premiéra Sáního je třeba umožnit opozici, aby se mohla bránit. „Zprávy o dodávkách zbraní přicházejí už několik týdnů, takže čerstvá prohlášení jsou možná jenom formálním potvrzením faktického stavu,“ míní Visingr.

Pokud by takové rozhodnutí padlo, na dodání vojenského arzenálu by se podle něj podílely především arabské monarchie, které povstalce už nyní podporují – například Katar nebo Saúdská Arábie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Důvody zdrženlivost Západu při intervenci v Sýrii vysvětlil na Rádiu Česko vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr

„Dále by šlo o země, kde už takzvané arabské jaro zvítězilo, například Tunisko, Egypt nebo Libyi. Zbraně by se do Sýrie patrně pašovaly přes pozemní hranici třeba z Iráku. Povstalci už v současnosti mají k dispozici nejrůznější ruční pěchotní zbraně, ale pokud by je začaly zásobovat některé další státy, tak si dovedu představit, že by získali i obrněná vozidla nebo dělostřelectvo,“ říká vojenský analytik.

Syrské vládní jednotky jsou však velmi dobře vyzbrojené a opozice je na ně zatím krátká. „Syrská armáda patří na Středním východě k těm lepším, rozhodně je na mnohem vyšší úrovni než například libyjská, a také vykazuje mnohem vyšší míru loajality oproti té libyjské. Například dezerce, přestože k nim došlo, rozhodně nejsou nějak extrémně masové,“ uvádí Lukáš Visingr.

U syrského Homsu se našlo 60 mrtvých, prý je zabily vládní síly

Číst článek

Připomíná, že na straně prezidenta Bašára Asada zůstává naprostá většina syrského establishmentu a přechody ministrů či generálů k opozici zatím nejsou nijak významné. Povstalci prý mají kromě nedostatečné výzbroje také velice malé vojenské zkušenosti. Aby se poměry sil změnily, muselo by podle Visingra dojít k velkým a dlouhodobým dodávkám zbraní i k výcviku povstalců.

Západ se v Sýrii zatím příliš angažovat nechce. Případnou intervenci by v OSN zablokovalo Rusko a Čína, Západ se navíc bojí, aby po pádu Bašára Asada nepřišel k moci ještě horší režim. V syrské opozici totiž hrají velice silnou roli radikálové z Muslimského bratrstva a její vítězství by prý nakonec mohlo znamenat spíš problém než úspěch.

„Postoj Západu k režimu Bašára Asada je pořád dvojaký – Západ si sice uvědomuje, že to je represivní diktatura, která velice tvrdě bojuje proti odpůrcům. Na straně druhé ale pořád platí, že Bašár Asad je pragmatik a ne nějaký islamistický fanatik, on naopak islamisty drží na uzdě. Jeho pád by nakonec mohl přinést více škody než užitku,“ vysvětluje vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Tomáš Pavlíček, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme